19.6.2020 odjezd na Fuerteventuru - Kanárské ostrovy

Včera a dneska jsme strávili na Playa del Pozo, kde jsme se jen koupali a odpočívali.

Konečně vidíme, jak je ta naše pláž krásná a příjemná. Píseček daleko do moře a přímo luxusní koupání.

Zdenda před pár dny měřil teplotu oceánu a naším docela seriózním digitálním teploměrem mu to ukázalo 24 °C a docela bych tomu věřila.

Poznám 20 °C v moři, o kterých prohlašuji, že je to teplota pro malé děti a Janáčka, ale 24 °C už je jiná káva. Pokud je venkovní nádherných 30 °C a moře tak jak uvádím 24 °C, tak to je pak velmi příjemné. Oceán je úžasný, ale stále ve mně vzbuzuje jisté obavy, a to si myslím, že plavat docela umím.

Na mnohých plážích je varování, že kousek dál od břehu jsou nebezpečné proudy, a i na tak malé pláži jako je tato, jsou celý den dva plavčíci na dřevěném platě a sledují cachtající lidi. Jeden pás se s malou holčičkou přiblížil ke skalnatému podloží a hned jeden plavčík vystartoval, vodou došel skoro až k tatínkovi a velice decentně pánovi řekl a ukázal, aby se vrátil na písčitou pláž.

Tak teď nevím, jestli se pán bojí, aby se nenakazil od ryb nebo naopak, aby náhodou nějakou rybku nenakazil.  

Žádné rozčilené pískání a gestikulace, hezky pěkně a příjemně. Nicméně, voda je stále zavřená, jen zírám, kolik se tu na den sjelo obytných aut a vestaveb a samozřejmě, všechno Španělé.

Poněkud se nám naše poklidné parkoviště zaplnilo, ale to je dobře, tak to má být! Moc cizinců tu asi nezůstalo.

V pátek před odjezdem jedeme ještě do hor pro vodu. Už jsem se o tomto zdroji zmiňovala, a tak ještě jednou uvedu vše, co by se mohlo případným cestovatelům po ostrově hodit.

Tady jsou souřadnice a jinak, jedná se o barranco de La Mina, do kterého se pohodlně dostaneme odevšad z ostrova.

Kanářani jsou vysazený na čerstvou vodu, protože velké množství vody z kohoutku je z odsolovacích stanic, za tu jsou samozřejmě rádi, ale pokud mohou, tak si pro čerstvou vodu dojedou.

Tak samozřejmě, všem je jasné, že jinak to nejde a díky spotřebě vody, která raketově roste, jiná možnost ani není, ale pokud mohou, tak si rádi zajedou i 30 km do hor pro čerstvou, pramenitou a lahodnou vodu.

Jak se Zdenda ptal pána s plným autem barelů na vodu, tak tuto vodu mají i na dva měsíce a používají jí jen na pití. No, nebudu polemizovat o kvalitě vody v plastových osmilitrových barelech po dvou měsících, ale tady to tak praktikují a jak víme, tak sem opravdu jezdí až z hlavního města. 

Tady je vlastně vidět dvě auta s otevřenými kufry, tak ti zrovna vodu čepují, pán v červeném autě akorát přijel a pak už půjdeme na řadu my.

 

Parkoviště u pramene je velké a vlastně jsou tady dvě, jedno malé a přes silnici toto naše, kde se dá příjemně stát a pokud si šikovně stoupneme do rohu, tak ani moc nepřekážíme a můžeme tady přespat nebo jen udělat očistu, tak jako my a pokračovat dál.

Asi bych jen doporučila, být v těchto místech, destinacích a zemích, kde je vody nedostatek, tak být opatrný s používáním, jako je třeba praní, vypouštění nádrží s pitnou vodou a čištění, a to samozřejmě nemluvím o odpadní vodě.

Vždy je lepší to udělat tak, abychom nikoho zbytečně nepodráždili. Vodu je vždy lepší vypustit do kýble a vylít do rákosí, jako v našem případě, nebo jen vychrstnout do trávy, příkopu a tak. Zkrátka, nevypouštět jí pod sebe, i když stojíme na místě kde by to nikomu nemuselo vadit. Je to plýtvání, které by se mohlo hodně hodně špatně vysvětlovat.

 

Řekla bych, že předposlední a poslední den na Gran Canaria se vydařil a nakonec se s námi ostrov loučí krásným dnem. Myslím, že se nám jednou bude hodně stýskat a budeme hodně vzpomínat.

Zvláště na ohromná zelená barranca, hluboké rokle, které jsou po celém ostrově. Všude zeleň, mohutné stromy a samozřejmě úžasný vzduch. Vlahý větřík s vysokou vlhkostí, permanentní krásné počasí, luxusně modrá obloha a když to tak vezmu, tak vlastně na každém ostrově je oblast sucha, oblast hlubokých lesů a oblast hor. Nádhera. Na Gran Canaria jsme strávili celkem 119 dní a najezdili jsme 1373 km autem a na kolech 565 km a pěšky nepočítaně, strašně moc.

 

Tak a teď jsme zvědavý, čím nás překvapí Lanzarote.

Trajekt stojí 113 eur anebo 138 eur podle toho, kdy jedeme. Noční cesta je levnější, ale my v tuto chvíli stejně nemůžeme jet denním spojem, protože ten je jen pro rezidenty.

Pro nás je stále ještě pouze noční trajekt.

Tak jsme maličko ušetřili. Máme v plánu přespat v autě, na palubu tentokrát vůbec nepůjdeme. Odjíždíme v půl noci, a to už jsem já osobně dávno v pelíšku.

Zdenda je noční sova, ale i tak, kroutit se do rána na sedadle, tak to raději volím pohodlí postýlky, pokud to samozřejmě jde.

Tady to nikdo nehlídá. Vím, že několik cestovatelů by sem jelo rádo, vím, že se sem chystají, ale bojí se, jestli by zvládli vyřídit, zařídit lodní lístek, vjet na trajekt a co dál?

Jak jít na palubu a co vše si vzít s sebou, zkrátka mají obavy, a to plně chápu.

Z toho důvodu jsem udělala složku Trajekty Kanárské ostrovy a zvlášť složku Trajekty mezi ostrovy a tam vše popisuji.

 

Samozřejmě i tady je několik regulovčíků, kteří si nás nejdříve seřadí do příslušné řady, které jsou obvykle očíslované anebo na nás mává další zaměstnanec ve vestě společnosti a přesně nám ukáže, kam si máme stoupnout.

Vjezdy na loď mají buď písmena nebo opět čísla, a tak zase jedeme podle udání a v podpalubí to funguje úplně stejně. Převezme si nás někdo, kdo nás nasměruje, kam jet a další nám ukazuje při couvání.

Zkrátka, mají to ohromně sehrané a obavy z nepochopení, nedorozumění jsou zbytečné. Takže jsme zaparkovali, vedle nás kolega v obytném autě a jdeme spát. Koukáme, že i soused zvolil stejnou taktiku. Hlavně, nemusíme se bát, že zaspíme, protože ráno, až všichni přijdou k autům, tak to je takový kravál, který vzbudí úplně každého.

 Přeji hezkou dobrou noc a zítra už budu pokračovat z Fuerteventury. Čekali jsme na tento den 2,5 měsíce a konečně jsme se dočkali.

Dnešní trasa je: 72 km