9.8. 2020 Arrieta - Lanzarote - Kanárské ostrovy
Dneska budeme mít návštěvu, opět za námi přijede Jitka s Vráťou, právě i pro ně jsme hledali místo na grilování.
Je to zajímavé, míst na stání je na celém ostrově spousta, skutečně, dá se stát a přespat v autě na spoustě krásných míst, někde jdou vyndat i křesílka, ae díky neutuchajícímu větru, najít místo na grilování je oříšek.
Zase nemůžeme grilovat někomu u baráku, nebo na velkém parkovišti, kde je spousta aut. No a když už najdeme místo, které by bylo ku grilování vhodné, zase se buď hodně práší, protože je to místo vysloveně stranou někde v přírodě, tak jako tady a pak se musíme rozhodnout, jestli nám to za tu chvíli grilování stojí.
My se rozhodli, že stojí. Zdenda zaparkoval tak, aby nám šel vítr do boku a dveře jsme měli na opačné straně, tím se prašnost poněkud zmírnila a Vráťa postavil auto souběžně a tím jsme byli rovnou krytý i od cesty.
Taky aby nám nikdo nekoukal do talířů. No a už se hoduje. Udělala jsem bramboráčky, naložili jsme lososa, vytvořili skvělý salát a vše korunuje bílé vychlazené kanárské víno. Samozřejmě, Zdenda luxusně vše ugriloval a hlavně, povídání nebere konce.
K odpolední kávičce jsem upekla bábovku, pravda, ta se mi tentokrát opět moc nepovedla.
Jelikož bábovku peču jen zřídka kdy, tak vždy zapomenu, že je potřeba jí v remosce péct mnohem déle, a protože jí peču vždy jen pro návštěvy, tak už jsem si párkrát utrhla ostudu.
Není nad buchty, ty vyfiknu jedna radost, ale bábovka mě téměř pokaždé srazí sebevědomí někam hodně hluboko. Aspoň, že rohlíčky se mi povedly.
Kamarád Zdenda nám napsal, že je škoda, že jsme nejeli na ostrov La Gracioza, protože je úžasný a cyklostezky nejsou tak příšerné, jak máme informace. Tímto zdravím Zdendu s Alenkou do Čech, ohromní cestovatelé, kteří mají Kanárské ostrovy projeté křížem krážem a tráví tu už několik celých zim ježděním v úžasné vestavbě a hlavně objevováním krás ostrovů na kole. Strávili jsme tu společně nádherné tři neděle cestováním po Tnenerife, kde jsme měli plánované stkání a následně po Gran Canarii, na které stále a s láskou vzpomínám. To bylo ještě před koronou, to byl ještě svět normální.
Ono se jedná o to, že stejně jsme docela určitě na každém ostrově vynechali spoustu krásných míst, nelze za měsíc vidět vše ale hlavně, tak jako jsme tu chytli extrémní teploty, které zde normálně nejsou, tak jsme chytli extrémně větrné počasí. Část pobytu na Fuerteventura a první část na Lanzarote byly teploty skutečně vražedné.
V 11 h v noci jsme měli venku přes 30 °C a denní, no to snad ani nemá cenu komentovat. Pro mě osobně to byly teploty přímo vražedné a jak jsme se dozvěděli, i starostové ostrovů varovali obyvatele před přílišnou aktivitou s ohledem na naprosto ojedinělá vedra panující na ostrovech.
Nabádali seniory, aby zůstali doma, lidi měli hodně pít a pokud možno vyvarovat se fyzické aktivity. No a pak v těch vedrech něco podnikejte. Naštěstí jsme měli další extrém, a to v podobě silného větru, který teploty poněkud snížil, ale zase vzhledem k tomu, jak jsem upadla a následně skoro tři neděle byla k nepotřebě, tak se zkrátka silného větru bojím. Už jsem to psala, na Fuerteventura jsme při sjezdu z poměrně slušného kopce museli šlapat, abychom se v protivětru vůbec dostali dolů.
No a pak je na každé takové cestě důležité vyhodnotit, co je pro nás důležité, co musíme vidět, co už je jen pro nás okrajové anebo, musíme také vyhodnotit nejen vhodnost počasí, ale fyzickou a zdravotní stránku. Pokaždé, když jsem svojí fyzickou kondici nějakým způsobem přecenila, tak se mi to vždy velmi vymstilo. Takže to tentokrát bylo jedno s druhým, foukal silný vítr a s lodí, která pendluje na Graciozu to neskutečně házelo, byly velké vlny a Zdenda prohlásil, že zvracení si nechá na trajekt na pevninu, přestože jsem posledně na lodi zvracela já, Zdenda ani jednou. Já se bála větru, prašné cesty, která se jevila pro městské kolo jako dost nevhodná. Zkrátka to bereme tak, že holt La Gracioza nám zůstane utajena, neprozkoumána a na druhou stranu, proč si nenechat něco na příště, že ano.
Pozdě odpoledne jsme se ještě vykoupali v oceánu a taky odjíždíme. Bereme to přes myčku, jak jinak a míříme do krásné Arriety.
Zdenda vytipoval příjemné místo kousíček od mola, jak jinak,
kde může rybařit. Zítra bude den zasvěcený koupání v přístavní laguně.
To mám ráda, protože, ikdyž jsme na ostrovech už poměrně dlouhou dobu, nezbavila jsem se obav z ohromné síly oceánu.
Dnešní trasa je: 24 km
