27.7.2019 Le Treport - Francie
Od včerejšího večera poměrně vydatně prší a samozřejmě, prudce se ochladilo.
Déšť vítá příroda a ochlazení zase my, a tak je to správné.
Teploty spadly na krásných 17 °C a pro mne osobně je to vítaná změna. Zdenda se s horkem vyrovnává lépe, ale já nějak čím jsem starší, tím to vedro hůře snáším. A jakmile je takto chladno a do toho občas vysvitne slunce, tak to je v létě pro mne docela zábavné.
Vysvitne sluníčko, okamžitě se udělá vedro a já svlékám nadbytečné kusy oděvu, sluníčko zajde, ochladí se a já se oblékám. Takto to mám i na kole, proto sebou vezu na výlet tolik oblečení, protože logicky nikdy nevím, co nás cestou potká. Je to se mnou někdy dost náročné, ale Zdenda už mě zná a neřeší. Jen je rád, když se vejdu do jedné cyklistické kapsy, co má připevněnou na kole.
Vody máme dost, ale stejně odjíždíme, protože se nám už chýlí čas návratu a měli bychom dojet až do Le Havre, tam to zapíchneme a vracíme se do Čech. Příští léto si projedeme nejkrásnější oblast Normandie, od Le Havre na jih.
Dneska jsme získali novou zkušenost. Na chvíli jsme se ocitli v táboře karavanů a teď bych se nerada někoho dotkla, ale asi to jsou světský nebo já nevím. Romové to určitě nejsou, ale jestli to jsou majitelé kolotočů, stánků s upomínkovými předměty, tak to opravdu nevím.
Zkrátka, z aplikace jsme věděli, že tady je voda zdarma, ale nevěděli jsme, jestli jí opravdu natankujeme, protože občas informace z aplikace jsou mírně řečeno zavádějící. Druhou možnost jsme měli u Auchan, ta byla téměř jistá, ale voda byla hrazená, klasika, 2 eur 10 min což je obvykle 100l. Nádrž máme na 150 + 2 kanystry na 10l a v nádrži máme 40l.
Jenže, rádi bychom nádrž vypustili a vyčistili, protože vedra, která panovala kvalitě vody určitě nepřidala. Takže, jako první jedeme k letišti, kde má být voda zdarma. Tak, voda tu je a zdarma a je jí tolik, že každý karavan je napojený na vodu a ejhle, i na elektřinu. Spousta budníků se zásuvkami a samozřejmě s kohouty. Nikde žádné měřidlo, nikde platební zdířka, zkrátka, ráj na zemi. Prší a všichni jsou v karavanech a hrstce obytných aut. Chtěli jsme jen natankovat, ale lákadlo připojení na proud a dobití všech baterek je velké. Zdenda rozhodl, stoupli jsme si k jednomu budníku a už tankujeme, hned jsem zadělala na koláč a rohlíčky a pečeme.
Stále nám tak nějak unikalo, kde jsme se to vlastně ocitli. Přítomnost několika praček je jasný signál, že ti lidi v těch karavanech tu nejsou jen na dovolené. Spousta velkých a dětských bazénů, přepychové, nové, velké karavany a hlavně většinou dodávky jako tahouni a to co kolem nás jezdí v osobácích?
Většinou poslední modely Mercedes a off routy. No, netrvalo to dlouho a zaklepali na dveře dva pánové a velice slušně a velice hezky nám sdělili cosi Francouzky s tím, že přijede spousta dalších karavanů okolo druhé hodiny a asi, že bychom měli odjet, ale nijak to nepospíchá a posílají nás do kempu, který je někde, kdesi. Nedalo se domluvit ani anglicky ani německy, ale ubezpečili jsme je, česky, že odjedeme a od té chvíle si nás nikdo ani nevšiml.
Zkrátka, ocitli jsme se v komunitě, která je uzavřená a my tam zkrátka nepatříme. Chvíli nás snesli, strpěli a my opravdu okolo páté odpoledne odjeli. Pár „místních“ nám zamávalo a byli jsme venku. Netuším, jak to mají dojednané, komu a zda platí za elektřinu a vodu, ale s ohledem na to, že každé parkoviště tady monitoruje policie, tak se nedomnívám, že by tu byli na divoko a k tomu ještě napojený na energii a hlavně, nebylo jich tu málo, tak spotřeba bude enormní.
Domníváme se, že plac mají pronajatý, třeba od obce nebo majitele a spotřebu hradí rozpočtem na hlavu nebo tak nějak.
Upekla jsem velmi rychlou, jednoduchou a velmi chutnou bublaninu a tady je receptík.
To jen pro inspiraci. Takže, tímto zdravím všechny kuchařinky na cestách, v kempech a i ty, co se na cesty teprve chystají anebo jsou jen doma, na chatě a neví co upéct.
Včera jsem po dlouhé době opět pekla něco k odpolední kávičce. Opadla příšerná vedra, a to je ideální čas pro nejjednodušší bublaninu na světě.
Kompotované třešně lze nahradit rozsekanými meruňkami, broskvemi nebo jakýmkoliv měkkým ovocem. 3 vejce + 2 hrnky mouky (používám hladkou, jinou nemám), 1/2 hr cukru + hrnek mléka + 1/2 hr oleje + kypřící prášek + špetka soli + vanilkový cukr, pro vůni.
Pokud se chceme realizovat více ušleháme sníh, jinak celá vejce utřeme s olejem a cukrem,
nasypeme veškeré ingredience, vypracujeme řidší těsto a už vylijeme do mísy, pekáče.
Posypeme ovocem a dobrota je na světě. Přeji všem kuchařinkám úspěšné pečení.
Odpoledne a stále za deště dojíždíme do Le Treport, kde je sice velké stání pro obytná auta a karavany,
ale placené, a ne zrovna nijak moc.
Zdenda má v záloze ještě variantu B, a tou je parkoviště nad městem přímo na vyhlídce.
Zde můžeme v klidu stát, aniž bychom porušili nějaký zákaz.
Krásné místo, jen kdyby bylo trochu kloudněji, ale třeba ráno se rozjasní.
Předpověď je na celý týden dost špatná, tak uvidíme.
Dnešní trasa je: 34 km