30.6.2020 Gran Tarajal - Fuerteventura - Kanárské ostrovy

Loučíme se s Ajuy se slzou v oku a vděčností.

Jednak jsme si tu úžasně zaplavali v chráněné zátoce v nádherně teplém oceánu, kde jsme se koupali ještě v 9h večer a hlavně, máme zpět naše báječné telefony! Bože, jak jsem ráda, že nemusíme shánět další přístroje, telefonní čísla a sim karty. Příšerná představa. Každopádně Ajuy je báječné.

 Protože jsme opět zavátý prachem, je potřeba udělat kompletní očistu. Na kolech jsme jeli kolem odpočinkového parku v maličké vesnici Tiscamanita, kde je taková zona akampada, ale bez možnosti stanovat. Přespat by se dalo pohodlně na velkém parkovišti hned u ní, ale my si potřebujeme jen načerpat vodu a uklidit.

Tady jsme výborně skrytý a není tudíž problém vše z auta vyházet a auto vyčistit. Už jsme se zmiňovala, že tolikrát za cestu jsem neprala záclony jako za posledních pár měsíců. Začalo to první malou Kalimou, pak velkou Kalimou, pak stáním na prašném místě po dobu korony a teď už je za sebou peru po třetí během několika posledních týdnů.

Záclonky v oknech jsou hezká věc, určitě bych bez nich nebyla, ale pokud se pohybujeme v prašné oblasti, je to peklo. Záclony jsou plné prachu a musí se holt častěji vyprat. To až při praní je vidět, jak jsou zaprášené. Zároveň vše vyluxovat, koberce vyklepat, čehož se jako silák ujímá vždy Zdenda a já vše umyji, vypucuji, vyglancuji, vytřu. Umyji a napustím nábytek leštěnkou a hlavně, vydrbu toaletu a sprchový kout.

Toaletu myji hodně často, protože hygiena je základ a čistý záchod je na cestě nutnost. V Ikea jsem koupila přehoz na postele, který už standartně používáme na sedáky a sedačky řidiče a spolujezdce, a Zdenda z něj vystřihl nové sedáky jen do obýváčku a já je postupně v ruce obšiju.

Až se dostaneme domů, tak je ještě proženu šicím strojem, ale teď to bude jen provizorně. Bohužel, v zápalu boje jsem ho nevyfotila. Nicméně, jsme u zdroje vody, tak jsme podnikli nejen očistu Flíčka, ale vrchovatě si i my užili nekonečného množství vody.

Zdenda dal na sluníčko nahřát kanystry, a to je pak paráda.

Odpoledne jsme dorazili do městečka Gran Tarajal, kde jsme schovaný za celkem velkým přístavem malých lodí.

Stojíme vlastně úplně na okraji města, které je dva kilometry od nás, kde se pro změnu dají doplnit chybějící potraviny a tak podobně a samozřejmě, kde je i velká městská písečná pláž.

Tady se dá opět krásně koupat v chráněné zátoce, ale jen z mola pro lodě, jinak je v této části kamenitý přístup a nemá cenu klouzat po kamenech,

tak jdeme jen kousíček, kde se opaluje a koupe pár lidí. Jinak všichni jsou opět kousek od nás na městské pláži.

Opět se koupeme až do pozdního večera a je nám báječně. Jen ten vítr, kdyby alespoň maličko polevil. Dostali jsme se do fáze, kdy už přestáváme hledat místa podle toho, jak se nám tam líbí, ale podle větru.

Ten je na Fuerteventuře neutuchající, permanentní a začíná být děsně protivný.

 Dnešní trasa je: 42 km