26.11.2019 Cesta do Salonu - Španělsko
Máme před sebou přímo dálkovou trasu a tak, žádné lelkování a hned po ránu vyjíždíme.
No, po ránu je u nás po deváté. Klasika, snídani si neodpustíme pak úklid, příprava trasy, kterou už má Zdenda hotovou z večera, ale musí jí naládovat do navigací, zkontrolovat, jestli jedou holky stejně, vše pozavírat a můžeme jet.
Stejně si troufám tvrdit, že v našem autě je nějaký zlomyslný skřítek, který mi občas nějaké šuple odjistí a při první zatáčce, rána jako z děla a vyjede nějaký šuple.
Nejlépe s hrnci, aby to ještě pěkně chrastilo. Zdenda je kliďas, a tak jen podotkne „copak jsme to zapomněli?“ a já si připadám jako blbec, který není schopný zajistit obyčejné, pitomé šuple. Miluji ho, myslím Zdenečka, ne toho zlomyslníka.
Padáme k pobřeží a projíždíme všeobecně známou oblastí Costa Brava.
Hotelové resorty, kilometrové pláže a v létě, tisíce koupajících návštěvníků. Tak, pravda je, že je to tu jistým způsobem hezké.
Docela si umím představit celodenní koupání v moři, večeři v nějaké pěkné restauraci a večerní korzování po pěší zóně podél pobřeží. Taky jsme jezdili do hotelů, ale do Egypta, kde to bylo o celodenním šnorchlování a potápění kolem nádherných útesů plných rybiček, ale tady je to zase o něčem jiném.
Takže ano, proč ne? Jen my si tu dovolenou představujeme maličko jinak a jinde. Nicméně, i to je zajímavé poznání, vidět letoviska na pobřeží Costa Brava a jet dál. A co je opravdu parádní je silnice, která kopíruje útesy.
Tak ta se jim hodně povedla. Zdenda má takové klikatice rád a jízdu si vyloženě užívá.
Jedeme občas krokem, občas musíme zastavit, aby se protijedoucí auto protáhlo.
Padáme k moři a zase stoupáme do výšky, nádherné výhledy.
Jen byla škoda, že sluníčko bylo přímo proti nám, a tak se nedalo skoro vůbec fotit.
Barcelonou jsme jen projeli, tu si prohlédneme jindy, ale rozhodně jí navštívíme.
Průjezd celou Barcelonou je jakýmsi koridorem s mnoha tunely. Vzpomínáme na tunel Blanka v Praze a říkáme si, jestli je to stálo taky tolik peněz.
Máme v plánu, že bychom se tady někde ubytovali a do Barcelony jeli vlakem nebo autobusem.
Přátelé nám včera říkali, že i nějaké kempy mají jakousi kyvadlovou dopravu a rozvážejí po Barceloně klienty. Zajímavá služba.
My jsme si zatím ve všech velkoměstech vystačili s metrem nebo s tramvají, tak uvidíme. Ve Španělsku budeme poměrně dlouho, a tak na Barcelonu a Madrid určitě dojde, to si nenecháme ujít.
Teď to naše cestování vypadá asi tak, že už dobrých 14 dnů jsem přemlouvala Zdendu k rychlejšímu přesunu z Francie do Španělska. S průvodcem v ruce pročítám, co zajímavého máme cestou a kam všude bych se ráda podívala.
Jenže, velitel vozu má plán a moje tužby do něj v tuto chvíli nezapadají. Stále je to příště, až tudy pojedeme příště, při příští cestě, na jaře, příští zimu, příští podzim a tak podobně, ale má pravdu.
To jen já bych to řešila maličko jinak, ale to nejde. Teď se poměrně rychle přesuneme ke kamarádovi na jih Španělska,
kde máme už dlouho naplánovanou a slíbenou návštěvu a pak honem honem dál, loď nepočká. 10 prosince se nalodíme a na několik dalších měsíců opustíme kontinentální Evropu.
Dnešní trasa je: 220 km
