29.5.2018 Orlické hory - Česko

Uběhl další čas našeho pobytu v Čechách a my už se chýlíme a připravujeme k odjezdu.

Teď jsme akorát u našich přátel v Orlických horách a jak to vypadá, konečně spolu vyjedeme alespoň na kousek další cesty. Bohužel, Yvon se Zbyňkem nemůžou odjet na nijak dlouho, tak alespoň pojedeme společně pár dnů.  

Byli jsme pozvaný na úžasné setkání kolegů do Sloupu v Čechách, setkání bývalých Zdeňkových kolegů, kamioňáků, bylo taky skvělé a různé další návštěvy, no, bylo toho hodně.

Ale nejdříve bych se vrátila kousek zpět do Prahy, kde jsme měli naplánovanou návštěvu dcery a jejího partnera a slavnostní večeři.

Po zkušenostech s krádeží kol v naprosto bezpečné čtvrti jsme řešili problém, kde zaparkovat. Jako Pražačku mě moc mrzí situace, ale bohužel, v Praze se kradlo, krade a krást bude. 

Jde jen o to, kde, kdy a kolikrát se připleteme nějakému zloději do cesty. Věděli jsme o parkovišti u metra Ládví, že by jako mohlo být bezpečné. Avízovaná cena 100,- Kč byla dost neuvěřitelná a údajně, bezpečnost zaručená. Skutečně jsme tam jeli a skutečně bylo vše, jak říkali.

Což je v dnešní době velký zázrak. Parkoviště je veliké a pohodlně se sem vejde několik karavanů a obytných aut. Hlídané je skvěle. Jednak hned vedle nás byl pán v karavanu, který tu hlídá celou noc, což jsme původně nevěděli a pak je tu celodenní ostraha a hlavně, celý areál sousedí s budovou BIS, která je prošpikovaná kamerami a hlídá si celé široké okolí. Vždycky tvrdím, že nejbezpečnější parkovaní je u policajtů. Několikrát jsme v zahraničí stáli u policejních služeben, a to jsme pak byli v absolutním klidu. Takže, tady je to hodně podobné, akorát, že naši sousedé nejsou obyčejní policisti, ale ti něco víc.

Cena je neuvěřitelná, 100,- Kč za 24h nějakých 100m od metra Ládví. Pražské metro není nijak veliké, dlouhé a komplikované a z kterékoliv stanice je pohodlný dojezd kamkoliv. Takže naprosto ideální místo. Klid je zaručen, parkoviště je poněkud stranou a my spali nerušeně od hluku aut, tramvají, autobusu a celkového městského shonu.

Metro Ládví - foceno u vjezdu do parkoviště

Za pikslu piva, hezké slovo a popovídání s hlídačem, si můžeme u vjezdové budky natankovat vodu, což je příjemným bonusem.  

S ohledem na to, že pán v karavanu je napojen na elektřinu, tak si myslím, že i v případě nouze by se dalo vyřídit za směšnou cenu i připojení k elektřině. Jen je potřeba se pořádně dívat na cedule a nezajet k jinému parkovišti. Hned u vchodu do metra je ještě jedno parkoviště, a to s označením P+R, které je mnohem menší a dražší.

https://www.parkovisteladvi.cz/

Toto parkoviště je hned vedle a je značené jako P+M. Taky jsme se spletli, ale dá se vyjet a popojet jen o pár metrů dál a jsme doma.

Jeli jsme také k řece Sázavě, kde je naše báječná rodinná přítelkyně Danuška kuchyně a Jirka sanitka. Už z pojmenování je jasné, čím se zabývali, ale dneska jsou už na chýšce nad Sázavou a užívají si pohodičky.

Tradičně při návratech se tu zastavujeme, grilujeme Jirkovi ohromné špízy a povídání nebere konce. Klasické maso – zeleninové hody. Ranní kávička se nám vždy protáhne skoro do oběda, a to je nejlepší. Sázava je naše řeka, několikrát jsme jí se Zdendou sjížděli a několikrát jsme si tu vychutnávali pohodičku peřejí, kaskád a mnohokrát jsme tahali loď přes šlajsnu. To nám chybí, obdivovat krásy tohoto kraje z lodě a nádherné řeky Sázavy.

V létě, až se vrátíme, určitě podnikneme plavbu po Sázavě. Okolo řeky je mnoho půjčoven, které půjčí na den loď, barel, pádla a pokud potřebujeme i vesty. V bodu A si loď půjčíme a v bodě B lodě vrátíme.

To vše lehce nad 350,- Kč a nemusíme se vůbec o nic starat. Posázavským pacifikem, vláčkem supáčkem se vrátíme k autu. Délku trasy si také můžeme sami zvolit, což je příjemné, ale my máme oblíbenou trasu a ta je tak akorát dlouhá.

Ještě bych málem zapomněla na návštěvu Jitky a Mildy na kouzelném místě u řeky Blanice v Nemíži.

Skvělý večer a samozřejmě už tradiční snídaně u nás doma. Jituš a Mildo, moc Vám děkujeme za skvělý večer. 

A pak už je velké, malé setkání s kolegy v Sloupu v Čechách. Opět, příjemný kemp s neskutečným majitelem, který nás dokáže celý víkend výborně a chutně nakrmit za neuvěřitelné peníze.

Libor je skvělý organizátor a mohu jen říct, moc děkujeme. Skvělé setkání, atmosféra a vůbec.

Večer Zdenda s Přemkem vyhrávali a my zpívali jako o život a bavili se.

Samozřejmě, hned jsme vyzkoušeli naše nová elektrokola, respektive naši přestavbu a shodně s Karlem jsme prohlásili,

že investici, do elektrokol a elektropohonů prohlásíme za Investici roku.

Něco tak skvělého jsem dlouho nezažila. Konec je byť elegantně vytlačeným kopcům, už se nemusím bát, že cestou domů bídně zhynu někde v příkopu.

Nemusím mít obavy o to, že sice podám jakýsi výkon, ale z cesty nebudu vědět skoro nic. Dneska si opravdu cestu a okolí užívám a je mi hrozně fajn.

 

Cena je vyšší, ale faktem, je, že mnohdy utratíme více peněz za větší zbytečnosti a toto je opravdu, dle mého, dobrá investice.

Projíždět se po krajině s příjemným šlapáním do pedálů a při tom se koukat, jak mají hezkou zahrádku, jak je les krásný, a i ta silnička do kopce získala na svém kouzlu.

Miluji cesty do kopce. Je to překrásný pocit jet si pohodlně krajinou a nebýt zpocená až na sedle.

Samozřejmostí je, velké a pohodlné sedlo, nejlépe s péry, to mi nikdo nevymluví. Pohodlný posezení je základ spokojené jízdy a úspěchu.

Mnoho slibovaných setkání se nám nepodařilo uskutečnit a opravdu se všem velmi omlouváme. Čas se nám nachýlil a my se už musíme vydat na další cestu.

Jen jsme se ještě zastavili v Orlických horách pro naše báječné přátele Yvon a Zbyňka a společně jedeme podél Krkonoš do Polska směrem na Franfurcht nad Odrou.

Tam uděláme malou zastávku u jezer, kam jsem dříve jezdívala a pokračujeme dál do Hamburku, kde jsme vloni naše letní putování podél pobřeží ukončili, a pokračujeme dál podél moře na Belgii, Holandsko a Francii.

Zítra už budeme v Polsku.