25.9.2019 Stále jsme v Čechách

Odjeli jsme z báječného stání v Braníku.

Parádní místo, ale nevíme ještě, jestli bychom odtud odešli na půl dne oba dva pryč. Já jsem spíše přejet na parkoviště Ládví, které je hlídané, ale je to úplně přes celou Prahu a Zdenda se domnívá, že je to tu bezpečné. No, v tomto bodě se dost spoléhám na Zdendův úsudek, přeci jenom má více zkušeností, i když, dneska si člověk moc nevybere. Vykradou ho jako prd i na hlídaném parkovišti.

Parkoviště Ládví jsem už zde několikrát doporučovala. Za 100.- Kč na 24 h je nejen skvělá cena,

ale hlavně, jsme vyloženě přes křižovatku u stanice metra Ládví

a za námi je nejhlídanější budova v Praze, BIS.

Absolvovali jsme nějaké nezbytné vyšetření a velmi milá setkání a návštěvy. Perlou, nebo, třešničkou na dortu je Gulášfest, kam jedeme hlavně za našimi přáteli Danou a Maxíkem a kam přijedou další naši přátelé a kolegové z Moravy.

Nakonec se nás tam sjelo pár kolegů, které už jsme některé viděli a poznali jindy, ale je to tam spíše komornější, což se nám líbí.

Gulášové klání se odbývá od sobotního rána, kdy pět týmů bojuje o dva soudky piva a krásnou uzenou kýtu.

My jsme tým bydlíkářů, tak nás nazvali, pak je tu tým rybářů a další většinou místní týmy.

Našemu týmu velí Dana, ostřílená bojovnice a zkušená kuchařka z předešlých ročníků, která nakoupila suroviny a od rána už se vše krájí, smaží a peče.

Několik kilo cibule a hromada masa je základem na náš soutěžní Zabijačkový guláš.

V jednu hodinu je uvařeno a porota hodnotí výkony jednotlivých týmů.

V pravidlech bylo, že každý tým nachystal porci pro ostatní týmy, aby i oni ochutnali výtvory konkurence.

Tak jsme měli guláš v maličkým chlebu, guláš se spoustou hub, pečený guláš a pak výborný hovězí pravý guláš s kusy masa, které se jen rozsypávaly, dobrota, ale náš guláš byl jednoznačně nejlepší, to je jasné.

Porota složená z profesionálních kuchařů a my už se chlubíme naším výtvorem.

No, první tři místa nás velmi těsně minula, ale jak se říká „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“.

S ohledem na to, že místní týmy se umístili na čelních místech dalo by se diskutovat nad pravidly, ale v jádru je to jedno.

Vše bylo skvělé a fajn a my si to vrchovatě užili. Pořadatel Tomáš se ještě postaral o naprosto unikátní předváděčku výroby a pečení na grilu speciálních hamburgerů. Jedinečné japonské krávy,

dodaly velmi drahé a téměř nekoupitelné maso a mistr kuchař z nich vytvořil hamburgery, které by v hrstce restaurací, kde se prodávají stály majlant. Za rozumný peníz jsme ochutnali delikatesu, kterou bychom si normálně nekoupili.

Večer samozřejmě hudba, tanec a spousta pití, tak jak to má být, když se sejde skvělá parta lidí.

Povídání nebere konce, a tak jsme šli spát opět hluboko po půlnoci.

Přejíždíme zpět na Prahu, protože nás čeká poslední kolo lékařských vyšetření. V pondělí máme dlouhou a důkladnou zubní hygienu, v úterý je preventivní prohlídka zubní lékařky a oba dva na prevenci na oční kliniku. Pak setkání s přáteli a zase zpět do Benešova vyzvednout nové brýle a urologické vyšetření v Benešovské nemocnici, opět preventivní. Pak už máme pátek, Zdenda pojede do Benešova s našimi koly nakoupit pláště do rezervy na naší velkou cestu, vyzvednout objednané léky v lékárně a tak podobně. Zkrátka, už jdeme do finále. Velká oslava narozenin sestřenky Milušky v Chmelné, kde se sejde celé příbuzenstvo, a to už je víkend a v neděli odjezd. Tak jsem to snad napsala vše. Ještě musíme dokoupit průvodce Španělskem a Portugalskem, kde se na pár dnů promítneme a Vánoce už budeme slavit mimo náš kontinent. Průvodce tradičně kupuji od Lonely Planet. Mám sice staršího krásného a výpravného průvodce od National Geographic, ale je hodně skromný. Takže informace ještě jistím druhým průvodcem. Určitě je dobré mít průvodce na cestu, protože sice máme všechny informace na internetu, ale to ho musíme mít v dostatečném množství. My zatím máme Francouzský internet, ale tam je také jen 15 Gb mimo Francii, což je pekelně málo.

Jinak, teď se odmlčím a opět se k psaní cestopisu vrátím, jakmile vyjedeme, což by dle plánu mělo být tuto neděli, tak snad vše klapne. Zdenda už dostal svůj první předdůchod na účet, a to je pro nás znamení, že skutečně vše funguje, jak má, nikde se neobjevil žádný zádrhel a my můžeme s klidným srdcem odjet.