15.2.2018 Bangara - Itálie

Opouštíme Sicílii po 73 dnech a ujetých 2000 km. Co říct více než „bella Sicilia“. Opravdu se nám tady hodně líbilo, i když počasí se neukázalo z té nejlepší stránky a zrovna dvakrát nám nepřálo.

Pravdou je, že i lidé, kteří sem do této oblasti jezdí léta, tak tvrdí, že tak deštivé a studené počasí se tu roky nepamatuje. Holt, není každý den posvícení a tolik, jako tady jsem se v dešti nenastáli. Z lednového a začátku únorového měsíce mám pocit, že jsme pořád někde stáli v dešti a čekali, abychom si užili jednoho pěkného dne a prohlídky města nebo nějakého místa za sluníčka. Tak jako dneska, tady je vidět názorný příklad toho, co mám na mysli. Z jednoho místa je focená protější Italská pevnina.

Vpravo svítí sluníčko a jsou krásné mráčky, obláčky a vlevo se už na nás hrnou těžké dešťové mraky, a to jsem včerejší den stáli v dešti, co v dešti, v bouři, kroupách a hektolitrech vody, abychom dneska měli sluníčko a pěkný trajekt.

Staré město v Messině je moc pěkné, ale opravdu pěkné je jen velmi malé území, jinak je Messina dost nehezká, omšelá a rozpadající se. Rozhodně bych prohlídku staré Messiny nevynechala, ale pokud je málo času, tak na Sicílii jsou krásnější města, samozřejmě v čele s Taorminou.

Příjezd do přístavu a na trajekt je poněkud složitější a lehce se může stát, že najedeme na ten správný vjezd špatně, ale nic se neděje, jednou se tam strefit musíme, že ano. Taky jsme se jeli otočit dost daleko do města, protože, sice jsme strefili ten správný vjezd, ale z našeho směru se tam nedalo odbočit. Když jsme sem přijížděli, měli jsme díky naší výšce docela problém s výjezdem. Jeden sjezd má dost vysoký schod, kde i dneska měly kamiony problém se sjezdem.

Pokud by na nás vyšla loď s tímto nájezdem, asi bychom počkali a vjeli z vedlejšího nájezdu, který je pro nás příjemnější. Naštěstí se loď zaplnila a my najeli lépe, na druhou loď, ale výjezd je opět trochu náročnější. Zdenda má bohaté zkušenosti s výjezdy z trajektů a díky tomu jsme si neodřeli bříško a ani jsme neškrtali zadními navařenými lyžinami. Ty se nám velmi osvědčili. Už několikrát jsme se po nich sklouzli, ale to je hlavně problém nízkých aut a my jsme pekelně nízký.

No a na trajektu se konečně rozpršelo a silný vítr nás vyhnal z paluby. Naštěstí, za 56 eur je plavba tak 20 minut a jsme na druhé straně. Žádná velká hitparáda. Za ty peníze, nic moc.

Hned odjíždíme směrem na západní pobřeží Itálie. To se pro nás teď stane putovní trasou. Budeme kopírovat celé západní pobřeží až do Janova, respektive k Janovu a tam pojedeme vnitrozemím směrem Lion, kde nás čeká návštěva Kláry a už si to pohrneme Německem domů.

Zítra, jestli vše dopadne dobře, bychom se měli setkat s kolegy se Standou a Evičkou.

S těmi už jsme se tady setkali dvakrát, jednou dole v Itálii a jednou na Sicílii. Udělají si výlet a přejedou vnitrozemím za námi do Giola Tauro .

Zítra by mělo být poněkud slušnější počasí a rádi bychom grilovali. Určitě bramboráčky a nějaké masíčko. A pokud bude pršet, což zde není nijaká výjimka, tak jen posedíme a popovídáme.

Dnešní trasa je:  38 km