28.2.2018 Hotel Grand Canyon - Francie
Ráno je opět velmi chladné.
Sice modrá obloha věští krásný den před námi, ale ranních 6C° není nic moc. Kaňon Verdon se dá objet kolem dokola, a to nás velmi láká. Je to sice zabíračka pro auto a palivovou nádrž, tam se nám dělá přímo vír, ale jdeme do toho.
Objedeme tedy kaňon a tím si Verdon pro tento čas můžeme odškrtnout. V kaňonu vede několik cest s tím, že hlavní cesty dolů vedou od hotelu Les Cavaliers, kde jsme spali a druhá cesta je od hotelu s restaurací skoro proti nám Chalet de la Maline.
Tam teď jedeme. Kdo by měl zájem o poměrně slušný itinerář cesty z Les Cavaliers, tak tady je odkaz. https://www.turistika.cz/mista/grand-canyon-du-verdon/mapa
A pak je ještě jedna velmi zajímavá mapka a popis cesty s časy jednotlivých etap:
Odkazy jsem si vypůjčila z cestopisu rodiny Šestáků a děkuji.
Druhá mapka ukazuje, jak vedou cesty dole v kaňonu. Nicméně, je potřeba být velmi opatrný a velmi připravený. Hlavně, je potřeba se na túru řádně připravit. Vyjít včas a mít dostatečnou zásobu vody, jídla na celodenní túru, hlavně kvalitní boty a pokud možno trekingové hole. Vůbec se nedoporučuje jít na túru dnem kaňonu po dešti a v zimě. Po dešti předpokládám, že kameny kloužou, a proč v zimě? To mohu s jistotou říct. Jedná se o to, že celá levá strana kaňonu, myšleno po proudu je v zimě skoro celý den ve stínu a jsme poměrně vysoko a tudíž, je tady větší zima a to znamená, že je tu ještě hodně zmrazků.
Zkrátka, kde jen trochu vyvěrá voda ze země nebo kde je úžlabina a tam skapává voda, tak tam je led. Ten led je tam i když je na sluníčku 20°C. Na slunci je to na opalování, ale ve stínu jsou ještě ledové jazyky. Řekla bych, že to je hlavní důvod toho, že se skoro nikdo nehrne na túru do kaňony a ty dva turistické páry, kteří u nás zastavili, tak šli kamsi, ale jelikož šli velmi na lehko, nepředpokládám, že se vydali dolů do kaňonu. Velmi optimistický odhad z KČT je nějakých 6,5 hodiny ta kratší cesta.
A my jedeme podél pravého okraje srázu, kde vede silnice D952 do vesnice La Palud/Verdon a tam uhýbáme na silnici D23
která nás dovede až k velké chatě Calet de la Maline, na kterou jsme se koukali přes celý kaňon. Trošku je nám divné, proč se Zdendy oblíbená navigace z kamionu vzpírá a nechce se jí jet dál a už od odbočky nás vrací zpět.
Druhá navigace Zenec, která je speciální pro campery, za hříšné peníze pořízená, nás klidně vede cestou, kudy chceme jet, tedy podél celého kaňonu. Už dobře víme, že spolu holky pravidelně zápasí a taky nás obě, samozřejmě na střídačku, škodolibě vedou kozími stezkami a vinicemi, kde jezdí s obtížemi jen traktor.
Občas nás zavedou na místa, kde auto v životě nebylo a jen krávy na pastvě na nás udiveně zírají. Mnohdy se nám stalo, že jsme jeli po silničce, kde nám zastoupil cestu místní zemědělec a květnatě nám vysvětlil, že on má čtyřkolku, ale tam kam jedeme my, by on teda v žádném případě nejel, a tak podobně.
Občas nás jedna z navigací pošle pod most, kam se vejde stěží osobáček na nákupy a druhá se nenechá samozřejmě zahanbit a obratem nás nacpe do cesty, kde projedeme se sklopenými zrcátky a zatajeným dechem.
A tady je důvod toho, proč nás ta obyčejná, lety ověřená navigace nechtěla pustit dál.
Skutečně je v polovině cesta pro nás uzavřená a lze jí projet jen v opačným směru.
My jsme se rozhodli, že už dál nebudeme pokoušet osud, obracíme a jedeme zpět.
To klikaticí jsme měli dál pokračavat.
Zastavujeme na oběd na jednom z mnoha parkovišť cestou. Je to maličké stání pro jedno až dvě auta, kde jsme sami a nikdo se nám necpe za záda. Je znát, že jsme tu mimo sezonu, protože aut potkáváme opravdu minimum a miniaturní parkoviště podél cesty jsou prázdné.
Zdenda chtěl vzlétnout, ale vítr je tak silný, že to šlo jen na chviličku a v zákrytu. Jakmile vzlétnul trochu dál nad kaňon, měl ohromný problém přivést droníka domů. Tak než o něj přijít, holt bude natáčet jinde. Je to škoda, protože fotky z dna kaňonu by byly úžasné, ale opravdu, vítr byl tak silný, že bychom o droníka přišli.
Vracíme se a u městečka La Palud/Verdon jedeme směrem na Rougon, které ale máme po levé ruce a míříme na další STLP do městečka Trigance,
kde by také měla být voda. Místo pro obytná auta jsme našli, ale voda je zastavená.
Jsme mimo sezonu, a ještě ke všemu automat na vodu je na jakési žetony, které si musíme koupit na poště.
Tak, s tím jsme se ještě nesetkali.
Ale budiž, proč ne? Nicméně opět máme smůlu, a tak jedeme dál.
Naším dnešním cílem je nám už známe místo na okraji kaňonu Verdun u Hotelu s restaurací Les Cavaliers.
Opět, nikde nikdo, a tak v klidu a v pohodě usínáme. Noční obloha je plná hvězd a dává tušit opět velmi chladnou noc. Jen je obrovská škoda, že dneska celý den příšerně foukalo. Zdenda se těšil, že by ještě jednou vzlétl a kaňon natočil, ale bohužel. Nedalo se lítat, k večeru se opět zvedl velmi silný vítr.
Dnešní trasa je: 80 km
