7.1.2020 Breňa Baja - La Palma - Kanárské ostrovy - Španělsko

Po bouřlivé výměně názorů, zavládl klid na palubě a mohu zase v klidu a pohodě psát co nás potkalo a neminulo.

Samozřejmě, náročný výlet na pláž Bujaré, která byla 450 m výškových metrů pod námi a více jak 150m padák až k moři byl po velmi náročné stezce téměř pro kamzíky, tak to ještě šlo, to jsem zvládla, ale následný dvojvýlet, který byl fyzicky taky hodně náročný, tak ten mě dorazil a zkrátka, slabý kusy odpadají a já jsem prostě a jednoduše odpadla, a to mě příšerně naštvalo.

Faktem je, že je to tady dost náročné a jak podotkla Alenka, v Holandsku jsme nic takového na kolech nejezdili a těch našich slavných 40 km před večeří, kterými jsme se tolik chlubila si opravdu na La Palmě mohu strčit tak akorát za klobouk. Tady je to úplně o něčem jiném.

Tady je to o prudkém sjezdu z bodu A do bodu B a následném prudkém stoupání do toho pitomého bodu A. Tady není snad jediný metr cesty, silnice, pěšinky v rovině. Vše, absolutně vše vede nějak z kopce nebo do kopce. Ale dost stěžování a skuhrání, holt není nám dvacet a s tím se pomaličku budu muset smířit. Teď jsem dostala velmi hodnotnou lekci, že nemá cenu se přepínat a hrát si na hrdinku, protože následné dny plné bezmoci za to nestojí.

Tak už v klidu a v pohodě naposledy odjíždíme z Faro de Fuencaliente, kterému dáváme s bohem a jedeme směr Santa Cruz de la Palma, na naše staré a známe parkoviště u velkého hotelu H1O Taburiente de Playa.

Víme, že tam získáme kóde na hotelový internet a budeme moci vložit do stránek uplynulé dny. Zdenda vytvořil moc pěkný film o pátým roce naší cesty.

Docela se s tím popral a myslím, že se mu povedl. Zároveň jsme opět začali malinko pracovat na filmu o Turecku, ale jen málo. Hodně dat jsme ztratili s krádeží počítačů, a tak se to dost špatně tvoří znova.

Jedeme překrásnou krajinou. La Palma je vskutku kouzelná, zelená a pokud to jde a spolujezdec má moře po své straně, dá se i hodně fotit za jízdy a koukat na to, co je zde hezké a zajímavé.

Obdivuji maličké domky, kde, jak už víme, žili mnohočetné rodiny a které jsou jen o jedné jediné místnosti.

Kuchyně byla venku, sedělo se venku a domek byl jen na spaní. Úžasné, to si dneska už nikdo neumí ani představit.

Tak, tady to jde s ohledem na věčné léto, ale přeci jenom, občas zaprší, občas je velký vítr a občas je zkrátka ošklivo a pak se rodina, která měla běžně 12 členů včetně stařečků a dětí musela nacpat na pár metrů čtverečních.

Větší domky odhadujeme na 10 m 2 a to jsou ty větší. Mylně jsem se domnívala, že některé ty původní domky, které jsou dneska dost opuštěné, jsou chlívky pro kozy anebo pro slepice, ale není to tak, v těch domkách se normálně žilo.

Ale je vidět, že se kanářanům už zase dobře daří. Veliká většina domků je opravená, zvětšená a krásně barevná.

Je vidět, jak si tady potrpí na barvy barvičky. Samozřejmě, základem je bílá, ale doplněná o barevné okna, dveře, terasy.

Mateřská školka

Je to pastva pro oči. Pokud je dům uprostřed, nebo na kraji banánové – platánové plantáže, tak je většinou velký, luxusní a podle mého i hodně vkusný a oku lahodící.

Zkrátka, jedním slovem, je tu krásně a vřele bych doporučila si sem zajet a není to až tak drahé.

Pokud bychom zvolili leteckou variantu, občasné ubytování přes BnB https://www.airbnb.cz/ nebo https://www.booking.com/ a v přístavu si půjčili z půjčovny auto s možnou lůžkovou úpravou, tak velmi, velmi lacino si prohlédneme celý ostrov pohodlně a za pár korun. Setkali jsme se tu se dvěma páry z Čech, kteří to takto podnikli a mohu říct, že mi nad cenami, za které pořídili takovýto výlet jen spadla brada.

Dole na fotce je klasický původní domek. 

K tomu, když se připočte nafta za 1,08 eur a velmi laciné jídlo v restauracích a samozřejmě možnost nákupu potravin v LIDL nebo v Mercadoně, tak už pak opravdu není co řešit.

Hlavně, letecky jsme tady za chvíli, jedna letenka se dá pořídit za 700.- Kč s odletem z Německa, odpadne nám dlouhá cesta na trajekt a velmi drahý trajekt a ještě, s obytným autem, trochu delším, se v žádném případě nedostaneme tam, kam se dostane osobák. Vestavby tady budou mít menší problémy jak my, protože jsou kratší, ale zase ne až o tolik a váhově jsme na tom velmi podobně.

Dneska jsme už potřebovali natankovat, a hlavně dokoupit potraviny.

Naposledy jsme byli na nákupu dva dny před Vánoci a lednici už mám téměř průsvitnou.

Dochází nám vše, na co si jen vzpomenu. Takže, to bude zase hrůza peněz, ale tady to není tak strašné. Naftu máme dneska za 1,095 eur což je řekla bych, velmi kulantní cena.

Dnešní trasa je: 43 km