29.12.2019 Garafía - San Domingo - La Palma - Kanárské ostrovy - Španělsko
Před námi je další výlet do městečka San Dominga, kam jsme ne jenom pozvaný, ale kam se chceme i klasicky podívat.
Opět a jak jinak, jsme poněkud výše a San Domingo je hluboko pod námi.
Krásná cesta, nic, co bychom nezvládli, a tak si putování po La Palma užíváme. Tady je to hodně zajímavé s počasím.
Večer nám zapadá sluníčko a začne se poměrně rychle smrákat kolem půl osmé večer, což by bylo v Čechách půl deváté. Jsme o hodinu zpět. Pak nastane černočerná tma, kterou neznám. Zkrátka, tma je jako v ranci a obloha je plná hvězd.
Však je La Palma vyhlášená nočním pozorováním oblohy a na observatoře nad námi se sjíždějí astronomové z celého světa. Obloha nad La Palmou je vyhlášená svou jedinečnou čistotou díky velké vzdálenosti veškerých měst, které produkují exhalace a světelný svit. La Palma je prvním ostrovem na světě, který byl díky své kontrole světelného znečištění označen za rezervaci Starlight.
Je zde umístěn Gran Telescopio Canarias, dalekohled s největším jednotlivým zrcadlem na světě o průměru 10,4 m. Z dalších velkých dalekohledů jde především o William Herschel Telescope (WHT) o průměru zrcadla 4,2 m.
Nicméně, „celá Biosférická rezervace „La Palma“ na Kanárských ostrovech byla částečně vyhlášená v roce 1983 jako přírodní UNESCO památka a rozšířena na celý ostrov v roce 2002 (starobylé oblasti tvoří nyní stará biosférická rezervace Los Tiles).
Biosférická rezervace nyní zahrnuje celý ostrov, který obsahuje širokou škálu reprezentativních stanovišť se širokou rozmanitostí poskytovanou přechodem od pobřeží k vrcholům hor.
Počínaje pobřežní Euphorbia obtusifolia a Spurges, poté ustupuje termofilnímu lesu a následně monteverdeské vegetaci (vavřínové lesy, stromové vřesoviště a fayatree, což je druh velkého keře s listy podobnými bobkovému listu a plody jako moruše),
ve vyšších nadmořských výškách je nahrazen Canary Pinea, námi tolik obdivované Kanárské borovice,
zcela jedinečnému stromu a konečně Adenocarpus viscosus a křovinatým porostem.
Vesnice San Domingo je hluboko pod námi.
Pozornost si zaslouží velkolepé lesy vavřínových stromů spojené s horizontální srážkovou kondenzací pobřežních mlh způsobených vlhkým obchodním větrem.
Trvalá atmosférická vlhkost, charakteristická pro třetihoru, umožnila přežít reliktním rostlinám. Funkce lesa je také nezbytná pro doplňování vodonosných vrstev, které je zase nezbytná pro rozvoj ostrova.
Mezi faunou se vyskytuje mnoho endemických druhů hmyzu a několik jedinečných ptáků, jako je Bolleův holub a Holub bílý.“ Tolik praví prameny z UNESCO centrálních stránek.
My jedeme do San Dominga a cestou si dáváme oběd. Bylo by hloupé, abychom před restaurací vyndali naše krabičky se studeným obědem a dali se do jídla.
Petra s Jirkou mají v pronájmu velkou restauraci, kterou dávali do kupy 4 roky a dneska jsou vyhlášenou zastávkou autobusů s turisty.
Ovšem naše seznámení bylo velmi zajímavé. Když jsme sem připluli, jako druhé naše stání bylo kvůli internetu před hotelem na konci města Santa Cruz La Palma,
kde bylo jednak velké parkoviště, kam jsme se pohodlně vešli a kde už stáli dvě nebo tři další španělské obytky.
Postavili jsme se pěkně do řady a pracovali na internetu. Po chvíli přišel k okýnku jeden pán z obytky protože si myslel, že je Zdenda radioamatér díky své velké anténě, kterou má od vysílačky.
Krkolomně se se Španělem domluvil, že radioamatér není a zároveň byl vyzpovídán, co tu děláme, jak dlouho tu budeme a tak dál.
No a tenhle radista znal Petru s Jirkou a hned zatepla se u nich zastavil, že tady potkal nějaké Čechy, kteří tu na ostrově snad budou několik let.
Posunu se v čase o týden a stojíme u benzínky, kde jsme byli opět na internetu a nějaký chlapík se nám snaží cosi strčit pod stěrače.
Říkala jsem si, asi nějakou reklamu, ale byl to Jirka, který nám tam chtěl strčit pozdrav a když zjistil, že jsme doma, tak pozdrav nám strčil do ruky, dostal švestkový koláč a povídali jsme snad dvě hodiny.
A dneska jsme se vydali na krátkou návštěvu. V San Domingu už jsme jednou byli, už jsem sem dávala tip na stání pro obytná auta, které tu velmi zajímavě vybudovali i s kohoutem na vodu, ale samozřejmě, nevěděli jsme, že je tu restaurace s českými majiteli.
Dnešní trasa byla 20 km