6.11.2019 Séte - Francie

Další město, které máme při cestě je další jihofrancouzské Seté.

Dneska je velmi slušné počasí, ale téměř každý den nám prší. Buď v noci, ale dost často přes den. Hodně mi to připomíná loňský podzim, kdy jsme jeli vlastně z Janova do Marseille a jednou se nám dokonce podařilo o fous uniknout ošklivým záplavám. Nevím, jestli je podzim vhodný na návštěvu této oblasti, ale deštivý podzim a je dost nepříjemný.

Na konci prosince nám už pomaličku deště ustávali, ale dny, které jsme celé proseděli v autě, no, bylo jich opravdu hodně a rozhodně bych tuto oblast, Azurové pobřeží, nedoporučila na trávení podzimní nebo zimní dovolené. To už je mnohem, mnohem příjemnější jih Itálie a už vůbec nemluvím o Řecku.

Samozřejmě, poněkud dál Španělsko a v tomto období dost větrné Portugalsko, ale ani s teplotami se nemůžeme se zmíněnými destinacemi srovnávat. To ani náhodou a těšit se v oblasti Azurového pobřeží na zasněžené Vánoce je holý nesmysl.

Omlouvám se, ale v poslední době se mi dostal na obrazovku počítače článek o tom, jaké je to úžasné strávit na Azurovém pobřeží zimní dovolenou. Měla to být pozvánka od zkušených pro nezkušené. Ten, kdo to napsal zřejmě na Azurovém pobřeží nikdy v této době nebyl a s ohledem na to, že valná část rad a informací z tohoto zdroje je jen postahovaná z internetu, tak se domnívám, že podané informace jsou také pouze načtené.

Jak jsem zjišťovala, tak vloni v zimě bylo v celé oblasti standartní počasí, a to bylo dost děsné. Zmiňuji se o tom z toho důvodu, že mě to udivilo a už vůbec si nedovedu představit, že bych někoho poslala do destinace, kterou neznám se slovy, to je super a zasněžené Vánoce jsou takovou třešničkou na pomyslném dovolenkovém dortu. No, maličko jsem se nechala unést.

 Včerejší den nám propršel, samozřejmě s krátkými přestávkami. Předevčírem pršelo ráno, do oběda se to vybralo, nebylo na co čekat, protože podle předpovědi už mělo k večeru zase pršet, tak honem na kola a pak, jak je vidět z fotek, odpoledne skutečně opět lilo jako z konve, že Zdenda tak tak stihl přikrýt kola. Akorát na nádherný, přímo skvostný západ slunce se oblaka roztrhala. Nicméně kolem deváté večerní na nás opět padají spousty vody a my máme až do rána přírodní myčku aut. Následoval den přesunu, kdy střídavě pršelo a svítilo slunce. A už se dostávám k dnešku.

Prší od rána, ale trochu se utěšujeme, protože kolem poledne by se to mělo opět roztrhat, a to už jsme na molu, kde stojíme až za zákazem stání a hurá protáhnout si nohy do města.

Takže, takto to je s počasím v této oblasti a v tuto dobu. Plně to koresponduje s počasím, které jsme zažili minulý rok o pár kilometrů podél pobřeží na východ a pak to tady někomu doporučte! To bych se musela hanbou propadnout.

Na cestu se chystá několik našich přátel, ale nikoho sem nelákám a nezvu, přesto, že bych je strašně ráda viděla a napekla bych hromadu buchet a uvařila na přivítanou spoustu dobrot, ale byla by to jen moje sobeckost. Jak říká Zdenda, „my si to tu holt protrpíme“, protože taková je naše cesta a naše plány.

Zatím co jsem rozebírala svoje dojmy z doporučení na cesty, které se různě objevují, prohlédli jsme si hezké městečko Séte, které je asi nejvíce proslulé rybí aukcí, kde rybáři prodávají nejvyšší nabídce své úlovky.

Je to vysoce organizovaný, propracovaný obchod odehrávající se ve vlastním „divadelním sále“, kde kupující vznášejí cenové nabídky na bedny ryb.

My jsme si nakonec prohlédli celé město křížem krážem a nachodili jsme naprosto úžasných 8 km.  Neuvěřitelné.

Procourali jsme všechny uličky, ale tak nějak, nic moc. Séte se chlubí ještě přívlastkem „Malé Benátky Langeudocu“, ale do Benátek mají hodně, hodně daleko. V Benátkách a v blízkém okolí Benátek jsme strávili Vánoce, návštěvu dcery, protrpěli chřipku a užili si několik nádherných dnů couráním po Benátkách.

Na krásný čas v zimních Benátkách moc vzpomínáme. Tam nám skutečně napadl sníh, ale byl velmi, velmi rychlý a měl hodně krátké trvání. Nicméně zde, v Séte končí slavný Canal Du Midi, který spojuje Středozemní moře a s dalším kanálem a několika řekami vede až do Atlantiku, ale to je jiný příběh, ke kterému se ještě později, než opustíme Francii dostanu.

Kanál Du Midi je zapsán jako UNESCO památka a my máme v plánu se k němu připojit a část, kousek, kanálu si projet na kolech. Délka průplavu je 240 km a 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel dávají naději na pěkný výlet ať už na kolo nasedneme kdekoliv podél kanálu.

Dneska už kanál neplní funkci přepravy zboží a materiálu, ale pouze k plavbám výletním a turistickým.

My jsme v klidu přespali na dlouhém molu, kde je sice hned na začátku pro nás zákaz, ale tak nějak se domníváme, že teď v zimě by mohla být policie benevolentnější.

Taky stojíme klasicky až úplně vzadu, nikomu nepřekážíme a tváříme se jako že tady vlastně vůbec nejsme.

Dnešní trasa je: 40 km