11.4.2020 Hoya del Pozo - Gran Canaria - Kanárské ostrovy - Španělsko

Končí čtvrtý týden karantény a tedy 28. den od vyhlášení nouzového stavu.

Na ostrově Gran Canaria klesl počet aktuálně nemocných na 299 a stoupl počet uzdravených, což je skvělá zpráva. Ještě před pár dny byl počet nemocných 449, což bylo pro tento ostrov nejvyšší číslo. Další dobrou zprávou je, že se Kanárská autonomní vláda nespolehla na pomoc z pevniny a sama si objednala velkou zásilku ochranných prostředků včetně tisíců sad individuálních ochranných prostředků, statisíců masek, roušek a tak dál z Číny a při té příležitosti se uskutečnil historicky první přímý let mezi Čínou – Šanghají a Kanárskými ostrovy. Další vynikají zpráva je, že v pondělí se ve Španělsku můžou vrátit do práce lidé, kteří nemohou pracovat z domova. Zůstávají uzavřené restaurace, nákupní centra a hotely. My s také v pondělí spojíme s naší ambasadorkou na Tenerife, jaké toto uvolnění bude mít pro nás dopady. Je docela možné, že díky návratu lidí do práce budeme moci vyjet, prozatím alespoň po ostrově. Třeba, možná, doufáme.

Ale pravdou je, že se tu docela hezky zabydlujeme. Včera večer někdo vyhodil k popelnici velké bílé plastové lehátko, zdravé, nerozbité, jen strašně zaprášené. Zdenda ho ráno vypucoval horkou vodou a jarem, vše vydesinfikoval a máme krásné opalovací lehátko, které nemá chybu.

Někdo ještě vyhodil koloběžku a dětské vozítko, a tak jsem si říkala, jestli si to taky nevzít. Myslela jsem, že až za námi třeba příští rok přijedou mladý s vnoučaty na návštěvu, tak aby si měly s čím hrát. Taková koloběžka nebo kuchyňka pro holčičky není nikdy k zahození. Ale ne, vážně, uvidíme, jak to v pondělí dopadne a třeba, třeba se i my budeme moci hnout z místa, i když nám tady nic nechybí.

Máme pitnou vodu 50 m od auta, máme tu pěkné místo, na ty popelnice pod námi jsem si už zvykla, máme sluníčko, máme teplo, teď nově máme sluneční lehátko, máme venku křesílka a stoleček, máme markýzu a můžeme jít na nákup, tak na co si stěžovat.

Snad jen na to, že nemůžeme k moři pár metrů pod námi, nemůžeme se jet projet na kolech, nemůžeme se jít projít po krásné pěší promenádě okolo moře, nemůže vypláznout jazyk na policii, která se nám tu střídá jako svatý na orloji a hlídá každý náš krok, zatím toho nemůžeme hodně a jak tak zjišťuji, už jsme si zvykli na volnost pohybu a přeci jenom jsme maličko akčnější.

Už mi hodně chybí ty každodenní přesuny, výlety na kolech, procházky po městě, ale to určitě všem Španělům, kteří mají nejtvrdší karanténu v Evropě také.

Nikde v Evropě, v žádném státě neomezili pohyb obyvatel tak jako Španělé a snad jim to pomohlo. Rozhodně, jak jsme četli, na pevnině ještě zdaleka není vyhráno, ale alespoň díky tak striktní a policejně hlídané karanténě získali tolik potřebný čas. Stejně jako tady na ostrovech, kde bylo prvořadým úkolem dostat odtud okamžitě 90 tisíc převážně starších cizinců, kteří tradičně tráví na ostrovech příjemnou zimu. Ostatně první zemřelá na ostrovech byla 91letá paní, cizinka, s vážnou respirační chorobou. Proto pravidelně trávila zimu na ostrovech tak jako spousta ostatních seniorů.

Dneska jsem byla poprvé kontrolována policií. Šla jsem dopoledne na nákup do vedlejší vesnice, protože cesta vede právě po pěší zóně kolem moře, tak jen abych se k moři dostala. Policie stála na parkovišti a kontrolovali pobřeží. Samozřejmě mě viděli, jak si to rázuju a já viděla je, jak zamykají auto a jdou mi naproti.

Velice slušně se zeptali, kam jdu, tak jsem jim vysvětlila, že do „mercato SPAR“, vysvětlila jsem odkud jdu a kde bydlím a tím to skončilo. Poděkovali, já taky poděkovala, řekli OK a něco v tom smyslu že je vše v pořádku a šli zpátky. Maličko jsem čekala, jestli tam budou i při mé zpáteční cestě a jestli třeba nezkontrolují, jestli jsem skutečně v potravinách byla, tak jako jsme už viděli, že prohlíželi klukovi batoh, ale už na stanovišti nebyli. Tak to mě maličko zklamalo. Nejsem masochista, ale jen ze zajímavosti, jak by taková kontrola u mě probíhala, protože takovou situaci, jakou prožíváme teď poslední měsíc už doufám nikdy nezažijeme.  

Jinak se neudálo nic nového. Přeji všem krásný zbytek dne. Buďme zdraví.

Tak a poznali jsme odkud dnešní fotky jsou? Malá nápověda, jeden den a jeden výlet na Gran Canaria.