9.1. 2019 Fos Sur Mer - Francie

Den D, setkání s našimi přáteli se blíží. Dneska už víme, že se setkáme příští čtvrtek u majáku a konečně budeme mít vše potřebné.

Hlavně, mojí milovanou čtečku a zase bude ode mne pokoj. Počítám, že si Zdenda oddychne a na palubě zavládne klid a mír.

Snažili jsme se s operátorem domluvit, jak nastartovat moje původní telefonní číslo na dálku, tak snad to půjde. Je to další zkušenost pro nás a i tady je vidět, že je stále co se učit. Taková banalita, přijít o telefon a zároveň o své telefonní číslo. Nevíme, jestli je informace z info linky Tmobil pravdivá a správná, ale údajně postačí mít jakoukoliv dobíjecí kartu a hlavně, mít zbytek od sim karty, celou kartičku kde je celé, příšerně dlouhé číslo. Naštěstí, jsem si minulý rok nechala na přepážce vystavit novou sim kartu na původní číslo, protože ta stará sim karta už byla hodně stará a díky novému telefonu, který jsem dostala od dcery a který byl už jen na ty příšerně mrňavé kartičky.

Naštěstí a protože jsem holka pořádná, celou kartu jsem zkovala a teď bude stačit nahlásit operátorovi to dlouhé číslo a tu dobíjecí mi nastaví na mé původní telefonní číslo. Asi to vysvětluji hodně krkolomně, ale na delší cestu jednoznačně doporučuji mít sebou dobíjecí kartu a u ní mít uschovaný zbytek co nám zbude po vyloupnutí sim karty. Tyto dvě věci by nám měly postačit k získání telefonního čísla, které nám zmizelo i s ukradeným, ztraceným, utopeným nebo jakkoli zničeným telefonem. Ono se to nezdá, ale všichni jsme si už zvykli na to, že máme spojení se světem a svět s námi kdykoliv si vzpomeneme a najednou? Nemáme nic, nikam se nedovoláme a nikdo se nedovolá nám. Pravda, o telefon jsem přišla poprvé v historii mých mobilních telefonů, ale náhoda je blbec a na tuto náhodu jsme nebyli připravený a přitom stačí tak málo.

Dneska jsme na noc stáli u nákupní centra a McDonald a jak jinak, opět příšerně foukalo. Už několikátou noc jsme se kloudně nevyspali a to je co říct, protože oba dva máme velmi hluboký spánek, ale nebylo kam se odjet zkovat. Předpověď není nijak slibná, ale až přijedou za námi Karel s Jaruškou, tak by to mělo drobet polevit.

Taky jsem dneska vyprala koberečky. Měla jsem jen jednu pračku a jednu sušičku. Cena 4 eur za pračku a 2 eur za 15 min sušení je přiměřená, běžná, ale tady to měli nastavené prapodivně.

Hlavně, prací cyklus byl sakum pikum pouze půl hodiny a to je tedy hodně málo. Prací teplota byla 30°C a víc navolit nešla a nebyl kam nasypat prací prášek a aviváž, pračka si ho sama dávkuje a jak jsem tak koukala, pracího prášku tam bylo hodně málo.

Takže jsem byla dneska s prádelnou veskrze nespokojená a další prádlo jsem už tady neprala.

Podle aplikace park4night jsme zajeli k jakémusi kohout s vodou a on fungoval. Dokonce díra do kanalizace přikrytá plechovou deskou nám nabídla zbavení se obsahu kazety, což je skvělé. Natankovali jsme vodu a jedeme dál.

Podle letáku mají mít v Lidl tento týden akce na sýry a pomeranče. Dneska jsem kupovala tříkilový pytel výborných pomerančů za 0,60 eur, což je fantastická cena a nějaké sýry na snídani s příjemnou slevou.

Parkujeme opět na molu, což máme rádi. Před námi je krásné, volné, velké a prázdné parkoviště, kde bychom mohli stát hned u břehu s výhledem do dáli, jak jinak, na krásně rozbouřené moře s občas poletujícím rackem a určitě by v dáli vyskakovali delfíni a velryby skotačivě vypouštěly gejzíry vody.

Místo toho stojíme ve stínu domků u popelnic, protože vítr nepolevuje a na volném prostranství je to už zralý na prášek proti mořské nemoci. Zdenda tolik šachoval s autem, několikrát přeparkovával, ale jinam jsme se postavit nemohli. Ten domek za námi je největší a jako jediný nás trochu chrání před větrem.

Naštěstí, popelnice jsou prázdné a je tu čisto. Výhled máme na zadní trakt jakéhosi domku správce přístaviště, či co to je, ale nestěžujeme si. Ono, když se do nás už několikátý den opírá vítr tak silně, že se mi vylévá voda z hrnců, tak holt budeme jednu noc u popelnic, a rádi.

Takže tak. Den se nám nachýlil k noci, já mám dopsaný dnešní den, Zdenda stáhnul fotky a už jsem je i přebrala, nakonec už i na FB jsou dnešní novinky a já teď vložím, co administrace stránek, co nás dneska potkalo a neminulo. Další den je za námi a my se zase o jeden den přiblížili ke dni D. Hlavně, mám rozečtenou knížku a jsem v tom nejlepším, takže šup, šup, ať už je příští týden. Stejně, je to zajímavé, když člověk nechce aby dni rychle utíkali, tak vysloveně letí a v opačném případě se zase dny neskutečně líně vlečou, táhnou a nemají konce.

Přeji všem pěkný, klidný a pohodový večer

Dnešní trasa je: 47 km