3.8.2020 Haría - Lanzarote - Kanárské ostrovy

Noc za kostelem proběhla už ve znamení klidu a pohody.

Hlavně, nehoupali jsme se jako na rozbouřeném oceánu. Stejně po ránu byla velmi nízká oblačnost, nikoliv mlha, která tentokrát kupodivu, nebyla tak vlhká.

Kostelík je maličký, zavřený, ale krásně opečovávaný s hezkou výsadbou zeleně.

Kromě jiného tu mají spíše torzo než stromek Kanárská borovice, která tu bojuje o svoje místo na slunci

a má plné jehličí kapek vody, tak jak jsme už mnohokrát viděli. Je to poprvé, co po dvou měsících vidíme Kanárskou borovici, i když jen takové chůdě, ale máme radost ze setkání.

Tady je pro změnu hezky vidět, jak se vlhkost vsákla do země na návětrné straně. To co je v závětří není tak mokré. Opět čekáme, až se zvedne mlha a jedeme na další pěkné místo a tím je městečko Haría proslavené palmami.

Říká se, že je to město tisíce palem a těch je tady skutečně požehnaně. I kdyby nic jiného, tak to v této pusté krajině působí velmi osvěžujícím dojmem.

Začala zlobit elektrika pro změnu na mém kole. Občas se vypla a samozřejmě, vždy v té nejnevhodnější chvíli.

Nevím, co se stalo, ale při jízdě se elektrika náhle vypne a pokud je dobrá konstelace hvězd, tak se zapne, pokud ne, tak holt chvíli šlapu, než se kolo slituje a elektriku zase pustí.

Každopádně, je to otrava, to je jasné a představa, že se mi kdykoliv vypne elektrický pohon, je hodně nepříjemná. Zdenda si myslí, že je to nějaký kontakt, který se vykloktal, vyhřeznul, uvolnil anebo jen je to rozbitý.

Já osobně si myslím, že to moje kolo trucuje, protože než se mi dala ruka po posledním pádu do pořádku, tak dostalo jmen až hanba, a přitom v té mé kolizi bylo zcela nevinně. Zdenda se teda pustil do hledání závady, a nakonec to opravdu byla závada nejspíše z posledního pádu. Když vše rozebral a překontroloval a vše fungovalo tak jak má a závada se dál projevovala tím, že chvíli kolo jelo na elektriku a pak se najednou vypnula.

Po třech hodinách hledání závady, zkoušek a postupného rozpojování a spojování všech možných kontaktů včetně jejich čištění jsem měla ohnutou páčku na brzdě, která tlačila na cosi a tomu se to nelíbilo, a tak zkrátka, občas se proud vypnul. Páčka je narovnaná a kolo se chová přímo ukázkově.

Hned jedeme na výlet kolem dokola Haríe, kde je velmi příjemná cesta.

Vyjeli jsme na vyhlídku a dál už jedeme po vrstevnici. Kolem nás je spousta opuštěných políček.

Jsou všude, nad námi, na protějších kopcích a jen obdivujeme tu ohromnou práci, kterou to muselo stát.

Jen nanosit kameny, ty poskládat do výšky a do vzniklé kapsy nanosit zem, něco neskutečného a téměř vše je opuštěné.

Naproti na svahu jsou vidět zádržné zídky na vodu. Každá, byť sebemenší průrva v kopci proti nám má několik přehrad, byť malých na zachytávání vody. Domnívám se, že to není vyloženě myšleno jako přehrada, která pak sloužila na pozdější čerpání vody, ale tady se spíše jednalo o zpomalení odtoku dešťové vody, aby se jí co nejvíce vsáklo do země.

Nejsem hydrolog a ani znalec zdejšího zemědělství, ale připadá mi to hodně logické. Hrázky jsou propustné, jen některé jsou vymazané hlínou nebo asi nějakým betonem, ale většinou jsou to jen co nejpečlivěji naskládané kameny. Každopádně, i zde je znát postupné oteplování, protože koryta, kudy dříve tekla přívalové nebo jen dešťová voda jsou hluboká, ale dneska už značně zarostlá keři.

Dlouho tady trochu víc nepršelo. Vítr se dneska docela uklidnil. Hlavně se nám podařilo, že jsme skoro celou cestu jeli v závětrné straně, akorát kousek před cílem se do nás opět opřel vítr,

ale to už jsem viděla cíl na dosah a pomalou jízdou to šlo celkem bez problému dojet a ve městě už byla pohoda.  

Na závěr dnešního dne jsme si dali na náměstí, kousek pod naším stáním u hřbitova kávičku. Zdenda udělal další pokus o ledovou kávu. Po čase jsme se odvážili a objednal si ledovou kávu, kterou máme oba dva rádi, ale tak nějak jsme tady neměli štěstí.

V teplém dni je ledová káva přímo vynikající a příjemně osvěžující. No, ani tady se s ledovou kávou moc netrápí. Zkrátka je to káva jako jiná jen do ní hodíme tři hroudy ledu a je ledová. Kávu jsme pak mladíkovi pochválili, on byl spokojený, my máme za sebou krásný výlet a taky jsme spokojený, tak proč někomu kazit den.

Kusy ledu Zdenda hodil to flašky s čajem, co máme na kola a doma jsme si dali krásně ledový čaj. Zůstáváme na noc pod, jak jinak hřbitovem, ale na velkém parkovišti jsme hodně dole a stranou.

Zdenda ještě donesl vodu a tak máme zase plnou nádrž. Akorát večer se opět hodně rozfoukalo, ale to už je celkem jedno.

 Dnešní trasa je: 10 km