10.12.2018 Rayol Canadel sur Mer a Port Miramar - Francie
Předně bych se chtěla omluvit za poměrně velkou chybu a to, že jsem doposud uváděla, že nejsme v Provence, ale na Azurovém pobřeží nebo Cote de Azur a nebo ještě je možné Francouzská riviéra.
Zmátlo mě uvedení v průvodci od Lonely Planet, kde jsou tyto dvě oblasti vedeny odděleně. Nikde se neuvádí, že Provence je celá velká oblast zahrnující právě i Azurové pobřeží.
Až když se Zdenda zapídil, jakže to vlastně je, tak na tolik, mnohými zatracované Wikipedii je krásně Provence popsána. Konečně tedy s určitostí vím, jak je to velké území a také, jak už bylo velmi dávno osídlené.
Historii má celé území velmi bohatou, je tu mnoho nádherných památek. Mnoho z nich je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Takže, bude co navštěvovat a na co koukat. Jen doufám, že nás ta kultura finančně nezruinuje. Maximálně, nastoupí selekce a bude vyřešeno.
Pořád se pídíme po cyklostezkách a cyklotrasách. Dneska jsme jednu cedulku u silnice zahlédli, ale trasa vede po silnici v poměrně silném provozu, což se mi vůbec nelíbí, ale hledání nevzdáváme a při té příležitosti jsem objevila jednu velmi příjemnou stránku s mapkami tras, které jsou sice teď kousek od nás, ale určitě některé trasy vyzkoušíme na cestě zpět, až pojedeme kousek výš od dnešní pobřežní trasy. Zpět, na podzim, se budeme vracet zase o kousek výš a tak pomaličku, polehoučku Francii prokřižujeme. Tak, tady je odkaz:
https://www.provence-a-velo.fr/circuitsvelos/offres-101-1.html
Provence - Cyklistika, trasy na výlety – mapa.
Vím, že mnoho cestovatelů miluje Provence, a i pro několik našich přátel je to tradiční dovolenková destinace, tak snad jim tímto možná prospěji. Pokud ovšem tyto stránky už dávno neobjevili.
Práce s mapou se zdá velmi jednoduchá. Jednotlivé trasy se dají rozkliknout a k nim se zároveň objeví itinerář cesty. Nevím, jak dalece je to po silnicích ale doufám, že to nebude tak tragické.
Však brzo uvidíme. Stránky jsou samozřejmě ve francouzštině, použijeme pravé myšítko - přeložit do jazyka čeština a můžeme vybírat trasu. Také můžeme mít nahoře v liště s adresou vpravo nabídku na překlad stránky.
Včera jsme měli opět hospodářský den. Našli jsme na Google prádelnu, u které se dalo v rozumné vzdálenosti stát. Zatím jsme neměli kliku na prádelnu v boxu někde u nákupního centra, což by bylo nejlepší, ale i tak je to tady velmi blízko.
Nanášet tašky špinavého prádla do větší vzdálenosti by bylo docela náročné. Už několikrát jsem rozebírala cenu praní prádla na cestách, může se to zdát velmi pohodlné, příjemné, ale je to poměrně drahá záležitost.
Pokud bych opravdu jen prala v prádelně a nic nepřepírala v ruce, tak mě to vychází, že bych si za cenu praní v prádelně každý rok pořídila jednu velmi slušnou novou pračku. Je to zajímavé, že ano, a hlavně k neuvěření. Tady jsou ceny a můžeme počítat.
Jednou měsíčně povlékáme čistým ložním prádlem, což je jedna pračka. K tomu přihodím několik pyžam a tak podobně. Jedna pračka jsou ručníky, utěrky, velké osušky.
Další je na barevné prádlo a další na bílé, nebo světlé prádlo. Pokud je potřeba, tak ještě jedna pračka je na mykiny, svetry, bundy, džíny atd., což většinou potřeba je. To si myslím, že pro dva lidi je absolutní minimu. Na každou pračku potřebuji dva cykly sušičky, protože nemám kam prádlo pověsit.
Pokud to jde a stojíme na místě, nebo přejedeme na místo, kde mohu natáhnout šňůry, je to velká úspora, ale tady to nejde a v zimních měsících už vůbec ne. Tak, a můžeme počítat. Absolutní měsíční minimum je 5 praček a 10 sušících cyklů, to je 5x 6,5 eur + 10 x 1,5 eur = 47,5 eur x 25 Kč = 14250,- Kč x 12 měsíců a máme z toho krásných 14250,- Kč za rok.
Každá další pračka navíc nás vyjde na 9,5 eur, což máme, když ještě chvilku počkáme, 250,- Kč navýšení. Maličko můžeme ušetřit, když se v prádelně, jako zde, objeví velkokapacitní pračka, kam můžeme nandat barevné, mikiny a bundy dohromady a ložní s ručníky a tak podobně. Tím se cena trochu sníží.
Takže, tady je důvod, proč se snažím přepírat v ruce, proč občas, když to jde přeperu a pověsím i ve sprchovém koutě, proč zkrátka se s tím pářu, nanášíme vodu, kterou pak hřeju v hrncích na sporáku, prádlo den dopředu namáčím a pak za použití zvonu a vyhrnutých rukávů peru i když bych mohla jít do prádelny, tam si sednout s knížkou v ruce a prádlo si nechala pohodlně vyprat a usušit.
