29.11.2018 Nice - Francie

Jedeme na další výlet na kolech a cílem je tentokrát staré město v Nice, Vieux Nice.

Máme to kousíček, 10 km, což je po cyklostezce a za pomoci elektro kol vysloveně za rohem. Máme spoustu času, den je nádherný, a tak se couráme.

Celá kamínková pláž prodělává rekonstrukci, Ohromný auta navážejí kamínky na hromady, které jsou pak buldozerem urovnávány a rovnány do roviny. Zároveň část cyklostezky je také v rekonstrukci, tady se zase předělává povrch a pokládá nový asfalt.

Staré město Vieux se od počátku 18. století prakticky nezměnilo, a tak jak na nábřeží jsou úžasné hotely a secesní budovy, tak tady se opět zastavil čas. Což je samozřejmě dobře a bloudění v uličkách je skvělé.

Spousta malých krámků, butiků, a ohromné množství kaváren a restaurací. Nás hlavně zajímal trh se zeleninou a ovocem a květinový trh na náměstí cours Salyea, které jak píše průvodce je proslulé, živé a rušné.

Nevím, asi jsme neměli kliku, ale náměstí je poloprázdné, pár stánků nabízí produkty z levandule, samozřejmě pro turisty za ceny pro turisty.

Jinak hrstka stánků se zeleninou mě zrovna o rušné trhové atmosféře nepřesvědčilo. Rybí trh mě pro změnu naštval, protože tady nabízí ve dvou stáncích maličké makrely, vyloženě makrelí miminka. Lovit tak malé makrely je snad už proti přírodě. Viděli jsme dokument, kdy se pro udržitelnost mořské populace dohodly pravidla pro velikost ok rybářských sítí. Jedná se hlavně o to, že pokud se loví takto maličké makrely, tak se přeruší rozmnožovací cyklus.

Tyto makrely ještě nedospěly do pohlavní dospělosti, zralosti, a nebylo jim umožněno se rozmnožit.

I to, včetně dalších mnoha faktorů jako je znečištění, nadměrný rybolov, nemoci, značně decimuje množství ryb v mořích a ve Středozemním zvlášť. No nic, opusťme toto téma.

Cestou, po starém městě, jsme padli na skvělou masnu, kde jsme nakoupili hovězí maso na polévku a guláš za velmi příjemné ceny. 3.95 eur za kilo krásného předního hovězího masa.

Kližka je jen o 55 centů dražší.

Vedle starého města je několik parků seřazených za sebou, které připomínají spíše řeku skrz město, ale je to park, Promenade du Paillon. Tak jako spousta studentů ze školy přes ulici, si i my dáváme svačinku na sluníčku a ve velmi příjemném prostředí.

Zaujala mě dvojice městských strážníků, kteří prochází parkem a upozorňují mládež na to, že se na umělém trávníku nekouří, protože by ho mohli poničit a s úsměvem je pošlou na lavičku na okraji, že se neodhazují odpadky a opět s úsměvem ukáží na odpadkový koš. Hezké, příjemné a velmi účinné. Všude je klid, pohoda, pořádek a nikde se nic neválí. To se mi líbí.

Na promenádě u moře jsme zase potkali čtveřici vojáků v těžké výzbroji s ohromnými samopaly v rukách v pohotovostním držení. Žádné přes rameno, ale vysloveně připravené k akci, alespoň podle mne. Zdenda mi sice tvrdil, že nejspíše v samopalech neměli ani náboje, ale moc mu nevěřím, vojáci vypadali dost zarputile a když je člověk vidí ověšené kde čím a v rukách miniaturu kanónu, tak jim jde radě z cesty.

Ale zase, někomu by to mohlo být hodně nepříjemné, vidět je takto na poklidné promenádě, nábřeží, kde si hrají děti a starší lidi posedávají na příjemných býlích lavička a koukají se do moře, já osobně jsem ráda, že tam jsou, že tam prochází a všem dávají na srozuměnou, že mají situaci pod kontrolou. Nemám z nich dobrý pocit, ale jsem za ně ráda.

A protože už jsme si velmi dlouho nikde nic nedali, tak jsme si dopřáli kávičku a croissant. Konečně jsme si dali pravý francouzský croissant a byl teda výborný. Nadýchaný, máslový a lahodný.

Jedeme zpět domů. Cestou ještě máme několik náměstí, náměstíček, ulic a uliček a vše zakončuje náměstí Messena s překrásnou fontánou. 

Neptun, či co to je, je naprosto skvostně vyveden a patří mezi 10 nejhezčích a nejzajímavější míst v Nice. Promenáda Anglie, je velký kus promenády podél pobřeží, kterou financovali v roce 1822 angličtí emigranti. Samozřejmě, hojně fotografovaný hotel Negresco postavený v roce 1912.

Ten je krásný jak ve dne, tak pozdě večer.

My jsme se ještě na chvilku na Anglické promenádě posadili na jednu z mnoha bílých dřevěných laviček. Tady nikdo nepospíchá, tady si všichni užívají poklidnou atmosféru, nádherného slunečného dne.

Naši sousedi na parkovišti jsou skvělý starší pánové, přátelé, jeden je Francouz, jeden Ital a tady se sešli. Máme skvělé, hovorné sousedy a vlastně, naše parkoviště je plné.

A co je zajímavé, je nás tady pět aut, my Češi, jeden Ital a tři Francouzi a všichni jsou to singl páni. Včera jsem je podarovala muffinami a dneska jsem večer pekla štrůdlíky a tak je dostanou zítra pro změnu k snídani. Udělala jsem kynuté těsto a mám 8 malých nohaviček naplněných jablíčky. Myslím, že se mi štrůdlíky povedly.

Přeji pěkný večer.