23.11.2019 Port Argeles - Francie

Když, ono není moc o čem psát.

Popojeli jsme dalších pár kilometrů ke španělským hranicím, už jsme opravdu Španělsku na dostřel, ale Zdenda tam chce přejet až v pondělí, a tak se couráme. Velitel vozu rozhodl, posádka brblá, ale jinak je vše v pohodě. Střídají se nám krásné dny s vyloženě ošklivým počasím a téměř s železnou pravidelností se vždy večer něco přihrne. Tak jako dneska.

Včera jsme strávili další den v autě, protože bylo opravdu hodně ošklivo, stáli jsme v přístavu, kde byl i z přístavu volný internet na 6 hodin, a tak jsme aspoň využili čas na práci na počítačích. Hlavně se připravujeme na velkou cestu a sbíráme informace, kde se dá. K tomu je potřeba hodně dat, a tak se nám volných 6 hodin hodilo a když je ošklivo, tak proč ne. Včera bylo přes den hnusně, ale na večer se spustil takový vichr, že to s námi pěkně houpalo.

Dneska je pro změnu překrásně, oteplilo se na báječných dobrých 20 °C což je paráda. Opět jsme popojeli jen kousek, do dalšího přístavního městečka, kde má Zdenda několik možností stání, ale jak se ukazuje, všude jsou zatím zábrany ve výšce.

Ať už jdou ti frantíci do háje! Prázdná parkoviště, jsme hluboko v zimním období, kdy nehrozí, že bychom překáželi rodinám s dětmi, které se vypravili přes půlku Francie skotačit ve vlnách teplého Středozemního moře.

Nehrozí, že bychom se nevešli k stovkám a stovkám osobních aut, která si přijela užít to jejich slavné středomořské pobřeží, protože všechna parkoviště zejí prázdnotou, tak jako tady.

Tak ať si je strčí za klobouk! Jsem hodně zvědavá, jak to bude s parkováním ve Španělsku, ale tam kam míříme by problém neměl být téměř žádný. Tak jsme zvědavý. Ve Španělsku se zdržíme jen pár dnů, ale i tak budeme aspoň maličko chytřejší a okoukneme ceny potravin a jak to tam bude vypadat. Pravda je, že pokud nejsme v nějaké zemi déle, tak si těžko můžeme udělat obrázek o místních zvyklostech.  Zdenda hodně jezdil do Španělska pro ovoce a zeleninu, ale to už je pět let a hlavně, pracovní cesty jsou něco jiného než putování v obytném autě. Zdenda to měl honem honem na nakládku, honem zpět, a tak Španělskem jen prolétnul.

Dneska bylo nádherně, sluníčko hřálo jako divé, a to je přesně ta chvíle, kdy je potřeba urychleně vyndat židličky a vstřebávat vitamín D.

Ještě jsme stihli oběd na sluníčku a Zdenda nahodil pruty, co kdyby náhodou se něco připletlo k jeho návnadě. No, nepřipletlo se nic kloudného.

Maličká rybka, která poslouží jako návnada,

ale tím to celé končí a za chvíli se na nás od hor hrnou mraky. Během hodiny je šero, tma a zima.

To jsou naprosto neskutečné zvraty. Ještě před chvílí jsme se opalovali a teď už zase topíme. Máme krásné místo, ale začalo foukat, a to tak silně, že jsme večer museli přejet kus od moře. Vyložený vichr s námi i tak mával celou noc, ale byli jsme maličko schovaný, a tak to jakš takš šlo. Stáli jsme vysloveně bokem k větru, což je špatně.

Už jsme se tu o strategii stání v silném větru několikrát zmiňovala. Důležité je, stát čelem nebo zády, ale ne bokem. Pak nám hrozí při opravdu silném větru převrácení. To drobet straším a maličko přeháním, ale už se to několikrát kolegům stalo. Pak je důležité nestát pod stromy, protože padající suché větve by nám mohli hodně ublížit, myšleno autu, a zrovna tak je dobré podívat se, aby nám na střechu nespadla třeba taška z baráku a tak podobně. Zkrátka, při silném větru je dobré se někam přichýlit do bezpečí, ale s rozumem.

Mimochodem, měli jsme problém se schůdkem. Odjíždíme z nočního místa, vše nachystané, šuplíky zavřené, trasa v navigaci a poslední předodjezdový úkon je, zatáhnout schod. A ejhle, ono se mu nechtělo. Zkrátka, bzučí v něm, snaha by byla, ale nejde to. Samozřejmě s vysunutým schodem při naší výšce bychom daleko nedojeli. Tak mu Zdenda pomohl, schod nacpal pod auto, ale při nastartování píská, tak jak má, abychom ho nezapomněli zasunout. Schod je pod autem, ale stále píská. Gumycuk ho připoutal k podvozku, přestalo pískání a jedeme.

Samozřejmě, je to nepříjemné, protože závada může být v čemkoliv. Je vhodná doba, je hezky a tak se Zdenda převlékl do pracovního, vyjel na nájezdy, aby se pod auto vešel, nachystal si nářadí a pracovní deku, protože se bude zasouvat pod auto a poslední zkouška, jestli si to náhodou schůdek nerozmyslel, ne, nerozmyslel, ale Zdendu napadlo podívat se nejdříve na ovladač u dveří. Ejhle, závada je odhalena!

Díky kodrcání a jízdě a díky naší cestě se jeden kontakt vykodrcal, uvolnil, vypadl z místa, kde má být. Stačilo jen kontakt nasadit a je opraveno.

Takové závady miluji. Takže, drazí kolegové, pokud Vám přestane schůdek fungovat, není vše ztraceno. Nemusíme hned promýšlet katastrofické scénáře a jako první, podíváme se na ovládací vypínač schůdku. Tam může být podobná závada.

Dnešní trasa je: 11 km