30.5. 2018 Wleň - Polsko
Dnešní den je den D, den odjezdu. Zvládli jsme snad všechno zařídit, všechno oběhat a zajistit.
Protože už dneska víme, že více kolegu se chystá na dlouhodobější výjezdy a plánuje změnit drobet svůj životní rytmus, není to až taková legrace. Dva až tři měsíce před návratem začneme sepisovat co musíme zařídit, kam nás musím objednat dostatečně včas, a na co nesmíme zapomenout.
Obvykle je to docela dlouhý seznam, který si cestovatel neumí představit. Ono je to něco jiného, když mě nevezme lékařka teď tak tam jdu holt za 14 dnů, nebo za měsíc. Ale to je jen drobnost.
Protože dbám na pravidelné lékařské kontroly, samozřejmě v domnění, že třeba předejdeme větším problémům a že na nás lékaři nebudou při potíži koukat jako na nezodpovědné, tak těch návštěv při návratu je opravdu hodně a musí v tom všem být aspoň trochu systém a řád.
Bohužel, pořád ještě jsou lékaři, kteří nechápou, že vůbec někdo může prevenci brát vážně, a proto se dost s nevolí uvolí preventivní kontrolu vykonat. Jistě, jednou za dva roky je zdarma, ale každý rok? To si musíme zaplatit a skousnout zdvižené obočí, povzdechy a komentáře typu, když Vám nic není, tak proč?
Ale to jsem se jen opět zamyslela nad zdravotním systémem, a to do cestopisu nepatří. My jedeme krásnou krajinou Krkonoš směrem na Harrachov, kde přejedeme do Polska.
A hned za hranicemi je městečko Karpacz se svojí velmi slavnou kaplí Wang. Jedná se o pozoruhodnou dřevěnou kapli, která byla původně postavená u jezera Wang v jižním Norsku.
Takových to kaplí bylo postaveno hodně, ale dochovalo se jich jen 23 a právě tady je jedna z nich. Celá je postavená z tvrdé norské borovice a původně, bez jediného hřebíku. Vše se stále odehrává na přelomu 12 století.
Kaple sloužila svému účelu až do 19. století, kdy byla nahrazena větší a tato byla prodána, rozebrána a odvezena. V roce 1841 ji koupil pruský král, nechal jí velmi pečlivě rozebrat, převezl jí nejdříve do Berlína a pak sem, do Karpacze.
Tady byla znovu kompletně postavena, vysvěcena a dodnes slouží svému účelu. Hlavně, je to turistická atrakce, která do maličkého městečka přiláká spoustu turistů.
Je to moc hezká stavba. My se zde zastavili jen na okouknutí a pokračujeme dál na pohodové a příjemné parkoviště u hřbitova, kde je, jak jinak, klid.
Opravdu, velké parkoviště, kde nikomu nepřekážíme a kde je dost a dost místa pro ostatní. Stojíme hodně stranou a nikdo nemá s naším parkováním problém.
Večerní grilování parádně ukončilo velmi teplý a slunečný den. Je nám příjemně, krásně, pohodově.
Jedeme si svým tempem, který přátelům vyhovuje a celá cesta se nese v duchu pohody. Zítra bychom měli už dojet do Jelení hory.
Dnešní trasa je: doplníme....