1.2.2020 Teno Alto - Los Bailaderos - Tenerife - Kanárské ostrovy - Španělsko

Další velký výlet je před námi.

Dneska už to bude plánovaných 30 km, což je v těchto podmínkách docela dost. Vůbec se nedá srovnávat 30 km po normálních cestách, kde se sice jede kus do kopce, kus z kopce, kus po rovině.

Tady je to náročné tím, že vše je do ohromného kopce, pak zase z příšerného kopce padáme až k moři. Takže výlety kolem třiceti kilometrů jsou dost náročné. Doufám, že moje sedací část už je řádně otlačena a vše bude v pohodě.

Popojeli jsme kousek na parkoviště u infocentra v El Palmar, kde už jsme jednou stáli a odtud jedeme dál. Ušetřili jsme si 10 km stoupání od moře.

Už jsem se o tom tady zmiňovala, hned nad infocentrem a naším parkovištěm je naprosto úžasné místo na stání pro auta, nás ne, ale pro osobáky.

Dá se tu ale stanovat a zázemí je neskutečné. Podívejme se, jak si to tady kanářani dokázali vybudovat pro lidi.

Do odpoledne tu bude plno lidí u stolů a grilů, kteří si budou užívat volný sobotní den.

Naprosto jedinečné toalety dámské a pánské.

Všude je čisto, pořádek. Samozřejmě, nevíme, jak to tu funguje se správou, s úklidem, ale potakali jsme správce, který tu uklízel a vyptávali se na obytná auta, jestli tu jako mohou stát.

Tak bohužel, nemohou, byli jsme posláni buď k infocentru anebo na naše parkoviště u moře, ale tato informace by mohla posloužit někomu, kdo se sem vydá, v přístavu si pronajme auto a celý ostrov si projíždí.

Tak tady se může zastavit, udělat očistu těla i ducha, bezpečně zaparkovat a podniknout túry po okolí a hlavně, přespat s naprosto jedinečným výhledem do dáli.

My jedeme z El Palmar směrem na Teno Alto nebo také jinak Los Bailaderos. Přesto, že jsme si ušetřili pár kilometrů stoupání, stejně nás čeká další trhák do kopce na hřeben.

Pod námi se otevírá jedinečné údolí s takzvanou bábovkou. Je to vyvřelina, která má na sobě zářezy, naprosto pravidelné a jakoby uměle udělané, ale vše zde vytvořila příroda. 

Jen lidé si na nejnižší části vybudovali políčka. Bohužel jak je už tradicí, vše je opět do kopce a z kopce, ale dá se na to zvyknout a pak, po čase to shledáváme velmi příjemným.

Hlavně, vždy za nějaký takovýto výšlap jsem odměněni nádhernými pohledy. Bohužel, fotky jsou jen taková malá náhražka toho, co vidíme.

Až tady si uvědomuji, jak je takovéto zprostředkování toho, co vidíme chabé a nedokonalé. Los Bailaderos nám skvěle posloužilo na přestávku na oběd.

Maličká vesnice o pár domcích, restauraci, baru a kostela. Naprosto zastrčená vesnička a podívejme se, jaký tu mají pěkný odpočinkový prostor s dětským hřištěm.

To přesně se mi na kanářanech líbí. To, jak si dokáží upravit společný prostor a jak se o něj dokáží starat. To vše je muselo stát velké peníze, vydláždit celý prostor, udržovat perfektní kostelík, musí je stát velké peníze i následná údržba, vyvážení odpadků z košů, zálivka keřů a květin, výsadba nových rostlin.

Z Los Bailaderos jedeme paprskovitě na několik míst, kde končí silnička.

Jedna cesta je na La Mulata, druhá Respingo, třetí Matoso a čtvrtá směrem na El Drago.

Opět co říct, nedá se použít pro tu krásu jiné slovní spojení než nádhera, kouzlo, pohádka. Nevíme, na co se dříve koukat.

Jestli obdivovat výhledy do dáli nebo skalní útvary, které jako by vyrostly ze země. Další je naprosto jedinečný kopec, který je přikrytý deskami kamene, které z dálky až opalizují.

Jedeme okolo a hned je vidět, jak je to vlastně jen taková slupka kamenných plátů a pod ní je už lávová vyvřelina. Zkrátka, tady je toho tolik, že nestíháme vše pobrat, vnímat a náležitě utřídit.

Proto je dobré mít po takovém to výletě jeden den volna, protože jinak, by toho všeho bylo moc. Celý dnešní den bylo nádherné počasí.

Tím, že maličko pofukuje větřík, horko není nepříjemné, ba naopak, ale už se nám teploty pomaličku šplhají k třicítkám. Dneska teda určitě.

Stále se držíme pohromadě. Zdenda s Álou mají toto místo na stání velmi rádi, nám se tady moc líbí, hlavně že Zdenda může rybařit a vše nám tak nějak báječně společně klape.

Zítra bude zase odpočinek a pak už nás čeká velký výlet na nejvyšší místní horu Teide 3718 m. Nahoru pojedeme lanovkou a pokud dáme za lanovku hříšné peníze, tak je potřeba, aby bylo naprosto dokonalé počasí, což by v pondělí mělo být.

Přátelé už tam byli, ale pojedou také, protože tam mají naplánovaný pro změnu velký pěší výlet.

Pak už máme jen pár míst, které bychom rádi navštívili a někdy kolem 10–15 února se budeme přesouvat na další ostrov a tím je Gran Canaria.

Přeji všem, krásnou dobrou noc.   

Dnešní trasa je: 28 km