3.4.2021 Cala Blanca - Murcia - Španělsko

Paráda, stojíme naprosto skvěle, nikdo nás zatím nekontroloval, nikdo si nás nevšímá, a protože tady není pláž, tak ani aut sem tolik nepřijíždí.

Kousek od nás stojí několik obytek a jak to tak vypadá, stojí tu už delší dobu. Ale dneska bych ráda povyprávěla krásnou příhodu.

Opět a zase o internetu. Zkrátka stojíme na místě, povídáme o cestování, kdo co viděl, kde kdo byl a zkrátka, máme hodně společného. Roman tím, že pracuje jako vedoucí IT týmu v jedné veliké společnosti má samozřejmě neomezený internet a nabídl nám, že se můžeme na něj připojit a udělat si na internetu vše co potřebujeme.

Má přeci neomezený internet a pro nás je to, jak se říká jako dar z nebe. Moc se mi tomu nechtělo věřit a několikrát jsme se ptali, jestli je to opravdu tak, jestli je internet opravdu neomezený, protože od našich operátorů mám informace poněkud jiné, ale byli jsme ubezpečený, že internet má skutečně neomezený.

Tak si říkám, je docela možné, že může mít nějaký tarif, který se běžným zákazníkům nenabízí, a to nám ještě nabídl, že kdybychom si chtěli postahovat nějaký film, žádný problém. Můžeme a máme využít neomezený internet podle libosti. Paráda! Tak jsme si udělali vše co bylo potřeba, Zdenda uložil fotky na vzdálená úložiště, já doplnila do stránek co jsem potřebovala, stáhli jsme si nějaký film na večer až budeme zase sami, Zdenda se podíval na svůj oblíbený pořad o kosmonautice, zkrátka, nedělali jsme si vrásky. Ovšem předevčírem ve dvě hodiny v noci internet přestal fungovat. Zdenda byl ještě na počítači, Roman ve dvě hodiny v noci stále pracoval, slastný to život digitálního nomáda, a najednou jsme bez internetu. Ráno hned nastalo zjišťování, co se stalo, protože kolega internet potřebuje velmi zásadně k práci, ale co se dozvěděl?

Že má vlastně neomezený omezený internet, omezený pro zahraničí. Sice má krásných 60 Gb pro zahraničí, ale jen 60 a už vůbec ne neomezený internet, jak se domníval. Nejhezčí na tom je, že ráno, při snídani se bavíme se Zdendou, že Roman má vypnutý internet a jestli to není kvůli nám, jestli ho má opravdu neomezený a začali jsme si dělat starosti o jeho práci, a že jsme mu asi vyčerpali víc, než jsme měli, ale neomezený je neomezený, přeci! Ale stejně jsme se cítili špatně a provinile. Takže samozřejmě spadl do režimu placení každého bajtu a tam je cena třeba jen u T-Mobilu při 40 Gb 5.300, - ! Takže, další zákazník si naběhl u našich operátorů, protože normálně to operátor nesdělí, normálně se všichni prsí jaké poskytují služby a normálně se člověk nedozví, že v zahraničí je vše drobně, trochu, maličko jinak.

Naštěstí navýšení platby je pro velkou firmu zanedbatelné, ale správně by na tuto skutečnost, na takovéto omezení měl operátor upozornit, zvláště, pokud je dotaz na zahraniční využití, ale to se samozřejmě neděje. Běžně by člověk klasickým surfováním po internetu, nebo běžným používáním internetu na emaily, na zprávy a sociální sítě, vyhledáváním v mapách spotřeboval 30 Gb a to by měl internetu až kam, ale pokud ho potřebuje k dennodenní práci, která je na spotřebovaná data maličko náročnější, pak nastane problém, který je v dnešní době téměř neřešitelný.

Bylo by řešení mít Českou kartu tak jako má Roman s 60 Gb, to je většinou strop v datech a pak si ještě dokoupit kartu té které země, kde jsme, protože ani třeba ve Španělsku jako cizinci nedosáhneme na větší porci dat bez smlouvy a paušálu, ale stejně musí počítat s tříměsíčním limitem u našeho operátora a pokud bude v zahraničí déle, tak stejně spadne do našich 40 Gb od španělského operátora.

Opět se dostávám k mé nedávné bouřlivější diskusi s velikou karavanistkou, a já už budu jmenovat, paní Velínskou, která se v diskusi pod svým článkem o digitálním nomádství oháněla právě tím, že oni mají neomezený internet a to my, jako důchodci, kteří obrací každou korunu nemáme, proto máme problém s daty. Jistě, ze zázemí luxusního kempu, kde se mimochodem za internet připlácí 2 eur na den, se moc hezky o digitálním nomádství píše, ale to je jak se říká „stará a obehraná písnička“.

Ovšem konstatování paní Velínské, že jsme chudý důchodci se mě lehce dotklo. Nejsme ani chudý, jen skromně žijeme a do důchodu nám ještě pár let chybí. Takže tak. Maličko jsem se nechala unést, ale když někdo píše blbosti, tak to mě dokáže nadzvednout a pak se občas nechám strhnout a vrhnu se do spravedlivého boje.

Ale jsem už dost stará na to, abych věděla, že to nemá cenu, protože to jsou zkušenosti, které si nakonec každý musí udělat sám. Tak jako kolega, který až po vypnutí přenosu dat zjistil, že má vlastně zaplacený omezený neomezený internet.

Opět jsem se zmínila o internetu a mohu pokračovat dál. Zdenda chytil moc pěknou rybu.

Opět na veku, ale jsou to hodiny, než něco uloví.

Kolegové jeli na výlet na kolo, já dočítala detektivku a klasika, hlídala jsem auta a bránila pevnost před nepřáteli. Je nádherně, teploty pomaličku šplhají k třicítkám, už musíme být opatrný na sluníčku, protože hrozí spálení kůže.