3.5.2020 Hoya del Pozo - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko

Neděle a to znamená, žádné courání mimo zabrané území.

Máme 50 den karantény a druhý den, kdy můžeme od 6–10 h a od 20–23 h na vzdálenost 1 km se proskotačit, proběhnout nebo projít, jak je libo.

 Nesmíme samozřejmě na pláž, což je velmi hlídáno. Jediné pláže které se otevřely jsou v  Las Canteras v Las Palmas a v Mogán, které doslova zaplnili nedočkavý surfaři.

Na podvečerní fotce vypadají spíše jako černoši, ale není to tak. Jsou to nedočkavý mladý kluci a holky, kterým vůbec nevadí, že skoro žádný vlny nejsou. Po 50 dnech, kdy si nesměli namočit ani nohy, jak je vidět, je jim to šumák.

Od rána se sem opět sjíždí různá policie a kontroluje pláž, jestli někdo nepřekračuje zákaz a odjíždí. Skutečně s úderem 10 h přijeli a amplionem z auta vyzvali opozdilce, aby vyklidili prostor na pěší chodníku, cestě podél moře, protože tam je to od desáté vyhrazeno seniorům. Jako kouzlem je najednou, během pár minut celá pěší zóna úplně prázdná a už se tam objevují velmi staří lidé. Neskutečný, jak to tady funguje! V obchodech jsou stále velmi přísná pravidla pro odstup, pro počet lidí v prodejně, pro rukavice a desinfekci rukou, tak jak jsme si už zvykli.

Pokračuji v psaní deníčku.

 Kanárské ostrovy: 3. díl

3.5.2020

Čas opět pokročil, popoběhl a my už tak nějak víme, co nás čeká a nemine. Není to růžový scénář, ale aspoň něco. Jak říkám „ vidíme světýlko na konci tunelu“, ale řekla bych, nic moc.

Stále totiž stojíme na místě, které je v rámci možností to nejlepší, co jsme mohli mít aspoň tady na Gran Canaria. Jedná se hlavně, primárně o přístup k pitné vodě a tu tady máme. Pak tu máme v příjemné vzdálenosti nákupní možnosti, protože stále a pořád platí zákaz vycházení. Můžeme pouze pro potraviny a do lékárny. Ostatně, to jsou jediné dva otevřené obchody. Relativně blízko máme benzínku s plynem a víc ke štěstí nepotřebujeme. Můžeme se bavit o místě, které je kamenité a hlavně, není zelené, ale tady v té oblasti není zeleného nic, pokud se to nezalévá. Mohli bychom být na severu nebo severozápadě ostrova, kde je sice zeleň, je to tam mnohem hezčí, ale v jarních měsících tam prší a vlastně ani nevíme o žádném místě, kde bychom měli přístup k vodě. Víme, že všechna stání v horách, „zona akampade“, která jsou úžasná a kde jsme i už byli jsou zavřená a předpokládáme, že pokud tam byla voda, kohouty s vodou u grilovacích míst, tak voda bude také zavřená. Nicméně, tam stejně být nemůžeme, a tak i když se to nezdá, toto místo je kryté od větrů, prachu tolik není, protože zem je vyfoukaná a udusaná, můžeme mít venku křesílka a stoleček, kupodivu i markýzu vzali policisté na milost, takže kromě volného pohybu nám tady veskrze nic nechybí. Mě se daří plynule zásobovat posádku potravinami, které každý den statečně nosím na zádech. Většinou chodím do Mercadona to mám tam a zpět 5 km a jednou až dvakrát týdně si dám dálkovou do Alcampo a to je cca 9 km tam a zpět.

Pro pokračování přejdi na Můj milý deníčku - 2020 - Kanárské ostrovy: 3. díl