31.1.2018 Augusta - Sicílie
Konečně odjíždíme ze Syrakus a mám pocit, že za těch pár dnů jsme je docela slušně prošlapali. Teda, kromě okrajových částí nové výstavby, ale myslím, že je docela hezká.
Při odjezdu jedeme novou panelovou výstavbou. Je to nesrovnatelně jiné bydlení, než v bydlení uzoučkých uličkách ve starém městě a v maličkých bytech s jedním oknem. Zase to má jiné kouzlo, ale pokud se mačkají dvě rodiny ve dvoupokojovém bytě, tak ty staletý domy mají kouzlo tak maximálně pro turisty.
Všude a na každém rohu se prodává zelenina a ovoce přímo z aut.
Je to ohromné množství výpěstků, které se prodává volně, a tak si říkám, co by na to řekli naši hygienici, ti by zezelenali jako ta absolutně čerstvá zelenina. Tady zkrátka zelináře nechávají žít, nechávají je prodávat na silnici z aut svoje výpěstky a jak je vidět, nikomu to nevadí a že by Italové nějak střádali nedostatkem hygienických norem se taky říct nedá. Když si uvědomím, co vše musí náš pěstitel splňovat, dodržovat a evidovat, tak je mi z toho smutno. Pak není divu, že se na pěstování a prodej skoro všichni vykašlou, protože jen prodat pár skleniček medu je nebezpečné, a to už nemluvím o závisti sousedů a strachu z udání.
Tady, kdo má trochu půdy tak už něco pěstuje a prodává. To je to samé s rybáři. Ti přijedou z rybolovu a hned na molu prodávají svůj úlovek. Zájemců je dost a pokud nejsou, tak se ryby nandají na korbu na vůz a už se odvážejí na prodej někam na roh ulice. Co může být lepšího než mořská ryba, která byla ještě před pár hodinami ve vodě.
My jsme teď na místě, kde je v vidět na moři spousta tankerů a na souši několik ohromných rafinérií. Tankery nemohou připlout blíže ke nřehu a tak tu jsou dlouhé přepravníky a přečerpávací stanice na moři. Není to nijak vábný pohled, ale je to jen pár kilemtrů území a je to potřeba.
Rafinerie tu mají všechny významné značky jako je Shell, LukOil, Q8 a další. Je skvělé, že se podařilo rafinerie umístit do jednoho místa, na relativně velmi malé území a nehyzdí celé pobřeží. A zase tu máme ekonomiku propojenou se zemědělstvím.
Na pozemcích rafinérií se pasou ohromná stáda ovcí a skotu. Proč nevyužít pozemky a trávu, která leží ladem a nic se tam pěstovat nemůže. Takto se tráva spase, zemědělec získá tolik potřebnou pastvinu a rafinérie si drobně šplhla u místních.
Jedeme na ostroh před Catanií, Augusta, kde Zdenda pro nás vytipoval pěkné stání na den nebo na dva dny.
Ozvali se nám kolegové, kteří právě dorazili na Sicílii a možná se s nimi setkáme. Tady by to bylo výhodné. Pěkné stání hned u moře.
Ze dveří máme výhled do dáli a k večeru se nám ukázala Etna. Je ještě poměrně daleko, ale už na nás vykukuje. Na Etnu se moc těšíme, je krásná.
Tady je moc pěkné místo na stání i na několik dnů a věřím tomu, že by se tu dalo stát i v létě.
Není tu sice písečná pláž, ale vstupy do moře jsou pohodlné a opalování na kamenitém pobřeží je krásné.
Dneska jsem navrhla veliteli vozu, abychom tady zůstali do léta a počkali si, až se moře oteplí, ale bohužel, návrh neprošel.
Antonio a Maria Rosa
Takže se zase nevykoupeme, ale moře je krásné, průzračné a neskutečně čisté. Škoda, tady a na tomto místě bych si přála být na začátku září.
To už tu nebude takové vedro, už bude po hlavní sezoně a moře bude jako kafe.
Dnešní trasa je: 42 km
