25.9.2018 Brescia - Itálie
Podle předpovědi mělo dneska pršet, respektive byly hlášeny přeháňky a hlavně, mělo se citelně ochladit.
Tak nějak nic z toho nepřišlo a hned po ránu máme krásných 18°C. Jedeme do městečka Brescia a musím se pochlubit, celou trasu, z parkoviště na parkoviště jsem odřídila, ale nebylo to nijak dramatické. Opět jsou to Italové, kteří mají ohromné pochopení, kteří uhnou a kteří jsou na mne za volantem velmi laskavý.
Samozřejmě, jedeme opět bočními silnicemi a někdy je to i pro zkušeného navigátora jako je Zdenda oříšek. Hlavně, abychom omylem nevjeli na dálnici, protože ta je samozřejmě značená perfektně, protože je samozřejmě placená. Takže o zamotání anebo o náhlém odbočení na silnici, kterou potřebujeme jet dneska nebyla nouze, ale opět Italové jsou úžasní.
Zdenda, šikulka našel perfektní místo na stání kousek od historického města, že ani nemá cenu sundávat kola.
Poloprázdné parkoviště je na okraji města, v zeleni u nového malého paneláku, takže i bezpečno tu nejspíš bude. Vřele místo doporučuji.
Stojíme tu stranou, ještě ve společnosti dvou starších bydlíků, kteří tu jsou zaparkovaný asi na zimu.
Městečko Brescia je velmi staré a už v roce 225 př. n. l. ho dobyli Římané. Odtud pochází dnes nejvýznamnější památky, které jsou zapsané na seznamu UNESCO.
Krásné dórské sloupy jsou sice hodně vyspravované, ale to jim nijak neubírá na kráse.
Co je zde také velmi zajímavé je Stará katedrála – Duomo Vecchio z 11. století.
Vzácný příklad kruhové románské baziliky, postavené na místě kostela ze 6. století.
Hned u vchodu je umělecky provedený sarkofág biskupa Maggiho z 14 století z nádherného mramoru. Je to úžasné mistrovské kamenické dílo.
Poněkud ostýchavě, mám hrůzu z pavouků, jsem sestoupila i do podzemních prostor a tady musím opět vzdát hold mému aparátu Olympus.
Díky jeho objektivu mám interiérové fotky, které vlastně nikdo z přítomných nepořídil. Blesk je zakázaný, a i přes světlo, které panovalo venku, interiér byl velmi ponurý.
Mnohdy až na fotkách vidím, jak vypadala malba na stěnách, nebo jak je to či ono vyvedené.
Na fotkách to vypadá, jako by uvnitř byla spousta světla, ale opak byl pravdou. Objektiv do sebe dokáže vcucnout všechno zbytkové světlo a fotky vypadají úžasně.
Koukala jsem se na několik kolegů, turistů, jak bojovali s nastavením aparátu a já mohla fotit, jak jsem chtěla, což jako vysloveně sváteční fotograf oceňuji, velmi.
Hned vedle je další skvost města, a to poněkud mladší katedrála Duomo Nuovo z 16. století.
My jsme čekali na otevření katedrály, protože má od 12 – 14:30 siestu, a tak nejen že jsme si prošli celé historické město, dali si v parku oběd, ale nakonec jsme krásný den završili výbornou italskou kávou za 1,5 eur.
Italskou kávu máme hodně rádi a pokud je krásné místo, a ještě ke všemu velmi přijatelná cena, není důvod si jednou za čas kávičku nedat. Samozřejmě, místo je velmi pečlivě vybrané, velmi pečlivě vyhodnocené a hlavně, musíme mít výhled na něco pěkného, musí být sluníčko a v první řadě, radost z právě prožívaného dne.
Hned vedle katedrály se tyčí věž z 11. století. Krásná, bílá a štíhlá věž měla ve středověku výstražnou, hlídací, obrannou úlohu.
Nakonec jsme ve městě strávili víc jak 5 hodin a jak říká Zdenda, musíme si Itálii ještě užít, protože se sem už asi nevrátíme. Teď nás ještě čekají městečka Bergamo a Pavia a hlavně Milano. To si určitě projedeme na kolech. Do Milána se moc těším, nikdy jsem tam nebyla a podle průvodce je to úžasné město plné historie. Hlavně ohromná gotická katedrála a vůbec. Zkrátka, Milano bude zlatým hřebem našeho závěru putování Itálií. Pak už máme Janov, Savonu, Alassio, San Remo a tak podobně a už budeme ve Francii. Ano, po Itálii se nám bude hodně stýskat.
Dnešní trasa je: 35 km
