19.12.2019 Garafía - La Palma - Kanárské ostrovy - Španělsko

Dneska vstávám poměrně brzo, ještě je tma a zadělávám na buchty a lívance.

Mládež jsme pozvali na snídani. Jsou už na La Palmě tři neděle s batohy na zádech, a tak si myslíme, že jim přijdou k chuti poctivé lívance s domácí zavařeninou.

Na elektřině v jejich domku upečeme buchty a ty dostanou sebou na cestu. Povídáme a povídáme. Lucinka s Tomášem jsou skvělý mladí lidé, kteří celý rok pracovali, aby mohli strávit měsíc na La Palmě. Samozřejmě, jsou to Brňáci, a to mluví za vše, příjemní, skromní a ohromně milý.

Líbí se mi, když dokáží mladí využít možnosti, které my jsme neměli. Nemohli jsme cestovat za hranice všedních dnů, maximálně do NDR nebo Polska, ti movitější do Bulharska k moři. Pracovali jsme tenkrát úplně všichni, ale odjet na měsíc na Kanárské ostrovy, tak to by teda jako nešlo.

Lucka s Tomášem si našli nejlevnější letenky a s batohy na zádech už procestovali celý ostrov. Paráda a myslím, že si moje buchty na další cestu plně zaslouží.

Je pozdě, a tak jsme opět vyčistili nádrže, natankovali čerstvou vodu a jedeme k infocentru, jestli by nám neporadili, jestli se dostaneme naším autem nahoru. No, pán kouká dost nedůvěřivě a kroutí hlavou, že jako asi ne. Ostatně, Zdenda vždy říká, že kam dojede autobus tak my taky, ale tam autobus zkrátka nejede a to, když jsem viděla, kudy tady autobusy jezdí, tak je tady asi dost pádný důvod proč tam nejede. My nakonec pojedeme na kolech, ale až zítra.

Máme silné baterky a aspoň uvidíme, kolik vydrží a kam až nás dovezou. Výhoda je, že zpět je celá cesta z kopce a pokud baterky totálně vyčerpáme, tak na zpáteční cestu je potřebovat nebudeme. Pojedeme od infocentra, protože tam budeme v absolutním bezpečí. Cesta nahoru je s převýšením 1500 m. Observatoř a kousíček dál vrchol Caldera de Taburiente je ve výšce 2426 m. Pravda, není to náš nejvyšší dosažený bod, v Turecku jsme byli i s naším Flíčkem mnohem výš, ale tam vedla pohodlná silnice. Tady jsou sice silnice moc pěkné, ale všichni jsou zvyklí na padáky dolů, nebo krkolomné stoupání. Zdenda si celou trasu projížděl a některé zatáčky jsou opravdu hodně klopené a hodně úzké.  

Dneska se budeme věnovat přípravě a zítra dopoledne vyjedeme. Vybudujeme několik výškových táborů, budeme potřebovat schladit baterky a motory, cestou se budeme muset někde najíst, vezmu s sebou klasicky lehký oběd – Zdenda se opět marně dožaduje řízků na cestu, a vyrazíme.

Tam nahoru, k těm bílým bodům, což jsou observatoře, tak tam máme jet. 

Pojedeme až kam nám budou stačit síly, doufáme, že to bude až nahoru. Rádi bychom nakoukli do kdysi dávno řvoucího kráteru sopky.

K večeru jsme se znova vrátili do kempu, kde je naše mládež, Lucinka s Tomášem a večer ještě grilujeme. Zdenda udělal lavor brambor, naložených v oleji a grilovacím koření, k tomu byly bavorské klobásy a samozřejmě, večer plný povídání.

Další člen naší skupinky je taky Čech, který je už na La Palmě půl roku a oddává se přírodnímu stylu života.

No, zrovna náš šálek kávy to není, ale proti gustu žádný dišputát. Jdeme všichni brzo spát, mládež do stanu, kolega kamsi do jeskyně a my do našeho vyhřátého Flíčka.

Jsme poměrně vysoko a večer je docela chladno. Maličko si přitápíme, jen, abychom nebyli vyloženě v chladu, ale na noc topení opět vypínáme.

Ještě na závěr přidávám jeden zajímavý odkaz, který se váže na La Palmu https://www.ahojkanarskeostrovy.com/prirodni-oblasti/la-palma/vavrinovy-les-bosque-de-los-tilos/