3.12.2018 Lieu u Cannes - Francie

Klube se nám krásný den, a to je přesně to, co jsme potřebovali.

Nad námi je kopec s majákem a kostelíčkem, kam se jdeme samozřejmě podívat.

Stojíme ve velmi honosné čtvrti, kde je spousta a spousta přenádherných vil na pronájmy.

Samozřejmě i velmi krásné hotelové rezidence. Něco úžasného. Pokud bych mohla, tak tato je přesně podle mého gusta. Tak nějak bych si představovala letní sídlo.

Ještě bych se ráda zmínila o tom, jak tady všichni kondičně chodí. Stále obdivuji štíhlé francouzsky. Jednak to mají nejspíše dané geneticky, většinou jsou poměrně malé, a hlavně velmi často štíhlé, ale oni stále chodí, což nám, českým ženám, hodně chybí.

Skutečně, mě se to líbilo už u Italek, ty jsou taky hodně chodící, ale Francouzsky ještě víc a dost je vidět i starších a starých lidí, jak si to mašírují ve sportovním oblečení a teniskách. Dneska od brzkého rána, zhruba od sedmi hodin, stále někdo okolo nás prochází a jde nahoru do kopce a po hodince, už scházejí dolů. Zcela evidentně jsou to lidé, kteří bydlí dole pod námi ve městě a do kopce jdou na svojí ranní zdravotní procházku.

Pak když k tomu přihodím nejspíše zdravou stravu, nepřejídání se, tak je to na nich vidět. Minimum žen a mužů je s břichem anebo otylých. No, máme co dohánět.

Jen se maličko pochlubím Vánoční výzdobou. Na to se vždy moc těším, i když je pravda, že první rok jsem výzdobu pozapomněla a v Turecku jsem nesehnala vhodné ozdobičky, a tak jsme první rok měli bez výzdoby.

Druhý rok a Vánoce jsem už byla nachystaná a výzdobu stále ladím. Občas jsme opravdu ověšený jako vánoční stromeček, ale je to hezké a nám se to hodně líbí.

Jsme doma, tady máme teď domov a doma jsem měla vždy velikou výzdobu celého bytu. Tak se zdobení nevzdám. Jen je potřeba myslet na to, aby ozdobičky v oknech necinkaly a nepoškrábaly okna. Teď mi skvěle na výzdobu slouží naše mříže v oknech. Jeden kolega na naše mříže prohlásil, že než mříže v oknech, nebo spíše, než by se na okolí díval skrz mřížoví, tak to raději bude riskovat vykradení.

Přiznávám, i já jsem měla ty samé myšlenky a taky jsem říkala, proboha, to je příšerné, mít mříže v oknech, to nikdy!

Pane, a uběhl velmi krátký čas, mříže máme také a pravda je, že jsem za ně moc ráda.

Po velmi krátké chvíli jsem si na ně tak zvykla, že už je vůbec nevnímám a ve finále mi ještě slouží pro výzdobu.

Na jaře přijdou na řadu kytičky, pak už budou Velikonoce a vajíčka a už máme léto, opět letní motivy a ani se nenadějeme a je tu podzim s krásně zbarveným listím a podzimní květenou.

Tak, a pomaličku jsme dojeli před Cannes, které bychom si rádi prohlédli. Zdenda našel krásné místo na noční parkování. Jsme kousek od města na velikém molu, které je úplně prázdné.

Jen vedle nás stojí dva kamiony, Poláci, kteří tu taky budou spát. Je pravda, že celé město je vyznačené zákazy pro obytná auta a karavany, ale tady je cedule tak nějak poničená a my se schovali za kamiony, takže nejsme vidět.

Později večer, už za tmy přijel ještě jeden kolega, Němec. Když jsme právě byli na skype relaci s přáteli Zdendou a Álou, tak najednou buch, buch na dveře a policie. Musíme odjet, protože tady není kemping a hotovo.

To, že je ohromné parkoviště prázdné, vešlo by se sem klidně 200 aut, to že už je dávno, dávno po sezoně, tak to tady zkrátka neplatí a nikoho nezajímá.

Naštěstí máme plán B a jedeme na parkoviště, které je jako jedno z mála bez omezení, bez tyče ve výšce a bez zákazů, k nákupnímu centru. Bohužel, je to tak, ale jinak to tady nejde.

Trochu se nám oteplilo. 

Dnešní trasa je: 18 km