5.4.2018 Saint Bonnet - Francie

Francie, tak co nás tady asi bude čekat? Jsme tady jen tři dny a už víme pár drobností.

Zmizeli všechny pítka, která jsme v Itálii hojně využívali. Tam to byla jediná šance, jak doplnit vodu, pokud pominu kempy a placené STPL, kde zase byla voda za penízky.

Zmizel báječný chaos na silnici. Ten se mi líbil a hodně pěkně se mi v něm řídilo. Jak už jsem se několikrát zmiňovala, Itálie je báječná země na učení a seznamování se s řízením velkého auta.

Tak ve Francii, pokud pospíchám, tak jednoznačně musím na dálnici, protože tady se zásadně jezdí předpisově, a to znamená krok sun krok, žádný kalup. My jezdíme pomalu, o tom žádná. Dokonce se stalo, že nás předjel cyklista na elektrokole, což jsem nesla hodně útrpně, ale tady je skoro v každé vesnici, městě a městečku 30 km rychlost, a to ještě tak zmateně popsané, že na silnici je nakreslená 30, před městem taky a na některých místech je 50. 

Takže jedeme poctivých 30 a to je opravdu něco šíleného. Všude je spousta radarů číhajících na chybu a okamžitě, tvrdě, trestají každou chvilkovou nepozornost. Kupodivu, téměř všichni předpisy dodržují, což je po sedmi měsících strávených v Itálii nepochopitelné. A že těch třicítek tu mají!

Zajímavá věc, u téměř každého většího supermarketu je venku box s pračkou a ždímačkou.

Když jsem to viděla poprvé, drobet mě to udivilo, ale bylo to v Alpách, a tak jsme si říkali, že je tu spousta turistů, lyžařů a chodců, kteří jsou zapocený a já nevím, špinavý a tak než si nakoupí, tak mají prádlo vyprané, ale jsme kousek před Lyonem a pračky jsou stále.

Dneska jsme jich viděli několik. Takže, pokud budu potřebovat, není problém vyprat prádlo. Na ložní to budu určitě využívat, jen musím počítat s navýšením v rozpočtu, protože praní, není nijak laciné.   

Nakoukli jsme do Lidl, kterých jsme na poměrně krátké trase potkali několik a jednoznačně, základní potraviny jsou tu levnější než v Itálii. Vejce 10 ks za 1.1 eur, máslo 1.6 eur, brambory 0.5 eur atd. Zkrátka ten základ jako je mléko, mouka, olej, kupodivu těstoviny, sýry, cukr, některé maso, mražená zelenina to vše vychází drobet levněji, než jsme si zvykli, tak jsem ráda, protože následné roky budeme ve Francii poměrně dost často a dlouho.

Tankovali jsme naftu a tady je to obdobné, jako s potravinami. Samozřejmě je i velmi drahá, ale bez valného hledání se nám podařilo natankovat za 1.379 eur litr nafty, což je parádní cena. Koukala jsem do diáře, kam si píšu veškerá vydání, tak zatím jsme v tomto roce tankovali za 1.549, 1.419, 1.489 a 1.399 takže potud dobré. Ovšem plyn jsme zatím viděli za astronomickou cenu skoro 0,72 eur za litr. Což je hodně, ale zatím byla jen jedna nebo dvě pumpy, a ještě je brzo na nějaké závěry.

Ve Francii jsme spali zatím dvě noci na STPL zdarma. Pokaždé tam byla voda zdarma, i když na prvním se původně platila, ale nyní stojan nefungoval. Dnešní noční stání bylo kulantní. Kousek za Grenoblem, v maličkém městečku klidný STPL pro cca 12 obytek, ale nakonec se tam naskládalo 22 kousků včetně jednoho expedičního. Auta stála i na silnici, protože opozdilci se už na parkoviště nevešly. Faktem je, že stání bylo velmi pěkné, čisté, ale omezené na dva dny. Dneska ráno přijela policie, zapsala si nás na arch, to aby měli přehled a nikdo tu nestál déle než dva dny, obhlídla situaci, hezky se usmála, pozdravila a odjela. Tak to má být.

Mimochodem, Grenobl je nehezké město a už jen projetí nás odradilo od návštěvy. Tak, nehezké až tak není, ale netoužíme chodit mezi paneláky. Některé jsou moderní, pěkné, ale převládají dost ohyzdné krabice narvané byty.

Nevím, jestli to náhodou neokoukali od nás, ale některé paneláky jsou obzvlášť odpudivé.

Myslela jsem si, že Grenobl bude výstavní, luxusní, staré město s výraznými alpskými prvky, jako jsou kamenné a dřevěné domy, spousta krásných křivolakých uliček, čekala jsem horské vlky s ošlehanou tváří, dámy v honosných kožešinách a tak podobně.

Už to slovo, Grenobl, na mě dýchá luxusem, něčím lepším.

Rádi jen projíždíme a rádi hned odjíždíme na STPL. Jak tak koukáme do darovaného staršího katalogu STPL, Alenko a Zdendo děkujeme, vypadá to, že konečně poslouží a velmi dobře, tak jich je po Francii opravdu neúrekom a vodu holt budeme čerpat na těchto místech, protože jinak nic víc k životu nepotřebujeme.

Zítra už dojedeme do Lionu. Máme tam sraz s naší báječnou příbuznou Klárkou a její početnou rodinkou. Plánujeme si zítra dopoledne, ještě před setkáním vyřídit v nákupním centru, který máme cestou internet a rádi bychom se o víkendu podívali do centra Lyonu, kde je několik nádherných staveb zařazených na seznam památek UNESCO.

Kupodivu, stále nám fungují data z Itálie. Byli jsme zvyklý, že jsme si vždy koupili data platná jen pro tu danou zemi, ale nyní nám fungují dál.

Pokud nebudeme spokojený s tarify francouzských operátorů, zkusíme znovu dobít data klasicky přes internet Italského operátora WIND. Nyní máme ještě 3 měsíce akční cenu 40 GB za 9.90 eur a pak klasický tarif 20 GB za 9.90 eur, který jsme měli celý pobyt v Itálii, což se nám líbí a myslíme si, že je to velmi slušná cena.

Pokud bude italský internet fungovat i nadále ve Francii, není důvod, aby nefungoval v Německu anebo u nás doma. Ale to se vše dozvíme zítra.

Raději bychom přešli k Francouzskému operátorovi, protože ve Francii a po Francii se budeme tak různě pohybovat skoro 4 roky a to je docela dost dlouhá doba.

Dnešní trasa je: 104 km