6.8.2018 Meppel - Nizozemí

Jak začít a které slovo použít? Dneska ráno, po ránu, dnešní den, dneska a tak dál. Je to potíž, jaké zvolit slovo pro popis dne, který proběhl a nepoužít jedno z těchto slov. Jenže, jak jinak začít denní příběh, který začíná ránem? 

Je vedro k padnutí a my jsme stále u jezera Engelgaarde, které je u městečka Meppel a jezero, můžeme jen vřele doporučit. I ve vedrech, který tu panují je stále čisté, průzračné. Každý den se sjede na naše parkoviště několik potápěčů, což je známka toho, že voda a její čistota je skvělá. Tak se snažíme přežít vedra u vody a na kolech.

Kousek od nás je Národní park Weerribben-Wieden, který je méně známý, a proto i na cyklovýlety klidnější. V Nizozemí je poměrně málo Chráněných území a Národních parků a pokud jsou, tak je tam poměrně velký provoz.

Proto je skvělé, když padneme na Národní park, který je poněkud stranou. Opět si celou trasu vyhledáme na cyklomapě Nizozemí, která je vskutku úžasná.

Tady máme možnost trasu různě prodlužovat nebo krátit a díky propojení se satelitní mapou Google se krásně podíváme, kudy že to pojedeme. Pak je jen nutné opsat uzlová čísla, vzít si svačinu, oběd, zásobu vody a vyjet.

Dnešní trasa je: 60 km

Díky elektro kolům už víme, že trasa okolo 60 km je v této zemi pro nás tak akorát. Máme zařazený ten nejnižší stupeň, 1, a musíme šlapat, což je skvělé.

Elektropohon pomáhá, ale není tak, že se jen vezeme. Při dojezdu nás musí bolet nohy a musíme být velmi příjemně unaveni, jinak by to nebylo to správné. Kousek od našeho parkoviště se napojujeme na první číslo z naší dnešní trasy a už jedeme do národního parku.

Většina krajiny zde vznikla jako důsledek rozsáhlého rašeliniště, které vytvářelo velké otevřené vodní plochy. Po těžbě rašeliny, která se tu těžila až do konce druhé světové války, tu zůstalo mnoho mokřadů, rašelinových jezer a hlavně, díky obhospodařování části území, a i díky minulé těžbě, je tu množství kanálů, které odváděly vodu z mokřadů.

Samozřejmě, celé území není jen rájem ohromného množství divokých husí, kačen a další spousty vodního ptactva, ale je to stále a pořád částečně zemědělská oblast, kde se pasou stovky krav a desítky koní.

Je to takový ráj na zemi se spoustou zeleně, vody a zvířat.

Na cestě je jedna z nejkrásnějších Nizozemských vesniček, Giethoorn který je přezdíván Benátkami severu. Něco tak překrásného se hned tak nevidí.

Samozřejmě, je tu spousta turistů, ale není jich až tak moc, aby byl člověk z toho otrávený.

Veškerá doprava se tu zajišťuje po vodě a těch pár pěšinek je právě tak akorát pro turisty. Docela mě pobavilo, že je tu zakázána automobilová doprava.

No, nevím, kudy by tu auta jezdily, žádná silnice tady není a těch pár úzkých cest je tak akorát na vedení kola. Nemá cenu se cpát a jet na kole, protože bychom velmi lehce skončili v trnitém křoví, tak jako já, a to jsem jen na kolo nasedla, v domnění, že už budu moci jet. Bohužel, bolestivá zkušenost. Jedinečné městečko Giethoorn, jemuž se přezdívá „Nizozemské Benátky“, bylo založeno ve 13. století. Žije v něm přes 2600 obyvatel a v historické části, jak jsem se už zmínila je zakázáno používat auta, ačkoli tam pro ně stejně nevedou žádné cesty.

Středem obce se vine sedm kilometrů dlouhý kanál, původce oné benátské přezdívky. Bez lodě se tu moc daleko nedostanete, ačkoli se přes kanál klene množství můstků, jenže ty jsou většinou uzavřené. Je to pochopitelné, protože domy jsou soukromé a turistů je tu opravdu poměrně dost, takže se místní lidé brání před všetečnými návštěvníky.

Statky z 18. a 19. století byly přestavěny na normální domy a Giethoorn je známé jako vesnička bez ulic. Giethoorn leží uprostřed přírodní rezervace De Wieden, jež spolu se sousedním národním parkem Weerribben utváří nejrozsáhlejší souvislá blata severozápadní Evropy.

Dokonce se v této oblasti podařilo obnovit život vydry, která tady byla úplně vyhubena.

Nakonec jsme skutečně ujeli skoro 60 kilometrů a musím říct, je to něco úžasného. Nizozemí je vskutku rájem pro cykloturistiku v tom nejlepším slova smyslu.

Převoz přes kanál.

Pokud nechceme zdolávat kopce, pokud se chceme kochat krajinou a jet si v klidu a v pohodě, tak v této zemi si opravdu užijeme od všeho něco. Ať už stezky kolem moře, nebo perfektně značené cyklotrasy všemi městy a nebo si můžeme projet všech, tuším, 15 Národních parků plných krásné přírody.

Samozřejmě, vše je perfektně upravené, vše je čisté a laviček na odpočinek je dost a dost.