30.1.2020 Buenovista - maják Punta de Teno - Tenerife - Kanárské ostrovy - Španělsko

Klube se nám další krásný den jako stvořený na výlet na kolech.

Pomaličku polehoučku poznáváme Tenerife. Samozřejmě, i díky našim přátelům Ále a Zdendovi, kteří jsou tady již třetí zimu a jak sami říkají, tady je takových krásných míst, že ani oni je ještě nemají všechny projeté a prošlapané. Tak, ono to asi ani není možné, protože značených turistických stezek, podobně jako na La Palma je zde ohromné množství. My dneska jedeme nejdříve do městečka Buenavista del Norte a pak na moc krásné místo Punta de Teno, kde je maják, nový a starý a tím pádem je to i moc hezký kout ostrova.

Město Buenovista je taky parádní, je to hodně zapomenuté město, kde není žádný velký resort, jen malé řadovky k pronájmům a jako letní byty.

Nicméně náměstí je pod platany příjemně stíněno a jak jinak, romantický altán jako kavárnička a i když je pracovní den, tak stále je někdo kdo nepohrdne výbornou místní kávou.

 Příjemný kostelík a pár uliček máme prohlédnuto za chvilku a můžeme jet dál.

Stoupáme nad město, nad naše stání a jedeme podél pobřeží směrem k majáku.

Parádní silnice, která je momentálně uzavřená a můžou tady projíždět jen auta s povolením. Netušíme proč, ale je to tak. Závora a policistka všechny vrací zpět nebo kontroluje povolení.

No a máme tady opět a stále a permanentně nádherné výhledy a ohromně zajímavou přírodu.

Hluboké rokle pod námi a vysoké stěny skal nad námi. A jako bonus, dva tunely.

Jeden krátký a jeden hodně dlouhý, že jsme rádi za naše světla na kolech. Přátelé mají čelovku a přídavné světlo na kole. Parádní zážitek. Jet totální tmou a jen v dáli vidět světýlko konce tunelu.

Kdyby uprostřed byla past na mamuty, nikdo bychom si toho v té tmě nemohl všimnout. No, ona by to nemusela být zrovna past na mamuty, ale stačila by pořádná díry na silnici a rozhodně já bych měla velký problém. Kola nám osvětlují jen maličký prostor, a tak vše působí hodně dramaticky.

Každopádně, na maják dojíždíme v krásném poledním čase, akorát na oběd.

Tím, že je tu málo lidí, díky uzavřené silnici tak je to příjemné místo na zastávku.  

Pomaličku, polehoučku si projíždíme tento cíp Tenerife křížem krážem a dneska už věřím tomu, že i kdyby sem člověk jel několik zim za sebou a byl tu pokaždé několik měsíců, tak stejně nemá šanci projet všechny silničky s ohromujícími výhledy, všechny turistické cesty, kterých tu jsou stovky a stovky kilometrů.

Zkrátka, i na druhém ostrově je stále na co se koukat. Velká spokojenost.

Tak jako jsme chladili motory cestou sem, tak je i teď chladíme, protože jedeme zase do prudkého a dlouhého kopce.

Během pár kilometrů vystoupáme od hladiny moře do nějakých 700 m nad mořem, a to je i pro naše velmi silná kola hodně velké zatížení a pokud nechceme vyloženě motory zničit, musíme dávat po nějakém čase stoupání motorům odpočinek, aby se schladili.

Opačně, při sjezdu z prudkého a dlouhého kopce musíme pro změnu chladit ráfky kol, protože jsou rozpálené a mohly by se nám pro změnu zničit duše nebo nedej bože pláště.

Vracíme se velikým obloukem zpět k autům, které na nás čekají na stání u moře, kde se nám stále moc a moc líbí. Hlavně, kluci tu mohou rybařit a my se můžeme cachtat v koupacím jezírku.

Dnešní trasa je: 25 km