4.2.2019 La Ciotat - Francie

Je nádherný den a my jdeme na dlouhou procházku po pobřeží.

Včera jsem ukázala odvrácenou stranu městečka La Ciotat, takovou, kam moc turistů nezavítá a dneska se pro změnu podíváme na výstavní část podél pobřeží.

Přesto, že je spousta restaurací a kaváren zavřená, stále jich hodně zůstává celoročně otevřených a ty jsou pak za tak krásného počasí jako je dneska plné.

Ale zase jsou rozdíly. V některých restauracích se nenajde místečko a některé zákazníka vyhlížejí a jsou prázdné.

Ale to je všude stejné. Jak tak koukáme, tak běžně hlavní chod 25 – 30 eur. Jinak, pohodička.

Dneska poprvé po dlouhé době nevane silný vítr, je hezky a teplo. Jdeme až na konec zálivu, kde už vede dál jen silnice, a tak se vracíme obloukem zpět.

Ještě jsme zaskočili do města, jestli se nám podaří koupit v nějaké pekárně droždí.

Bohužel, nemáme kliku, obešli jsme snad pět prodejen pečiva, ale ani v jedné jsme neuspěli. Akorát v řeznictví s pekárnou nám pán řekl, že máme přijít zítra.

To ho prý bude mít. Zdenda odpoledne rybaří a je úspěšný. Máme krásné 4 ryby z toho jsou tři Okáč obecný, hodně běžná ryba ve Středozemním moři a jedna vzácnost Doráda růžová.

Okáč je jak by hodně lidí řeklo, přístavní ryba neboli hovnožerka. To jsou ryby, které se drží v přístavech a jsou značně opovrhované, ale jak jsme se dočetli, tak Okáč obecný byl už ve středověku vyhledáván starými Římany pro jeho chutné a pozor, halucinogenní maso.

Údajně maso z této ryby může způsobovat i několikadenní halucinace. Zítra je budeme grilovat, tak jsem na to zvědavá.