15.3.2021 Playa de la Carolina - Andalusie - Španělsko

Alenka se Zdendou odjeli a my jsme zase osaměli. Pravda, kousek od nás jsou dvě české posádky, se kterými jsme se už setkali a je docela možné,

že nás dojedou další tři posádky se kterými jsme se už také potkali, ale tady je nám dobře a tak se uvidí, jestli budeme mít štěstí na nějaké setkání.

I když, většinou je to jen o krátkém setkání, protože většinou každý má nějaký plán, cíl a pak je to obyčejně o jednom večeru a jedeme dál každý svou cestou. Jak už ze zkušenosti vím a jak jsme i poznali, je to obrovská náhoda, když se s někým potkáme, seznámíme a kontakt se dál udržuje a pak se to vše přetaví do přátelství. Byť jen na dálku, nebo na potkání párkrát do roka.  On je totiž velký problém si vzájemně sednout, vzájemně si vyjít vstříc, a tak nějak lidsky být blízko sebe. Pak je strašně důležité mít podobný názor na různé věci a hlavně, mít podobné zájmy, koníčky. Někoho nebaví courání po městečkách, někoho nebaví courání po okolí na kolech, někoho nebaví nic a chce jen v teple prožít klidnou zimu na jednom místě. To pak se těžko hledá spřízněná duše na cesty. My s Alenkou jsme velké čtenářky, a tak přivítáme chvilku klidu na čtení, Zdenda si rád zarybaří a druhý Zdenda si rád v klidu udělá své na počítači nebo tabletu. Zkrátka, je to celé o velkém porozumění pro druhého a respektu na soukromí.

Rádi jedeme na velký výlet na kolech, rádi se touláme zapadlými uličkami, a to vše z nás už vloni na ostrovech udělalo skvělou dvojku na cesty. Pak není problém se zase rozjet každý svým směrem, vzájemně o sobě víme a snad, možná, určitě podnikneme další zimní výpravu za poznáním.

Plány jsou velké, ve hře je několik možností kam na zimu, ostatně, my ještě nemáme dokončené Španělské pobřeží od hranic Portugalska směrem na Gibraltar, ale je docela možné, že se nakonec v zimě vrtneme někam úplně jinam, ale to je zatím jen, jak se říká v rovině nápadů, návrhů, v plenkách.

Stojíme na parkovišti u pláže Carolina, kde je vysloveně Francouzská kolonie. Dva veliké autobusy, několik klasických obytek, několik vestaveb a samozřejmě, jeden obrovský teréňák, kam majitelé chodí po žebříku. Jediné, co mi vadí jsou psi, kteří mají všichni majitele, ale tady se tak nějak vůbec neřeší, kam psi chodí na svojí velkou potřebu.

Zkrátka, je to tu obesrané až hrůza. Zrovna dneska si jeden chtěl vykonat potřebu hned u našeho auta. Takže je tu nějakých 10–12 psů a všichni pobíhají volně, občas se nějaký porvou, ale jinak? Běs. Majitelé jsou v klidu a my si holt musíme svůj prostor uhájit.

Včera 14.3. chtěli odjet domů už naši přátelé krkonošský Jirka s Růženkou a bohužel, nepodařilo se. Hraniční přechod u La Joquera se jim stal osudným. Španělé jsou v klidu, ale Francouzi je nemilosrdně vrátili, musí mít PCR test. Dostali kartičku s adresou odběrového místa a tak se museli vrátit. Růženka si pochvalovala zařízení, kde jim dělali odběr, ale stejně cena 95 eur je docela dost. Pravda, odběr měli v soukromém zařízení, možná v nějakém hromadném odběrovém centru, jak jsme viděli cestou stany, kde se stojí v autě ve frontě. Každopádně, i my už spřádáme plány na léto. Co bude, jak bude, když nebude. Tak uvidíme.

Zdenda byl na rybách a byl úspěšný. Ryby chytal z pláže, takže konečně i Zdendovi se zadařilo. Občas, ale velmi výjimečně jsme viděli, jak někdo něco chytil z pláže. To je většinou na velmi dlouhý prut a návnada se hází hodně daleko. Zdenda nikdy úspěšný nebyl, až teť. U podruhé chytil, a tak je důkazem toho, že se dá ulovit dobrá večeře. Tentokrát jsme ochutnali úplně nám neznámé ryby a byly výborné.

Ještě se tady zdržíme, patrně do středy, protože ve čtvrtek se má kazit počasí a má pršet a to bychom tu neradi byli. Přeci jenom stojíme na písku a kdyby byla v horách nad námi nějaká větší přeháňka, tak bychom se odtud už také nemuseli dostat. Jak jsme viděli v roklích, muselo tady hodně pršet, protože koryta jsou plná bahna a větví. Přátelé nám ostatně říkali, jak viděli, že přesně odtud před 14 dny vytahovali auta před přívaly vody z hor. Tady vlastně stojíme kousek pod horami a řekla bych, že tam když to spadne a všechno se přihrne sem dolů, tak to musí být hukot. Takže, důležité je, nenechat nic náhodě a včas se uklidit do bezpečnějších míst.