27.3.2019 Alzey - Německo

Od rána pozorujeme čápi na střeše kostela.

Je to úžasná podívaná a když přilétl jeden z čápů na parkoviště pár metrů od našeho auta, tak zážitek s čápi je dokonalý.

Jsou to nádherný a ladný ptáci a až když prolétli pár metrů nad námi, tak teprve je vidět jejich velké rozpětí křídel.

Odjíždíme a za pár kilometrů máme Německé hranice. Později se k putování Francií vrátím, ale pro dnešek snad jen něco málo.  

Na této cestě jsme do Francie vstoupili 21.11.2018 a dneska ji opouštíme. Prožili jsme tu nádherných 127 dní i přes to, že nás potkala těsně před Vánoci lapálie se zloději, kteří nás připravili o naší výpočetní techniku. Potkali jsme zde na naší cestě i dost slušných a příjemných Frantíků.

Parkovali jsme na 61 úžasných místech a navštívili 92 krásných měst a vesniček. Obdivovali jsme tři UNESCO památky. Navštívili Grand kaňon Verdon nádherný Pont du Art, chodili po uličkách Sain Tropez prošli se po červeném koberci v Canes, navštívili sochu Karla IV v papežském paláci v Avignonu, užili si nádherné Cote de Azur pobřeží s jedinečně modrou barvou moře. Opili se ve Zvonokosech výborným vínem Beaujolais.

A mnoho dalších krásných chvil jsme prožili v Provence. Od listopadu jsme ujeli 3140 kilometrů většinou po silničkách a stezkách. A co ještě k Francii dodat? Bylo nám tu krásně a na začátku června se do Francie vracíme, tentokráte pojedeme do Normandie, nejdříve se vrátíme zpět do Calais ke kanálu Lamanche, abychom pokračovali dále podél moře, tak jak má velitel vozu už naplánováno.

Maličké městečko Alzey a jedinečné hrázděné domy. Pane, jak se změnila po pár kilometrech architektura.

Starobylé město je maličké, jako dlaň, ale o to krásnější. Tady se zcela určitě potrpěly na kašny. Tři malá náměstí a tři kašny.

Ovšem ta s bronzovým koněm je úchvatná. Z pohledu od slunce to tak není vidět, ale z druhé strany je kůň ověšen loutnou a štítem s mečem.

Tak jsme se maličko vyřádili. Stojíme na STLP pro pět aut, pár kroků od starého města, a do večera je parkoviště plné. Máme tu proud 0,5 eura za kilowat, tak honem vyndávám listové těsto od Jarušky a peču čokoládové Croissanty.

No, měla bych těm mým výtvorům najít jiné jméno, protože s croissanty, jak jsme je ochutnali v jejich domovině, ve Francii, nemají vůbec nic společného.

Ani nadýchané těsto, ani jemnou čokoládu, zkrátka nic.

Jen jedno jediné, že nám chutnají a hlavně, Zdendovi.

Pro toho je nejdůležitější, že v malém rohlíčku najde kousek čokolády, a to je hlavní.

Dnešní trasa je: 141 km