Odněkud nám už podruhé přikvačila voda naproti. Není jí moc, jen trocha, tak velký panák, ale přiteče dvojitou podlahou tam, kam nemá. Nevíme, kde je zdroj průsaku, ale musíme ho najít. Zatímco já nanáším prádlo do prádelny, Zdenda svlékl matraci, kterou nám vytopila prasklá termoflaška a opět máme doma ten správný nepořádek.
Flekatý povlak na matraci jsem odnesla do prádelny a bude zase jako nový, ale vše je vzhůru nohama, všude je něco a hlavně, příšerný bordel na kolečkách. Maminka na to měla přesnou specifikaci „bordel jako v tanku“.
Zdenda je přesvědčený, že voda jde z topení a bojleru z Trumy, vše tomu nasvědčuje, že nám sákne nějaká trubička, a že jich tam je, ale zatím to tak nevypadá. Když vše odstrojil, sundal všechno bednění kolem, tak podlaha je bez jakéhokoliv náznaku vody.
Díky prachu, který se za pár měsíců všude usadí, hlavně v místech, která se zrovna každý den nevytírají je to znát a vidět, že tudy voda netekla, nebo, asi netekla. Každopádně, zdroj jsme nenašli a s ohledem na to, že se to stalo poprvé před zhruba dvěma měsíci a včera znova, tak to není tak tragické, ale stejně to musíme najít. Bylo by hodně nepříjemné, kdyby se nám voda někam ztrácela.
Přeci jenom, všude je výdřeva ale hlavně, voda je na cestě vzácná, tak jí přeci nebudeme plýtvat.
Teď máme všude naskládané papírové utěrky a jakmile někde voda odkápne, hned budeme vědět kde. To vymyslel Zdenda, šikulka.
Spíme na krásném místě, kousek nad mořem. Opět se ukazuje, že pokud nehledáme místo přímo u moře, tak už se situace pomaličku lepší.
Stále jsme na Azurovém pobřeží, ale už se vzdalujeme od těch nejvyhledávanějších míst a tím pádem je občas vidět i místo, kde bychom si mohli beztrestně dát oběd.
Dneska jsme viděli další variantu zákazu. Tady je ohromné parkoviště, které je úplně prázdné, ale má vjezd pouhé 2,20 m do šířky a podle poničených a poškrábaných betonů je vidět, že mnozí se snažili projet.
Možná projeli, ale poničili si auto a to vůbec nemusí být obytná auta. Stačí mohutnější SUV a na problém je zaděláno.
Každopádně, maličko jsme se vzdálili od pobřeží a už projíždíme naprosto úžasnou krajinou plnou vinic, vinařství, lesíků a kopečků. Je to kouzlo.
Zatím jsme potkali dvě první vinařství, které korunují nádherné zámky.
Tak to je přesně podle mého gusta. I když je zimní období a vinice jsou ve vegetačním klidu, tak i tak je to tu krásné a musím dát mnohým kolegům za pravdu.
Tímto zdravím všechny milovníky Prevence, hlavně Jarku s Karlem a rodinku Šest, kteří to tady velmi milují a já jsme doposud nechápala proč.
Pomaličku, polehoučku nakukuji do této země. Prozatím pro mne Francie byla jen přepychové hotely, zákazy, drahá parkoviště, luxus, pompa a nepřejícnost, drahota všude a ve všem, tak tady, je to nádherné. Už se moc těším, až se v lednu odpoutáme od moře a pojedeme zpět vnitrozemím.
Jen o pár kilometrů dál od moře je jiný svět, který dýchá pohodou a klidem. Kde jsou místa, kde se dá pohodlně zastavit, odpočinout si, sednout na kolo a projet se po okolí, kde je zkrátka krásně a v létě to tu musí být naprostá dokonalost.
Ježíši, jak já se těším na celou cestu skrz Provence a skrz Francii. Vše je krásně čisté, úhledné, vymazlené.
Dneska stojíme na noc v přístavu, kde je spousta značek, určitě zákazových, ale jsou překryté. Tak to je poprvé co vidíme zakryté zákazové značky. Už jsme viděli v jednom městečku zakryté platební automaty, ale zákazové značky pro stání obytných aut byly v platnosti dál.
Přesně v tuto chvíli vzpomínáme na Itálii, kde je běžné, že po sezoně, zhruba mezi 15–30. září jsou všechny zákazy zakryté, ale je pravdou, že jsme se doposud pohybovali v jedné z nejfrekventovanější nebo, nejnavštěvovanější oblasti Francie a ani na severovýchodním nebo severojižním pobřeží Itálie nebyla situace lepší.
Tam jsem taky hodně plakala, to musím poctivě přiznat. Oblast okolo Janova a od Janova po hranice s Francií to pro nás byla jedna velká tragédie. Jistě, pokud pojedu na dovolenou, tak nemožnost volného stání mimo sezonu nebo v sezoně nebudu řešit a zajedu do kempu, ale to my si dovolit nemůžeme.
Včerejší trasa byla: 26 km
Dnešní trasa je: 28 km
