7.6.2020 Artenara - Gran Canaria

Překrásný východ slunce nás vítá do nového dne.

Teda, spíše se ukazují mraky a jsem docela zvědavá, jestli přelezou kopec a bude zamračeno, nebo jak tu bývá běžné, mraky se ukáží a pak se nějak nevím, jak rozpadnou, nebo zalezou zpátky odkud přišly. Dneska byla ještě slavnostní snídaně, míchaná vajíčka na cibulce a máslíčku, k tomu rajčátko a opečený toustový chleba.

No a už se vrháme do úklidu. Všechno ven! Koberce, peřiny na sluníčko, zkrátka bereme to opravdu z gruntu, protože ten příšerný, červený prach je úplně všude.

Nechápu, jak to dokázal, ale mám ho nejen v kufru, ale i ve skříni.

Propasíroval se všude. Máme zaprášené i cyklistické helmy, které mají své stabilní místo taky v kufru, ale stačilo jen ho na chvíli otevřít a všude je vrstva. Sundala jsem rovnou i záclony a znovu vyprala. Teda pravda je, že tak často jako tady na ostrově jsem záclony nikdy neprala, ale co se dá dělat. Záclony se mi líbí, rozhodně se jich nevzdám a v případě prašné oblasti je holt vyperu.

Máme čisté čerstvé povlečení, do špíny šly všechny ručníky a osušky a utěrky. Zkrátka, vše, co bylo používané je uložené a do útrob a my záříme čistotou. Zdenda samozřejmě pomáhá, ale dělá si údržbu svých věcí u sebe ve skříni a garáži. 

Naštěstí mám uvařeno a nemusím se zdržovat s vařením. Jen bych ráda k večeru upekla jablečný koláč, a tak Zdenda vyndal centrálu a k večeru ji nahodí. Proudu máme sice dost a dost, ale při posledním odprašování jsem poněkud déle luxovala, než bylo zdrávo a povedlo se mi odpálit jednu pojistku v energobloku. Zdenda jí sice opravil, pacičku naletoval, ale stejně se obávám a než dokoupíme novou pojistku, tak raději vyluxuji na centrálu.

Zdenda se ještě vrhl na opravu našich křesel. Máme je už šestým rokem a ikdyž jsme se snažili koupit kvalitní značku, Lafuma, tak stejně nám začaly pomalu odcházet. Zdenda už poněkolikáté opravuje a vyztužuje uchycení kloubu. 

Plánovali jsme si poklidný večer s výhledem do dáli, ale co čert nechtěl, přijela ostraha národního parku a vyhostili nás.

Dopoledne přijela policie a problém s námi neměli žádný, ale bylo nám vysvětleno, že už jsme na území národního parku, a tak tu stát nemůžeme. Zkrátka, je léto, je sezona a hlavně, vloni tady vyhořelo celé ohromné území, a tak jsou nekompromisní.

Však na heliportu před námi stojí v pohotovosti vrtulník s vakem na vodu. Ten tu v zimě taky nebyl. I když, zima je tady jako u nás léto, ale asi se to tak nebere a docela určitě teploty stoupají s letními měsíci, tak mají obavy.

Zkoušeli jsme to usmlouvat na jeden den s tím, že zítra jedeme na kola a pak už odjíždíme, ale neuspěli jsme. Tak jsme se jen přesunuli do města Artenara, odkud zítra pojedeme. Takže na koláč nedošlo.