8.4.2021 Cuenca - Moline de Aragon - Kastilie - La Manchy - Španělsko
Po ránu to vypadá, že začne každou chvíli pršet.
Je ziminka, přeci jenom už jsme v 1200 m n.m., což je dost vysoko, a tak není divu. Pravda, maličko jsme si po ránu přitopili a po snídani, úklidu a tak podobně odjíždíme na velké parkoviště pár kroků před hlavní vstupní bránou do starého města.
Pod námi je hluboká rokle a spousta míst, kam se dá jít a kochat se výhledy do dáli.
Největší zajímavostí, raritou jsou domy přilepené na skále, casas colgadas, visuté domy, které jsou jako vlaštovčí hnízda přilepená nad úžasnou roklí, která obklopuje staré město.
Většina zajímavostí je samozřejmě, jako obvykle v starém městě, kde se můžeme podle libosti toulat uličkami.
Mnohé domy jsou ze 14. století tak jako nejznámější casas colgadas, které jsou i na nejznámějších fotkách z tohoto města.
My jsme bohužel měli pod mrakem, a tak se nefotilo nijak valně, ale říkala jsem si, že není vždycky posvícení a fotím jako o život, protože jeden krásnější dům, vedle druhého.
Jedna krásnější vyhlídka vedle druhé a dřevěné průchody mezi domy a pod domy jsou neskutečně krásné.
Je taky znát, že jsme dlouho nebyli v žádném takové městečku, a tak jsme patřičně vyhladovělý a hltáme historii plnými doušky.
Město vybudovalo nad údolím velmi pěknou lávku Puente de San Pablo,
odkud je asi nejhezčí výhled na jakoby vratce balancující domy nad soutěskou.
Úžasně zrekonstruované a udržované domy ze 14. století mají nádherné dřevěné balkony. Řekla bych, nic pro lidi trpící závratí.
Ve městě je několik muzeí, která sídlí v těch nejhezčích domech a samozřejmě, až na kopci je věž s hodinami.
Na hlavním náměstí je katedrála, která je bohužel zavřená.
Tak jsme si jí alespoň obešli a příjemně se prošli. Parádních 6 km.
Počasí se nakonec umoudřilo a v polovině prohlídky města vysvitlo sluníčko a je mi jasné, že budu moci klidně vymazat fotky z dopoledne, což je škoda, ale sluníčko a modrá obloha je k nezaplacení.
Odjíždíme až po druhé hodině, což je hodně pozdě na to, že ještě chceme projet celý přírodní park,
který je krásný. Všude kolem nás jsou ohromné skalní masivy, správněji, okrajové skály, ale hodně vysoké. A jak je tu už naprosto samozřejmé, skalní masivy hrají barvami až oči přecházejí.
Přírodní park, ony to jsou vlastně dva přírodní parky na sebe navazující je krásný kout Španělska a jak jsme se včera bavili se Zdendou a Alenkou, je to veskrze krásná cesta, kterou vřele doporučili.
Máme i tip na zastávku na kávičku u vodní nádrže, kam se dá sjet a odpočinout si.
Za celou cestu, zhruba 150 km jsme potkali asi tři auta v protisměru a jedno auto nás předjelo a přesto je tu na silnici natažený nový asfalt, hezká, stylová dřevěná svodidla, ale minimum možností na zastavení.
Nevadí, nějaká tu a tam jsou, ale s ohledem na frekvenci aut, která se tu pohybují, není problém zastavit na silnici a udělat si fotku.
Každého musí udivit, že se tady tolik investovalo do fungl nové silnice, do parádních dřevěných svodidel a provoz tu je téměř nulový.
Tak, nám to nijak nevadilo, není nic lepšího než se courat krásnou krajinou po vyloženě vyhlídkové silnici naprosto osaměle.
Dojeli jsme k vodní nádrži, kam se dalo velmi pěkně sjet a máme tradiční odpolední kávičku.
Dneska s dobrůtkou místo sušenky nebo buchtičky, a to kolečko ananasu s banánem vše politý čokoládou a šlehačkou, kterou už pravidelně Zdenda během chvilky metličkou ušlehá.
Je to takový fofr, že než stačím naaranžovat ovoce na talíř, tak Zdenda už má šlehačku ušlehanou, nakonec vše posypu grankem a můžeme hodovat.
Dobrá káva je samozřejmostí. Droníkovi ještě provětrat vrtulky, ale dneska musíme opatrně.
Nad námi se vznáší 9 dravců v ladných obloucích. Nevíme, co je to za ohromné dravce, ale zcela evidentně oni tu jsou doma a pokud nechce droník přijít k úhoně, nemůže vyletět moc vysoko.
Přesvědčili jsme se, že i rackové dokáží tvrdě bojovat s vetřelcem o své území. Už několikrát nám málem droníka sundali, protože se jim vůbec, ale vůbec nelíbil vetřelec na jejich území.
Dojeli jsme do městečka Moline de Aragon na naprosto úžasné stání pro obytná auta, které je tu vybudované.
Maličké městečko, kterému vévodí velmi starý hrad s opevněním, a tak tu vybudovali stání pro nás.
Vejde se sem pohodlně zhruba 10 aut a řekla bych, že stání je budováno postupně. Stojan s vodou a výlevkou je podle všeho mnohem staršího data, než je nový asfalt a dřevěné ohrazení.
Úplně čerstvě jsou dokola vysázené stromky. Voda i stání je zdarma.
video pro dnešní den klikni na tento odkaz
Dnešní trasa je: