7.11.2018 Prai - Itálie

Po dlouhé době se na nás od rána usmívá sluníčko. Je sice chladno, 12 °C a větrno, ale slunce je slunce, co si budeme povídat.

Když to tak vezmeme, tak nám vlastně prší 14 dnů téměř soustavně. Když už se ukáže na chvilku slunce a mraky se trochu roztrhají, tak docela určitě za pár hodin zase prší. Kupodivu, v noci je obloha bez mráčku a posetá hvězdami. Je zbytečné říkat, že bychom to raději měli obráceně, ale tak to je.

Od pondělí chodíme každý den na poštu, jestli nám už náhodou balík nedorazil. Dneska ráno byl Zdenda nadšený, protože na stránce naší, České pošty už se skvěl nápis, že balík dorazil do místa určení. Samozřejmě si to tam nahrnul a samozřejmě mu paní pošťačka řekla, že tam balík nemají a dokonce, že zásilka pod tím číslem vůbec neexistuje. 

Tak to je pro nás ohromný šok. V balíku jsou dvě poměrně drahé věci, anténa a CD s programem na vytváření filmů a do zahraničí se bohužel balík prakticky pojistit nedá, jen na úplně zanedbatelnou částku. Sami jsme se nakonec prokutali na stránky Italské pošty na odkaz Hledání zásilek a tam jsme balík pohodlně našli, ale balík byl ještě dneska ráno v Impérii, kde je hlavní pošta pro tuto oblast. Takže balík z Čech putoval na hlavní poštu do Milána, pak na hlavní poštu regionu do Impérie a teď musí ještě podniknout cestu k nám do Taggie. Zkusíme jít ještě odpoledne na pobočku, jestli náhodou už zásilka nepřišla. Jinak počítáme, že přijde snad už zítra.

Tak jo, podzim už dorazil i k nám. 

A protože uplynulé dny bylo stále pod mrakem, tak samozřejmě máme málo proudu, a to ke slovu přichází centrála. Naštěstí, nikomu s hlukem nevadíme, ale stejně jí máme odpoledne puštěnou dvě až tři hodiny a jsme aspoň trochu dobitý a já alespoň upeču něco dobrého.

Dělala jsem další várku housek, myslím, že se trochu zlepšuji a housky jsou chuťově a vzhledově čím dál tím lepší. No a upekla jsem štrůdl, ale takový trochu jiný. Říkám tomu „štuclíky“. Vždycky mě vadilo, když jsem upekla klasickou nohavici štrůdlu a pak mi z nakrájených kousků padala náplň, hlavně, když byly děti malý, tak jsem je s oblibou pekla na cesty.

Venku si vzali štuclík do ruky a netrousili a stejné je to i s námi. Dám do krabičky štuclíky a máme svačinku na výlet.

Jak čas pokročil, opět jdeme odpoledne na poštu. Na hlavním portálu italské pošty vidíme, že zásilka už dorazila k nám do Taggie, ale jeden nikdy neví.

Sláva, pán u přepážky, jak nás viděl, hned se usmíval a rovnou šel dozadu pro náš balík. Jsme nesmírně šťastný, že balík dorazil v pořádku, neponičený a vše je, jak má být. Myslím, že si i pracovníci za přepážkou oddechli, že už mají od nás pokoj.

Jen bych řekla, že z naší zkušenosti je z otestovaných pošt zatím nerychlejší řecká pošta. Pak následuje albánská a nakonec italská. Italové skutečně dodrželi tři pracovní dny od podání, ale Řekové, to jsou jiný kabrňáci. V pátek nám Andulka balík poslala a v pondělí už byl v Tessalonikách.

V Albánii jsme čekali dva pracovní dny a v Itálii tři plus den podání. Ve všech případech byl ještě ve hře víkend, kdy funguje poštovní dálková přeprava. Česká pošta garantuje u zásilky EMS dodání do třech pracovních dnů, ale je to hodně nadnesené. Určitě je potřeba počítat s týdnem na čekání zásilky. Ostatně, podrobnosti, jak zasílat balíky do zahraničí včetně odkazů popisuji v kartě RPC – poštovné nebo pošty, či jak to tam mám nazvané.

Naši sousedé.

Tak a máme tu naší novou, báječnou anténu, na kterou jsme skoro rok čekali. Naposledy byla v nabídce vloni v prosinci a od té doby jí neměli na skladě. Měla by mít dosah 8 km a naprosto úžasné parametry, tak uvidíme.

Cena je taky úžasná 300 eur včetně poštovného, výroba Dlink, zasláno přes prodejnu Hamburk. Výhoda oproti té, co jsme měli je, že přes vysílač bude šířit internet po autě, takže by to už nemělo být jako doposud, ten kdo první získá anténu, má vyhráno, respektive, má internet.

Teď bychom se měli připojit pohodlně oba dva. Pokud ovšem bude v dosahu nějaká volná síť. Tady máme například v dosahu hotel a k němu máme heslo, ale je bohužel staré. Tak musíme hledat dál.

Dneska byl celkem slušný den. Já jsem šla s baťůžkem na nákup a Zdenda spravoval područku u sedačky a dělal si zároveň pořádek v nářadí.

K večeru jsme pekli na grilu rybičky, jen osolené a na kmíně. Cefalů je ohromně chutná ryba téměř bez kostí. Vlastně kromě páteřních kostí nemá už žádné. 

Paráda a je to dravá ryba, takže výborná. Zítra, jestli nebude pršet, což asi podle předpovědi bude, půjde Zdenda zase zkusit štěstí a nějakou rybu ulovit.  

No, a ještě poslední fotka, sluníčko zapadá kamsi za roh, ale ještě stihlo na rozloučenou vykouzlit hezkou večerní oblohu.