15.7.2020 Puerto del Rosario - Fuerteventura - Kanárské ostrovy

Puerto de Rosário nám opět dobře posloužilo. Skovali jsme se za zeď stadionu a šli na pláž. Ta je tu fantastická, ale je potřeba se skovat za kamenné molo, jinak samozřejmě, během chvilky jsme zavátý pískem, ale pláž tu mají luxusní.

Sprchy fungují, a tak se Zdenda dva večera chystá, že nanosí vodu ze sprch, ale je to daleko, je teplo, a tak se mu nijak valně nechce, což plně chápu. Teď stojíme poměrně daleko, ale večer by přejel kousek blíž, jen o ulici, ale i tak je to štrapáce. Zároveň bychom už potřebovali udělat očistu nádrží, všech. Nejen nádrže na pitnou vodu, ale i odpadních. Ty jsme nečistili už hodně dlouho.

Vlastně naposledy, ani nevíme kdy jsme byli naposledy u tlakové vody z kohoutu, a ještě aspoň tak blízko, aby nám hadice, byť naší nastavená dosáhla k autu, abychom jí mohli nádrže pořádně vypláchnout. Teď to tak nějak šudláme, desinfikujeme, ale když je málo vody, není to to pravé ořechové.

Hlavně dneska máme v plánu velké prádlo. Naposledy jsem byla v prádelně 4.3. v Hoya del Pozo na Kanárských ostrovech, a tak už to je skoro 4 měsíce, což bych řekla, že není tak špatné, ale pravda je, že i díky tomu, jsme tak přetížený. Potřebuji vyprat už vlastně komplet troje povlečení, štos ručníků, štos osušek, mám poslední čisté dvě utěrky, a to jich mám taky štos a tak dál.

Pak jsou to moje koberečky z kuchyně a obýváku a hlavně deky, které máme do venkovních křesel, jsou už příšerně zaprášené, a tedy i pekelně špinavé. Ve finále jsem zaplnila dvě velké pračky na 18 kg a jednu naším oblečením.

Vlastně, když to tak vezmu, podařilo se mi něco málo přeprat v ruce, to když jsme měli před 14 dny sanitární den, tak jsem toho hodně přeprala, vlastně úplně vše co jsme měli našpiněné a zapocené, ale ručníky jsem si nechávala do prádelny.

Přeci jenom, když je možnost, tak je to lepší a pokud se nám podaří najít nějaké skované místo na usušení ve větru, tak je to ještě lepší. Zdendovi se podařilo najít pěkné místo na okraji města, kde jsme byli hodně zašitý, u nové výstavby vilek.

Během dvou hodin jsme měli usušeno, vše sklizeno a jedeme zpět na pláž a honem do vody. Splavený jsme až hrůza. 

Na noc stojíme skovaný za fotbalovým stadionem, ale jakmile jdeme na pláž, tak Zdenda přeparkoval auto na okraj parkoviště, kde jsme hezky všem na očích.