15.8.2020 Playa Honda - Arrecife - Lanzarote - Kanárské ostrovy

Večerní posezení s Jitkou a Vráťou bylo skvělé. Seděli jsme a povídali hodně, hodně, hodně hluboko do noci. Včera i dneska stojíme na velkém parkovišti u ohromné pláže.

Jen je škoda, že opět a stále fouká poměrně silný vítr a pokud si sedneme, nebo lehneme na pláž, tak hrozí, že za krátkou chvíli budeme pohřbený pod pískem jako Sfinga v Egyptě. 

Je skvělé, že se můžeme dosyta vykoupat a hned jít k autu, což je opravdu pár metrů a tam si sednout do závětří.

Zajeli jsme do myčky, taky stálá klasika, ale tentokrát Zdenda umyl i kola. Máme je taky zaprášený a i když se snažíme o ně pečovat, jak se jen dá, tak kola jsou v hodně bídném stavu. Je to ostuda, a tak dostaly očistnou lázeň stejně jako náš Flíček. Zdenda si nakoupil spoustu oleje na kola a samozřejmě, hned dostali ještě olejový zábal a můžeme se vrátit na parkoviště a honem se schladit v oceánu.

Několik přátel se nás už ptalo, jak snášíme vyšší teploty v autě, myšleno, jestli se to dá v autě přežít. 

Dá a řekla bych, že velmi dobře. Nemám zkušenosti letitých karavanistů a obecně vysoké teploty snáším velmi špatně. Jsem spíše zmrzlina, ale raději si obléknu nějakou tu vrstvu na víc, než když už nemám co svléknout a koupu se v potu, což nesnáším.

Lehká letní večeře.

Obytná auta mladšího vydání jsou neskutečně perfektně odizolovaná a pokud si dám pozor a zbytečně do auto nepustím slunce, tak je v autě nesmírně příjemně. Setkala jsem se s radou, aby byly sluneční rolety za jízdy vytažené, protože hrozí poničení.

Nevím, ale my zásadně v teplech jezdíme se staženými roletami a žádné poničení jsme nezaznamenali. Jedná se o to, že pokud pojedeme a bude nám svítit slunce do auta, tak se interiér nesmírně zahřeje a pak už nám nepomůže ani svatý Petr. To samé platí i o střešních roletách, které jsou ze silného materiálu, některé papírová harmonika a podobně.

Nevidím jediný problém mít je za jízdy zatažené. Nikdy se nám nestalo, že by došlo, byť k sebemenšímu poškození. Takže ano, pokud máme vše zatažené a nepustíme do auta slunce, je uvnitř velmi příjemně. Samozřejmě, velmi pomůže a velmi je příjemné, když se na noc ochladí. Pak se snažím ještě celý vnitřek co nejvíce vychladit.

Když už jsme tak pěkně čistý, tak se Zdenda ještě pustil do výměny ochranných gum a lepenek ve vstupních dveřích. Tady bych řekla, že to Dethleffs maličko nevychytal.

Prvním problémem je, že gumové těsnění, které je kolem dokola celého vchodu, je ukončeno dole a ne nahoře. Druhý velký nedostatek je, že když vycházíme nebo vcházíme z nebo do auta tak naprosto přirozeně šlápneme na okraj, to hlavně při vystupování. Guma se velmi rychle zničí.

Další věc je, že plechový lem se díky botám, kde je na podrážce občas písek, tak ten lem by byl za chvilku poškrábaný a ne málo. Po čtrnácti dnech Zdenda vyrobil plechovou ochranu vnitřního těsnění a venkovní bílý plech přikryl silnou páskou, kterou dost často vyměňuje. Tady je vidět, jak se páska ošoupe, odrbe a jak je po několika měsících zničená. Pod plechovou krytkou, kde jsou z boku molitanové ucpávky je pěkný nepořádek, ale to je to nejmenší.

Stačí trocha teplé vody, jar. Tři dírky po šroubkách je to to nejmenší zlo a později se dají zakrýt záslepkami, které máme teď na venkovní straně.  Pod páskou je menší pískoviště, ale to je v pořádku, nic není poškozené, což je důležité, stačí vymýt a je čisto.

Zdenda vše přelepí novou páskou, přidělá plechovou krytku a spoj přelepí novou ochrannou gumou ustřiženou ze staré duše na kolo.

Mám to ale šikovného muže. Pokud si někdo myslí, že by se i bez této péče o vchod dalo žít, tak jistě, má pravdu, ale vchod do domu, bytu je vždy, podle mého, vypovídá něco málo o člověku, který za těmi dveřmi žije a pokud by mě mělo být jedno, jak to vypadá vchod do mého soukromí, tak jak asi může vypadat zbytek mého soukromí.

Nevím, ale vždy mi něco na vchodových dveří vyselo, velikonoční vajíčka, letní, podzimní nebo vánoční aranžmá. Pokud to jen trochu šlo, na poličce u dveřích vždy květina, když ne v květináči tak alespoň ve vázičce.

Zkrátka, v tomto jsme se se Zdenečkem hodně našli a mám ohromnou radost, že mě Zdenda v mých zdobících eskapádách nechává volnou ruku, a ještě dovede novou výzdobu krásně pochválit. Co víc si jako hospodyňka mohu přát?