8.2.2020 Las Lajas - Arico - Las Lajas - Tenerife - Kanárské ostrovy - Španělsko
Area Recreativa Las Lajas je další z možných parkovacích míst pro nás a možností, kde složit hlavu, kde je možné si odpočinout a zagrilovat.
Všude je čisto a pořádek. Nevím, kolik má takových míst area má jeden člověk na starost, ale viděli jsme jednoho takového správce, který vyměňoval pytle v odpadkových koších, toalety a umývárny měl v luxusní čistotě, všude zameteno, vyhrabáno.
Vedle nás stál kolega ze Švýcarska ve vestavbě, který měl bezpečnost auta dotaženou do dokonalosti.
Nevím, jak měl zajištěná přední okna, ale boční okna měl oplechované a na tvrdo přišroubované.
Po ránu, než kolegové vstali jsem stihla jen pro zajímavost auto vyfotit. Takže, i takto lze řešit zabezpečení.
Dětské hřiště je připravené na nápor dětiček, jak říkám, všude je naprostá čistota.
V přístřešku je připravené suché dřevo na oheň, několik kohoutů s vodou, která je zde sice nepitná, ale je a na umytí rukou, bohatě postačuje.
Zdenda si myslí, že voda pitná bude, ale správa parku se nechce trápit s případnými problémy, tak tady vyvěsili cedulku, že voda není pitná. Ale to je hodně výjimka, jinak zatím jsme měli všude vodu pitnou.
Z Las Rajas jedeme na Vilaflor, tak ono to jinudy a jinam nejde, pokud míříme na jižní stranu a Tam jsme uhnuli na Aronu a jedeme přes Playa América do Adeje, kde máme nejlevnější naftu na ostrově. Pokud by byl v publiku zájem, doporučuji Zdendovu aplikaci na nejlevnější naftu v našem okolí.
Tam si můžeme zadat i kilometrový okruh a hned máme nabídku pump a cen s tím, že si ještě navolíme navigaci, kterou chceme použít. Tak jsme dneska natankovali za úžasných O,829 eur za litr nafty.
Tato aplikace funguje v celé Evropě a používáme jí vždy, když tankujeme. Občas se hodně vyplatí, zajet si pár kilometrů k pumpě, o které vůbec nevíme. Tak jako ta dneska. Pumpa je v areálu velkoprodejny potravin pro restaurace, kam by nás v životě nenapadlo zajet.
Pokud si ještě nejsme úplně jistý, že na pumpě můžeme tankovat, pak není nic jednoduššího, než zajít ke stojanu a s platební kartou v ruce prosondovat situaci. Pokud nevládneme jazykem, gestikulací se zeptáme prvního člověka, který zrovna tankuje, všeobecně známými slovy.
Opět se nám docela slušně rozfoukalo, a tak spíše koukáme, kde se na noc ukýt před větrem.
Poslední místo, které máme vybrané na prohlídku je maják na Punta de los Roguetes.
Maják je vidět už z dálky a je překrásný. Paní Ivana ze Slovenska je velkou milovnicí majáčiků a tak paní Ivano, je tu jeden speciálně jen pro Vás.
Zdendovi se podařilo napasovat mezi keř a budovu u majáku a jsme v klidu. Ovšem, výhled na moře je pohádka, a tak to mám ráda.
Už teď tuším, že až skončíme, tak toto mi bude hodně chybět. Jinak míst na stání je spousta, jen si vybrat. Žádná zákazová značka a jedním slovem krásné místo.
Pod námi bouří moře, které buší do útesů, za námi pustina a město široko daleko žádné. Vedle nás nějací kolegové, dva, tři a jinak nikde nikdo.
Dnešní trasa je: 100 km