15.11.2019 Gruissan - Francie

Včera bylo strašně, strašně ošklivo a padlo rozhodnutí, že zůstaneme na velkém parkovišti u sportovního areálu.

Je nás tu osm obytných aut a jak to tak vypadá, ani kolegům se nikam moc nechce. Měli jsme opravdu kliku, že jsme včerejší výlet do Narbonne zvládli za sluníčka. Dneska by to byla dost otrava, šlapat po městě v dešti a ledovém větru. Hlavně, přes silnici je McDonald’s a KFC, které má také internet a na anténu je pohodlně chytneme. Můžeme alespoň pracovat na stránkách. Konečně jsme dali do kupy odkaz Recepty na cesty, teď jen vložit zpět všechny recepty, ale už jsem spokojená.

Faktem je, že když jsem tuto kapitolu zakládala, netušila jsem, že postupem času nashromáždím poměrně dost receptů jak na vaření, pečení, tak různé další recepty na saláty, rohlíky, polévky a tak podobně, které kuchtím na cestě. Také jsem netušila, že tato kapitola bude mít poměrně vysokou návštěvnost a už vůbec jsem netušila, že povede i k tomu, že jsme kolegovi posílali remosku do Portugalska. Největší problém je uvnitř ve stránkách postavit strom abychom ho už nemuseli předělávat. Nově budou recepty zařazeny do těch správných kategorií a budou tak přehlednější než dříve.

Zdenda zase aktualizoval počítač, což na pomalém internetu je docela náročné. To je právě problém lidí, kteří plánují pracovat na cestách. Buď musí mít takový byznys, který jim přinese tolik peněz, aby mohli mít neomezená data, nebo musí mít byznys, který není na data náročný, ale to je věčná potíž.

My byznys nemáme, máme jen naše stránky, jen se zajímáme o novinky z domova, nějaká pošta, skype a Zdenda obhospodařuje ještě Facebook, hlavně, jsme oba dva na internetu aktivní, oba dva lovíme informace, vkládáme, ukládáme a tak podobně. Asi, kdybychom nebyli tak aktivní, data by nám nejspíše stačila. Takže, kolem a kolem, nic moc a přes to, stále bojujeme s množstvím dat.

Teď máme po Francii 60 Gb, ale až přejedeme do Španělska, což bude za pár dnů, tak se nám data ztenčí na smutných 15 Gb. Víme, že ve Španělsku si můžeme zakoupit za ty samé peníze něco kolem 30 Gb, což uděláme. Francouzskou kartu zrušíme a nastartujeme Španělskou, ale stejně je to pro nás žalostně málo. Akorát, jak píšu tento článek a popisuji náš boj s internetem a daty, které máme, tak mi přišla sms zpráva od našeho operátora s touto zprávou, a to je něco nádherného.

Náš báječný operátor T-Mobil, u kterého jsme od jeho úplného začátku, kdy to byl ještě Pegas a před tím nevím co, tak ten nám dneska nabízí nádherný 2 Gb jen za cenu 149,5 Kč a pozor, cena je už s 50% slevou! Zdenda říká, krásná práce. Hlavně mě potěšilo, že se nemusíme o nic starat. Ať už jdou do háje! Ve Francii mám 60 Gb za 15 eur, za 15 eur budu mít ve Španělsku jako turista 30 Gb!  

Dneska už jsme popojeli maličko dál směrem na Perpignan a to už budeme pár kilometrů od Španělska. Než tam však přejedeme, prohlédneme si pár pěkných míst a pak už dáme na několik měsíců Francii vale a čeká nás velká cesta mimo pevninu, ale Maroko to není. Tam se také podíváme, ale ne letošní zimu.

Maličké město Gruissan se zříceninou na vršku kopce a docela hezkými uličkami. Co je však zajímavé, jsou tu dvě ohromná stání pro obytná auta a podle mého soudu, za docela rozumnou cenu.

Jedno stání je až vzadu za městem přímo u moře. To se mi teda líbí moc a dovedla bych si představit tu v létě strávit aspoň týden.

Krásná, dlouhá, veliká pláž, a i když sem přijede nával místních a turistů, věřím, že se sem pohodlně vejdou.

Jenže, teď je stání zavřené, ale dá se pohodlně stát na několika místech vedle parkoviště a u zavřených letních barů.

Druhé místo je maličko dál od moře, ale nic, co by se nedalo dojít.

Tady je i voda zdarma a výpusť, jen je placené a zde jsou ceny.

My jsme si to nejdříve nahrnuli na parkoviště u moře, ale jedeme mezi kolegy. Nicméně, jak zjišťujeme, toto místo je podle cedule placené celoročně, ale nikdo nemá žádné lístky za oknem, tak nevíme, jestli tu někdo večer třeba nevybírá.

Platební automaty jsme nenašli, což je vždy známka placeného místa, pokud jsou funkční. Už několikrát se nám stalo, že jsme přijela na placené stání, které z nějakého důvodu mělo platební stojan mimo provoz a na dotaz u kolegů jsme se dozvěděli, že teď je stání zdarma.

Zkrátka, někdy je to úplně jinak, než je psáno v katalogu nebo na ceduli u vjezdu. V navigaci je pro změnu napsáno, že je to zde zdarma od 31.11, ale to ještě není a nikdo nic nikam a nikomu neplatí, tak to vypadá, že můžeme stát v houfu. Každopádně, pokud by byl problém, máme plán B a přejedeme k moři.

Městečko Gruissan je maličké,

my si vystoupali na zříceninu,

prošli uličkami a jdeme prochladlý zpět domů.

Včera jsem pekla švestkové šátečky, které mě při pečení poněkud nakynuly a jsou z nich spíše buchty jak šátečky, ale jsou výborné.

Uvnitř je marmeláda, na ní trůní švestka, vše je posypané drobenkou a křížem spojené. Spoj je na vrchu oprati buchtám, tam je ve spodu. Zkrátím to, Šátečkové buchty jsou vynikající.

Opět suším rozmarýn. Dlouho jsme na nějaký pěkný keř nepadli až dneska. Než jsem ohřála oběd, Zdenda nastříhal rozmarýn a už se suší. V garáži se suší naprosto perfektně a zůstane jak krásně zelený, tak voňavý.

Nasbírali jsme mušličky. V sodě jsem je vymyla, aby byly čisté a bez písku a teď je v garáži taky suším. Už několikrát se mi hodili, že jsem je rozdala dětičkám kolegů, které jsme potkali na cestě a oni neměli na mušle štěstí. Pár mušliček a jakou dokáží udělat radost.

Dnešní trasa je: