27.11.2018 Beaulieu sur Mer - Francie
Dneska konečně přišla obálka se sim kartou na internet.
Před pár dny jsem dost široce rozebírala, proč jsme požádali Kláru, aby nám pomohla a koupila na sebe, pro nás internet. Tak teď máme 60 Gb za 15 eur na měsíc a od příštího měsíce budeme mít totožné množství za 10 eur. Včera večer to vypadalo na reklamaci služeb francouzské pošty, paní u přepážky byla velmi nepříjemná a dneska, tatáž paní se po našem dotazu na zásilku Poste Restante pro nás zvedla, odešla kamsi do útrob pošty a po chvilce se vrátila s naším dopisem. Sláva.
Na naše parkoviště přijel velmi příjemný kolega, Francouz, kterého jsem se snažila vyptat, jak je to s tím parkováním a že pán „kancelářský“ nás permanentně varuje před policií, tak nám sdělil, že pán je blázen a že parkoviště je bezpečné, ale to není dnešním tématem, tím je krásná vyhlídková cesta tři corniches neboli – pobřežní silnice.
Cestou z Nice povyprávím o těchto třech cestách. Jednou jsme už projeli, když jsme jeli z Itálie do Nice. Tři corniches se souběžně vinou nad mořem v různých výškách kolem útesů mezi Monakem a Nice.
My jsme projeli Corniche Inférieere,M6098, která se vine dolním pobřežím a je známá také jako Basse Corniche.
Tady si vypomohu deštivými fotkami, které jsme pořídili 21.11.2018 při cestě do Nice.
S ohledem na to, že celou cestu průběžně pršelo a bylo veskrze ošklivo, tak cesta nebyla nic moc. Takže, tato je ta nejnižší a vede těsně podél železniční trati.
Dneska jsme jeli z Nice směrem na Monako nejvýše položenou Grande Corniche, číslo silnice M2564, která je úžasná, plná zatáček a nádherných výhledů na Středozemní moře.
To probíhá podél Via Aurelia, postavené Římany, tedy silnice, která byla postavena pro armády císaře Augusta, aby umožnila expanzi Římské říše na západ. Napoleon původní silnici rozšířil a umožnil tak lepší pohyblivost zase své armády, takže Grande Corniche (Upper Corniche) byla postavena za Napoleona I. na základech staré římské cesty známé jako Via Julia Augusta.
Nicméně, je to naprosto úžasná silnice, která nabízí překrásné výhledy na moře. My jsme měli štěstí a na ojedinělém parkovišti bylo volno.
Mohli jsme v klidu poobědvat, a protože Zdenda chtěl provětrat droníkovi vrtulky, tak jsme na pár hodin zůstali. Potřebujeme nabít baterky do kol, baterky na droníka a baterky v autě.
Přeci jenom bylo poměrně dlouho hodně ošklivo a dnešní jízda sice baterkám pomohla, ale tady nikoho nerušíme.
Zdenda vytáhl centrálu a já opět peču něco dobrého k odpolední kávičce. Na přání jsou to maffinky, čekuládové, jak jim říká Zdenda, s rozinkami a sekanými ořechy.
Droník je skvělý, lítá perfektně, a i fotky a videa už začínají být moc pěkné. Dneska jsme, ale měli drobet obavy. Na našeho droníka si dovolilo hejno jiřiček, které tady hnízdí asi ve skalách nad námi a náš dron se jim nelíbil.
Docela slušně si bránily svoje teritorium a nebezpečí pádu je veliké a droník raději letí domů. Druhé vzlétnutí bylo ještě nebezpečnější, k jiřičkám, které na obloze nebyli a najednou, kde se vzaly tu se vzaly je jich snad 10 a přidalo se ještě asi káně. Není proč otálet, a tak Zdenda ukončuje focení a natáčení a opět stahuje droníka domů. Nemá cenu riskovat napadení a pád kamsi hluboko pod nás.
No, je to fešák.
Třetí cesta je Moyenne Corniche, číslo silnice M6007, a je jen dobře, že jsme si zvolili toto pořadí. Grande Corniche je už nad námi a Monako pod námi.
Opět je bohužel s focením problém, protože Monako je přesně proti zapadajícímu slunci.
Vícepodlažní penthouse v nejvyšším patře Odeon Tower je 3300 m² čistého luxusu v bydlení. Stejně jako několik soukromých teras s výhledem na Monako se tato budova může pochlubit sedmdesáti luxusními byty, exkluzivním střešním nekonečným bazénem s obrovským vodním tobogánem, vlastními limuzínami s řidičem.
Výška je 170 metrů, 50 podlaží, 259 rezidencí, včetně 73 soukromých luxusních rezidenčních prodejen. Úžasné musí být 2 byty Sky Duplex o rozloze 1200 m². To si normální smrtelník vůbec neumí představit. 161 bytů na spodním patře, které vstupují přes samostatný vchod, jsou určeny pro sociální bydlení, tak to si také neumím to sociální bydlení představit.
Bazén na střeše
Domnívám se, že na sociální bydlení v tomto domě a v tomto státě by nemělo 98% pracujících byť s nadstandartními příjmy. Ještě si uvědomme, že Monako je nejdražší zemí na světě a jen v cenách nemovitostí se drží před Hongkongem, Londýnem a dalšími zeměmi na ekonomické špici jako je Norsko, Švýcarsko a tak dál. Tady bych nerada zabředávala do ekonomických údajů, protože ať si otevřu jakýkoliv prohlížeč s ekonomickými žebříčky, pokaždé je pořadí maličko jiné.
Nicméně, nevím, jestli je v Monaku blaze, ale rozhodně draze.
Cestou je malebná vesnice Eze, kterou bychom rádi navštívili, ale nevidíme nikde žádné, byť placené parkoviště, které by nás aspoň na hodinku přichýlilo. Cestou míjíme dvě větší parkoviště, ale jedno má pro nás zákazovou značku a jedno tyč ve výšce. Musíme jet dál, a tak alespoň pár snímků.
Další městečko, které míjíme je La Turbie, v Trophée d'Auguste a už z dálky je vidět impozantní římská památka, která byla před více než 2000 lety vystavěná na počest císaře Augusta.
Na doporučení kolegy, který ráno přijel na naše parkoviště zajíždíme do přístavu v kde je již parkování povoleno.
Poprvé vidíme zakryté parkovací automaty a beztrestně můžeme stát na molu kousek od nádherných jachet.
Zítra se vrátíme na Moyenne Corniche a pojedeme zpět přes Nice na naše staré parkoviště. Cestou se zastavíme v Lidl, abych i tam skoukla ceny potravin.
Dnešní trasa je: 55 km
