20.4.2020 Hoya del Pozo - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko
Překrásný východ slunce nás vítá do nového dne.
Máme krásně, slunečno, fouká větřík a také zároveň máme 37. den karantény.
Dneska jsem byla opět v Mercadona a ušla si svých každodenních 5 km, teda kromě neděle. Nicméně, dneska jsem konečně byla patřičně kontrolovaná. Asi v polovině cesty zpět jela kolem hlídka, PM což je nějaký druh pobřežní stráže či co, mají na dveřích velikou kotvu s korunkou, no a ti mě zastavili s dotazem, kam jdu a odkud jdu, tak jsem jim to vysvětlila a oni, abych ukázala batoh a jestli mám účet.
Samozřejmě, batoh jsem ukázala a když už jsem lovila peněženku s účtem, tak poděkovali, že je vše v pořádku a odjeli. Došlo k tomu co jsme viděli tady u nás na pobřežní pěší zóně, ale nebyli jsme si jistý, jestli opravdu kontrolovali nákup aby se nejednalo o marnou, zbytečnou cestu, která je tu stále pokutovaná.
Takže ano, řekla bych, že nejpřísnější karanténa v Evropě je ve Španělsku, alespoň teda nevím, že by se karanténa tak přísně dodržovala.
37 den nesmíme na procházku, nesmíme nikam, jen do potravin, k lékaři a do lékárny. Od Velikonoc nově do práce, ale z práce rovnou domů. Stále a pořád je zákaz vycházení.
Mám velké prádlo, a hle k čemu se hodí markýza.
Fouká silný vítr a přesto, že máme markýzu přikurtovanou, tak jsme se jí odvážili jen trochu povytáhnout, aby nám neulítla, což by byla škoda s ohledem na to, že jí máme od léta.
Naštěstí na pláži je vody dost, je pitná a to je důležité. Policie nemá problém s tím, když si tam pro vodu jdeme, tak alespoň něco.
Další z ostrahy je správce pláží. Je to organizace, která se stará o pláže, aby byly čisté, aby tam byly různé tabule, a tak a zároveň v této době je to ostraha, aby tam nikdo nebyl, nedej bože, aby se nikdo nekoupal.
Akorát jsem se šla osprchovat a přijel pán a hned, jako že ne koupat! Jako bych to nevěděla. Tak jsem mu vysvětlila, že se jdu jen osprchovat, a to bylo v pohodě. Domníváme se, oni žádnou pravomoc nemají, ale mají telefony a policii by ihned zavolali. Určitě jednou to tak udělali.
Už podruhé přijeli místní hasiči s vodou. Byli tady minulý týden a teď znova. Všechny nás obešli, jestli nepotřebujeme dočerpat vodu. Velmi příjemný a usměvavý mládenci.
Zdenda včera zrovna nanosil do nádrže, škoda, kdybychom nepospíchali, tak jsme jí měli od hasičů.
No a tady je naše sestava. Naši mladí, taky čerpali od hasičů vodu.
Francouzka a vedle ní honorace, Angličan. Po stranách, vpravo Pacička a vlevo manželé Španělé, kde jsem se velmi dlouho domnívala, že je tu pán sám.
Paní jsem viděla po 14 dnech stání poprvé. Je fakt, že jediný máme tendenci být venku v křesílkách a ještě Francouzska, protože ta se díky ohromnému množství věcí do auta jednoduše nevejde.
No a pak už je tady Meresjev v osobním autě. Toho zrovna včera kontrolovali, už po třetí přijeli, zkontrolovali doklady a pak se nás šli policisté zeptat jednak jak je tady pán dlouho a za další, jestli nám nevadí.
Samozřejmě, že nevadí, jen ho obdivujeme, protože já bych po dvou dnech strávených v autě byla vyřízená. Minimálně bych se už nikdy nenarovnala.
Francouzka někam odjela a hned je tu policie, které se to vůbec nelíbí. Nejdříve přijela jedna Policia a pak za chvíli druhá policie, Policia lokal.
Aspon je vidět květované křeslo, jak jsem o něm včera psala. Poslední úlovek.