2.2.2018 Augusta - Sicílie

Tak se nám překulil leden a máme první únorový den. To mě připomíná, že budu muset udělat součet měsíce.

Východ slunce a v dálce Etna

Stojíme na moc pěkném místě, nikde nikdo, a ještě ke všemu, je krásný den.

Takže, co víc si přát. Vody máme dostatek, včera jsme dotankovali plyn a benzín do centrály, barracudy se macerují v lednici, a ještě by dneska měli dorazit kolegáčkové.

Vrhla jsem se na úklid a Zdenda na ryby. To mám nejraději, když je Zdenda někde stranou, nejlépe na rybách a nemotá se mi v baráku a já si mohu v klidu vygruntovat. Kdyby tady bylo pítko, tak bych ještě něco málo přeprala, ale vodu jsme neobjevili, a tak praní nebude.

Zdenda rybaří, ale dneska je to bez úspěchu. Nevadí, ryb máme plnou krabici a už se těšíme na první letošní grilování.

Yvon s Tomášem dorazili odpoledne, a protože počasí drží, teda, mohlo by být lépe, ale na grilování to stačí.

Hned jsme vyndali gril a Zdenda se pouští do přípravy ryb. Barracudy jsme nikdo ještě nejedl a mohu zodpovědně prohlásit, je to dobrota. Trochu nám to připomnělo norské tresky, ale je to jen maličko podobné. Samozřejmě, je to dravá ryba a maso má luxusní. Téměř bez kostí. Jen pár velkých žebrových kostí, ale ty maličké, co otravují život, téměř nemá.

Treska hezky plátkuje, barracuda také, ale méně, ale i tak je výborná. Večer jsme samozřejmě propovídali. Skvělý manželský pár, pohodáři. Jižní Morava mluví za vše, krásná oblast naší země a příjmení lidé.

Yvon s Tomášem jsou velcí cestovatelé, kteří mnoho a mnoho let jezdili s přívěsem, až si koupili vestavbu, kterou si navrhli do posledního detailu. Sice jsou na Sicílii pár dnů, ale jsou první, kterým se tu líbí a berou Sicílii takovou, jaká je.

Už jsem měla obavy, že moje popisování dojmů a pojmů je opravdu hodně zkreslené a jak bych to řekla, hodně nadnesené, hodně přikrášlené, ale snad není. Jim se tu taky líbí, ale je to tím, že podobně jako my berou věci tak jak jsou, nehroutí se z nepořádku a hledají si na tom místě, kde zrovna jsou, to nejhezčí. A to je strašně důležité.

Počasí se drobet zhoršilo. Zdenda někde četl, že Sicílie má raritu, prý tu je 300 slunečných dní v roce. No, nevím, mám pocit, že ten zbytek si pomaličku vybíráme. Zase se odpoledne rozpršelo, Zdenda rybařil a já si četla. Mám úžasnou knihu doporučenou od Ály, Ken Follett Na věky věků. Je to historický román ze staré Anglie, 1380 a naprosto úžasný způsobem popisovaný těžký život obyčejných lidí, kteří se snaží žít a přežít pod převorstvím anebo místními barony a majiteli vesnic. Morová epidemie, která zdevastovala Evropu, zasáhla i Anglii a hrozivý úbytek obyvatel je strašný. Ti, co přežili mor, musí přežít následné roky hladomoru. Byla to příšerná doba a stále si říkám, jak skvěle se nám žije. Kniha je volným pokračováním knihy Pilíře země – Tom stavitel a naprosto skvostně napsané dílo. Jen je potřeba se obrnit trpělivostí, protože obě knihy jsou poněkud rozsáhlé.

Pokud by někdo měl rád historii, tak ještě bych doporučila Saské kroniky, taky úžasné počteníčko. To je pro ty, kdož budou cestovat do Norska a Dánska a zajímá je historie severských zemí. Opět plná kniha historických faktů, ale velmi čtivě napsaných. Žádné suchopárné popisování určitého období, jak jej běžně známe.

Den se velmi rychle překulil do večera a my si ještě povídáme a pomalu se budeme loučit. Yvon s Tomášem ráno odjíždějí pokračovat v průzkumu Sicílie a my jedeme opačným směrem, na Etnu.

Udělala jsem také součet výdajů a myslím, že jsme opět dopadli docela dobře. Jen mě drobet udivila spotřeba plynu, protože pocitově tady není nijak velká zima, ale pravda je, že si každý večer trochu přitápíme a na noc máme temperování, takže ano, spotřeba je vyšší a taky mě do celkového součtu vlítlo tankování poslední den v měsíci. Ujeli jsme o trochu víc kilometrů, než bylo v plánu, ale ne zas tak o moc.

Celkově bych řekla, že se leden skvěle vydařil a je nám tu pěkně. Jen by se už mohlo počasí umoudřit a mohlo by být celkově tepleji.