23. 9 2018 Brixen - Itálie

Tak jak jedeme poměrně dlouhé trasy, tak se i po ránu nijak necouráme. Ostatně pohled z našeho nočního stání nevěstí nic dobrého. 

Budíček je v 8:00 to dodržujeme, ale pak už po snídani balíme a hned jedeme. Předpověď počasí je dost děsivá a musíme ujet zimě. V pondělí už bude na Brunneru na nule, a to je jen krůček k sněžení, a to by byl teda dost průšvih.

Zdenda ještě po nočním dešti a větru posbíral z ořešáku u parkoviště ořechy, které popadaly a hned vyjíždíme. Stále jedeme po bočních silnicích směrem na Brenner a pokud mohu doporučit a pokud je trocha času nazbyt, není důvod se hnát po dálnicích.

Jak je vidět, i boční, vedlejší silnice jsou skvostné a akorát bychom přišli o krásné vesničky, výhledy a nádhernou přírodu.

V Rakousku je mnohem lacinější nafta než v Německu a vlastně i než u nás. Kupodivu, i v Itálii je cena hodně podobná té Německé, i když nevím, jak ceny přes léto v Itálii poskočily, ale to je otázka jednoho dne a budeme chytřejší.

Zatím máme cenu nafty v Německu kolem 1,5 eur a dneska tankujeme v Rakouska za 1,23 eur a u nás jsme tankovali u ONO za 30.50,- Kč. Ale ONO je nejlevnější benzínka, jinak jsme viděli i ceny kolem 34 a 35,- Kč. Takže, jednoznačně, tankovat v Rakousku a nějaký centík ušetříme.

Míříme do městečka Wattens, kde má sídlo firma Swarovski. Nemusí se mi až tak šperky od Swarovski líbit, ale co se mi líbí je historie celé firmy a hlavně, opět se ukázalo, že Češi umí udělat kus dobré práce.

Daniel Swarovski se narodil v severních Čechách 20 km od současné hranice s Polskem a jeho otec byl řezač skla, který vlastnil maličkou továrnu na sklo.

Mladý Swarovski se vyučil sklářem a pracoval s otcem v dílně.

V roce 1892 vymyslel a patentoval elektrický řezací stroj, který usnadnil výrobu křišťálového skla.

V roce 1895 založil Swarovski, finančník Armand Kosman a Franz Weis společnost Swarovski, původně známou jako A. Kosmann, D. Swarovski & Co. Ta se později zkrátila na společnost KS & Co.

Společnost založila v Wattens obráběcí továrnu na skleněný křišťál, aby využila místní vodní elektrárny pro energeticky náročné mletí, které opět Daniel Swarovski patentoval.

Swarovskiho vize bylo vytvořit "diamant pro všechny" tím, že vyrobí skleněné krystaly cenově dostupné. Před ohromnou fabrikou je malé muzeum ukryté pod zemí a samozřejmě velká prodejna, kde je veliké množství překrásných exponátů doplněné malým muzeem. Vstupné do celého areálu muzea je 19 eur na osobu, což se mi zdá opravdu hodně.

Samozřejmě, vše je zde podřízeno turistům, kteří přijíždějí v autobusech, ale nám bohatě postačí návštěva prodejní a výstavní expozice a i tak jsme tam strávili skoro tři hodiny. Maličko mě udivilo, že šperky jsou dost drahé, očekávala bych cenově přijatelnější nabídku. Jsme vlastně pár kroků od výroby, ale opak je pravdou. Jenom pro představu, Swarovski vlastní v 170 zemích 2800 obchodů a jeho roční tržby se blíží k třem miliardám eur. Úctyhodný výkon.  

Odjíždíme směrem na Brenner, kde opustíme Rakousko a vjedeme do Itálie. Brenner je velmi krásný kout Rakouska a opět, pokud mohu, doporučuji jet po staré cestě a necpat se na dálnici a most, který je zpoplatněn. Nepřijdeme tak o překrásnou cestu nádhernou krajinou.

Naštěstí se počasí drobet umoudřilo a teplota šplhá k 20 °C, což je skvělé. 

Hrne se na nás studená fronta, ale tou si zatím nenecháme zkazit náladu. Teď máme krásný den a co víc si přát.

To, že jsme už v Itálii se dozvídáme až podle cedule přibité na domě. Viděla jsme už hodně hraničních přechodů, ale značku země mít na domě je zajímavé a řekla bych, poněkud neotřelé.

Jistě, Italové jsou úžasný, máme je velmi rádi a já už se tu vůbec ničemu nedivím.

Moc jsem se do Itálie těšila, hlavně na jejich vitalitu, úsměvnost a celkově příjemnou atmosféru. Zdenda mě sice pořád varuje, že sever a severozápad je o průmyslu a turismu, takže není tak příjemný, jako jih, ale uvidíme. Něco málo jsme už ze severu projeli a navštívili a neřekla bych, že by to bylo hodně odlišné.

Další a poslední dnešní zastávkou je Brixen, který nás hned na příjezdu vítá ohromnou pevností.

Jasně, všichni si pamatujeme látku z českého jazyka a to, že K.H. Borovský a Brixen patří neodmyslitelně k sobě.

Kupodivu, přesto, že tu byl K. H. Borovský v exilu jen nějaké pouhé tři roky je tady ulice K. H. Borovského a na domě, kde žil je jeho velká bysta s textem.

Koho by zajímalo, kdo a co byl K. H. Borovský zač a proč byl vyhnán do Brixenu, doporučuji podívat se do chytrých knih nebo na internet.

My nakonec parkujeme na velkém parkovišti v Brixenu, kde je STLP a zadarmo. Sice tu není žádný servis, ale zato je tu klid a pohoda. Veliké parkoviště je pod stromy a velmi pohodlné. My jsme se jen v očekávání větrné bouře preventivně postavili tak, aby na nás náhodou nespadl kus stromu.

Pravda, může přilétnout kus střechy, ale to už holt neovlivníme, jen se snažíme co nejvíce předejít případným škodám.  K večeru loupeme ořechy, co Zdenda nasbíral.  Máme krásnou misku Německých ořechů, které budou jistě výborný. Vloni jsme ořechy sbírali v Itálii, letos v Německu, tak jsem zvědavá, kde je budeme sbírat příště.

Přeji všem, krásný a pohodový večer. Na Čechy se žene bouře, tak jen tiše doufáme, že bude s co nejmenšími škodami. K nám dorazí během pondělí a úterý. Zatím máme v devět hodin večer krásných 22°C.

Dnešní trasa je: 170 km

Dnešní trasa je: