6.8.2019 Amiens - Francie

Dnešní den začal kokrháním jakého si kohouta, kejháním hejna hus a mečením koz.

Marně jsem ještě v polospánku přemýšlela, jestli jsme se náhodou přes noc nepřesunuli na nějakou farmu.

Už několikrát se mi stalo, že v noci Zdenda zvážil nevhodnost našeho stání a rozhodl se přeparkovat, zkrátka odjel na jiné místo a já se probudila na mě zcela neznámých souřadnicích.

Spím jako dudek a podle tohoto přísloví musí mít dudek úžasný spánek. Zdenda je vytrénovaný z kamionu a já? Já prostě spím. Měla jsem jeden čas na naší cestě veliký problém se spaním a to, když jsme byli v Norsku. Jelikož tam sluníčko sice zapadlo, ale byl stále den, tak Zdenda, jako noční sůva, chytal ryby klidně do čtyř hodin do rána a já na něj v polospánku čekala. Jenže, jako skřivan, jsem se v šest ráno vzbudila a pak celý den dospávala za jízdy chybějící čas.

Zdenda plný adrenalinu z rybolovu, který se mu mimochodem velmi dařil, nedostatek spánku nepociťoval a ve vhodném čase si dospal co potřeboval, ale já už z toho byla celá tumpachová. 

To odbočuji, nicméně, dneska ráno to byla kakofonie zvuků, která mě nějak nekorespondovala s včerejším stáním.

Samozřejmě, kolem nás je velká tržnice domácí havěti a všude je nějaké zvířectvo.

Hala, za kterou stojíme, včera prázdná je plná kvokajících slepic, řvoucích kohoutů a kejhajících hus.Občas se někde ozve nespokojená koza, naštěstí králíci žádné zvuky nevydávají a že jich tu je.

Okukuji svoje budoucí podnájemníky a vybírám si slepičky pro svůj chov. Jako čistokrevná Pražačka budu mít slepice a možná nějakou husičku a kačenku a přes léto králíka, tak jdeme na obhlídku nabídky a cen, protože mít slepice z Francie, no, to by bylo něco.

Naštěstí se trh rozpouští po poledni, my se konečně dostáváme k vodě a Zdenda se může pustit do očisty všech našich nádrží.

Dlouho jsme se nepověnovali nádrži na pitnou vodu.

Velmi doporučuji na delší cestě nádrž na pitnou vodu pravidelně čistit, vymývat a desinfikovat.

My máme zakoupené destičky s aktivním stříbrem na 1000 l nebo jeden rok a pro jistotu ještě jsme z rodinného stříbra doprostřed destičky vetkli stříbrnou lžičku, která dokáže zničit vše škodlivé ve vodě, stejně jako aktivní stříbro.

A v očekávání nového přísunu vody jsme včera večer ještě zvládli koupání mužstva a při té příležitosti Zdendovi v ruce praskla sprchovací hadice.

Takže, na dnešní dopoledne má zase o zábavu postaráno. Je až s podivem, jak málo tyto hadice vydrží. Už jí zkracujeme poněkolikáté, a to si myslím, že Dethleffs nedává do sprch úplný šunt.

Maličko je problém v tom, jakou vodu průběžně tankujeme. Někde je tak kamenitá, že mám v konvici na vodu vyloženě vrstvu kamene a ta se samozřejmě zachycuje i v hlavici na sprše, kterou postupně ucpává.

Takže, opět zkrátit, vyčistit, poslepovat a při první příležitosti musíme koupit novou hadici.

Večer dojíždíme do cíle naší cesty, město Amiens, kam se chystáme na celodenní výlet po historické části města a hlavně, na prohlídku největší gotické katedrály ve Francii.

První místo na stání nám nevyšlo, je placené, a to poměrně dost. Zdenda má klasicky připravený plán B a ten už je v pohodě. Jen místo není, ale stačí chvilku takticky počkat, až odjede nějaký osobák a zaparkovat tak, jak potřebujeme. Jen je problém, že jsme poněkud dlouzí, a tak na živý plot dávám raději deku, abychom si nepropíchali obal od kol.

Dnešní trasa je: 74 km