26.5.2020 Baranco de la Mina - Gran Canaria
Sláva, sláva, sláva, po 72 dnech karantény a stání na jednom místě, po nezbytných nákupech a přespání u IKEA (jak osvěžující), jsme konečně, konečně vyjeli na další cestu.
Pravda, byl to předlouhý čas, který jsme si ani jeden z nás nepředstavoval. Kdyby mi někdo někdy řekl, že budu trávit 72 dnů u pláže na Kanárských ostrovech, řekla bych, že se zbláznil! Ještě tak kdyby se smělo na pláž, skotačit ve vlnách, válet se na vyhřátém písku a k tomu popíjet vychlazenou Margaritu pěkně s ledovou tříští a samozřejmě obskakovala švarnou obsluhou, tak ještě možná, ale to, co jsme zažili, jak a proč, tak to mi opravdu už ke konci našeho uvěznění nebral rozum. Ochromit život celého ostrova, skoro milionu lidí, kteří se ocitli bez práce a bez peněz kvůli pár desítkám nemocných, tak to mě přišlo hodně přes hranu. Nicméně, ostrovy se pomaličku zotavují, pomaličku se uvolňují restrikce a pomaličku se vše začíná dávat do pořádku. Ze všech zpráv, co máme je jasně cítit, že ostrovy se snaží vyslat signál všem cizincům, že nenechávají nic náhodě a tvrdě pracují na tom, aby se sem turisté co nejdříve mohli bezpečně vrátit. Žádné koridory a polovičaté omezení. Tady podle mého, bude opravdu v létě a po létu nejbezpečněji, co se nákazy a případného onemocnění týká. Moc bych to ostrovům přála. Jen uvedu jedno z posledních velmi přísných omezení na plážích. Od včerejška se může na pláže a do oceánu, ale, nesmí se používat soukromé slunečníky, nesmí se používat plastová lehátka, míče a tak podobně, nesmí se používat chladící tašky a preventivně se vypnuly všechny sprchy. To vše jen z důvodu obavy, aby se případně nekontaminovali pláže. V obchodech stále platí omezený vstup lidí, jen určité množství a stále jsou všude a v každé prodejně jednorázové rukavice a desinfekce, a to vše hlídá a koriguje ochranka prodejny, která stojí u vchodu, pouští lidi dovnitř a dohlíží na dodržování nařízení.
Ale už dost o nařízeních a podmínkách tady, důležité je, že konečně můžeme odjet. Zdenda vybral trasu a jedeme do hor na které jsme celou dobu koukali. Je krásný den, bez mráčku a teplota se velmi rychle vyšplhala na 30°C. Ovšem, tady platí úplně opačný systém chladu na horách. Jsme poměrně vysoko, ale přišli jsme o chladivý vítr od oceánu. Takže je tu mnohem tepleji než u pobřeží. Sice maličko fouká, ale je tu teplo jako v peci. Kolem druhé odpoledne máme dobrých 35°C a to už je i na mě opravdu hodně. Jedeme krásnou krajinou a zelené stromy a úbočí pohoří kudy projíždíme jsou jako balzám na oči.
Maličké vesničky se choulí vysoko na stráních a my jedeme a jedeme dál a dál silnicí GC80 na Santa Brigida a uhýbáme do hor na Vega de San Mateo. Po pravé ruce necháváme za sebou Caldera de Bandama, kde už jsme byli na výletě a pokračujeme dál na známe městečko Toror, které bychom si rádi prohlédli. Cestou máme několik krásných míst, vyloženě ideálních na kola, ale uvidíme podle počasí. Nesmí být takové vedro jako dneska, to bych nezvládla.
Zdenda našel krásné místo na naše noční parkování. Všude nad námi se tyčí nádherně zelené kopce a my jsme v jakémsi údolí, kde je velmi silný horský pramen s lahodnou vodou.
Celé odpoledne sem přijíždí mnoho aut s velkými kanystry na vodu a tankují si jí sebou domů. Několikrát jsme napočítali, že dokáží do aut nacpat tolik kanystrů, že si odvezou i 250l vody na jeden zátah. Takže podle všeho je voda velmi kvalitní a jelikož jsme přímo u zdroje a nikomu nevadíme, nepřekážíme a vody je dost a dost, tak se Zdeneček pustil do očisty nádrže.
To znamená, všechnu starou vodu vypustit, nádrž umýt vytřít a hlavně vydesinfikovat. Na to používáme známé Savo, které si dá do fixírky, samozřejmě roztok a vše vystříká a vytře.
Pak nádrž znovu umyje a už můžeme napustit čerstvou vodu. Nádrž jsme si takto označili, protože měřáky jsou občas velmi prolhané,
zvlášť ty naše, a to raději ani nemluvím o teploměrech, které si žijí vyloženě svým životem, takže odklopím kryt a vždy vidím, kolik přesně máme vody. Jistě, je to středověk, ale je jasný a pravdivý.
Chtěli jsme několikrát u benzínky umýt auto od prachu, hlavně střechu a solární panely, ale zatím jsou myčky uzavřené, opět kvůli kontaminaci, tak holt nezbylo než vylézt na střechu a vše umýt rukopracně. Samozřejmě, jen díky tomu, že to tu jde.
Takže já jsem v tom příšerném vedru vydrbala střechu a Zdenda se postaral o celé auto. Do toho nanosil 150l vody a máme čisté auto a čerstvou vodu v čisté nádrži.
A protože je takové teplo, uvařila jsem hrnec těstovin, které budeme mít ještě na dvě jídla. Takto je velmi často upravuji, protože toto jídlo jde jíst i studené a je ideální na lehký oběd sebou třeba do města nebo na výlet na kolech. To je jedno, hlavně ve vedrech je to lehké a chutné.
Těstoviny se zeleninou a mletým masem
Těstoviny + kuřecí, krůtí, hovězí mleté maso (vepřové nekupuji, tlustý jsme až hanba), + velká cibule + tácek žampionů nebo konzerva + kus pórku + velká paprika + několik stroužků česneku + sůl, pepř, dochucovadlo jako třeba sojová omáčka nebo worcester + trocha hořčice + kečup + olej.
Uvařím těstoviny, ale nesmí být moc měkké, jako Italové, skoro tvrdé. No a na olej (nejlépe olivový, ale je to jedno) nakrájím na půlkolečka cibuli a česnek na plátky a osmahnu.
Mleté maso ochutím a v ruce hodně prohnětu, aby se spojilo, postupně ho pouštím na pánev a dřevěnou vařečkou rozklofu na malé kousky a osmahnu. Přidám nějakou omáčku a chvíli dusím, aby se vsákla do masa. Na plátky žampiony, celý tácek, s žampiony se nešetří a podusím s pórkem.
Nakonec přidám na větší kousky nakrájenou papriku a taky krátce podusím. Paprika by měla jakoby chroupat. Celou směs vmíchám do těstovin a můžeme baštit. Samozřejmě toto dělám i s kuřecím masem nebo krůtím a lze uvařit salát i bez masa. My jsme oba masový, ale nemusíme mít masa hodně, stačí jak říká Zdeneček, „hlavně když to masem aspoň smrdí“.
Tak sedíme od markýzou, sláva za ní, chladíme se vodou z kýblů, která je během chvilky teplá a je nám dobře.
Zítra pokračujeme dál.