9.7.2020 Las Playitas - Faro de La Entallada - Fuerteventura - Kanárské ostrovy
Las Playitas je další městečko na naší cestě hned u oceánu, kde je i velmi příjemné stání a máme to pár kroku k vodě.
Takže ano, koupeme se jak jen můžeme. Teplota se šplhá do výšin a já už se opět skovávám pod slunečník.
Oceán je teploučký, už má kolem 27°C, což považuji za velmi slušnou teplotu. S ohledem na to, že jsme díky mým zraněním museli maličko překopat program výletů, tak jsme vlastně celý den u moře a až k večeru přejíždíme ne další plánované místo.
Dala jsem rozmrazit kotletky a udělala jsem skvělou večeři. Zdeneček stejky rád, ostatně já taky a když ho ještě přiklopím volským okem,
tak spokojenost na palubě se dostává do nebeských výšin, a tak to má být.
Město Las Playtas je nejen stará zástavba, ale i ohromný hotelový resort, který je na poměry ostrovů opravdu hodně velký. Něco podobného jsme viděli naposledy na Gran Canaria v Maspalomas, jinak jsou tu většinou menší resorty.
Tento je vskutku ohromný a zabírá vlastně veliký kus pobřeží. Ovšem, co je tu úžasné, že nikdo si nesmí nárokovat pláž.
Žádný resort nemůže ohradit pláž jako svojí, všichni mají na pláž přístup, a i hotelový hosté se musí smířit s přítomností místních ať už stálých bydlících, nebo z jiných hotelů a resortů.
Udělali jsme si výlet po zátoce a resort, který je volně přístupný z promenády okolo jsme si alespoň z okraje prohlédli.
Spousta zahradníků opečovává krásnou zeleň všude okolo, ale je zavřeno.
V bazénech je čisťounká voda, ale nikde nikdo. Zrovna tak spousta restaurací je stále zavřená.
Odpoledne odjíždíme jen o kousek vedle na Faro de La Entallada. Nádherný maják, který se tyčí na skále nad oceánem.
Je k neuvěření, že jsme jen 200 m nad mořem a co je úplně báječné, můžeme tu stát přes noc. Teda, asi můžeme, protože zákaz tu žádný není a silně pochybuji, že by sem jezdila policie na kontrolu.
Uzoučká silnice k majáku je maličko adrenalinová, uzoučká a vine se vzhůru až k majáku. Všude kolem nás je sucho a jak je vidět, tak už tu velmi dlouho nepršelo a to, co by mělo nějakou tendenci vyrůst, je okamžitě spaseno volně se pasoucími kozami.
Dokonce jsme viděli králíčky. Vůbec netuším, čím se tu kozy mohou živit. Těch pár trnitých keříků je hodně slabá pastva. I když je docela možné, že se kozy na večer vrací domů, kde jsou nejen podojený, ale dostanou i nažrat.
Faktem je, že jsem někde četla, že tady se kozy rády vrací do svých farem, protože ví, že po dojení dostanou najíst. Kozy jsou velmi žádané na maso, úplně ve všech restauracích nabízí kozí speciality a velkým artiklem je speciální kozí sýr, slavný sýr Majorero se místně vyrábí z mléka původní kozy Majorera.
Maják Entallada je překrásný na naprosto jedinečném místě. Maják je velmi důležitý, protože před námi je velmi frekventovaná lodní cesta. Jsme na nejbližším místě směrem na Afriku, zkrátka, Afrika je přímo před námi 120 km.
Říkáme si, jestli náhodou neuvidíme nějako loď s migranty, ale viděli jsme jedině Armas, která proplula v bezpečné vzdálenosti někam na další ostrov. Zdendovi se povedly nádherné večerní fotky majáku a zapadajícího slunce.
Maják je poměrně mladý. Postaven byl architektem Carlosem Alconem a dokončen v roce 1955. Do stavby jsou začleněny prvky maurské architektury, kontrastní zdivo v kombinaci s bílou. Barevný kámen pocházející z vesnice Tetir, uprostřed ostrova.
Na mořské straně má maják tři čtvercové věže, nejvyšší centrální věž nesoucí kopuli lucerny, která je vyrobena výhradně ze skla. Uvnitř má budova majáku dvě ramena s centrálním uzavřeným nádvořím.
Jak už jsem říkala, jsme na vysokých útesech a maják poskytuje ohniskovou výšku 196 m nad mořem a náš maják je třetí nejvyšší na Kanárských ostrovech.
Jeho světlo je vidět na 21 námořních mil a sestává ze tří záblesků bílého světla každých osmnáct sekund.
Maják byl dříve používán i jako vzdušný maják.
Dnešní trasa je: 8.7.2020 - 10 km
Trasa 9.7.2020 - 7 km