26.7 Zevenhuisenu - Nizozemí
Pár dní strávených ve vedru a u vody je jako balzám na duši.
Jsme stále ve Zevenhuisenu a koupeme se, já se schovávám do stínu a Zdenda chytá bronzaturu.
Abychom se jen tak neváleli a neprobendili čas, kdy je tu velké teplo, tak jsme si udělali v jednom dnu krásný výlet okolo jezera a do širokého, dalekého okolí.
Asi to řeknu jednou větou „po Nizozemí se mi bude hodně stýskat“. Je to tu opravdu krásné a hlavně, velmi příjemné.
Opět jedeme po číslech a vybrali jsme si trasu, která je poněkud delší, ale na kolech je i to příšerné vedro poněkud příjemnější.
Jezero je velké a naše stání je hodně vzdálené městečku, které je přes celé jezero jakoby za rohem. V dálce vidíme velké stupňovité paneláky, ale z blízka je teprve vidět, jak jsou veliké.
Samozřejmostí je ohromná pláž na břehu jezera se spoustou dětských hřišť, pár restaurací poblíž a jinak? Všude absolutní čisto, pořádek. Permanentní dozor policie je taky dost znát, ale všude je pohoda a cítíme se opravdu bezpečně.
Dokonce i na nuda pláž přijelo auto místní plážové ostrahy a zkontrolovalo, jestli se na pláži nedějí nějaké nepřístojnosti. To se mi moc líbí.
Jak tak jedeme krajinou okolo jezera, máme na výběr od všeho něco. Můžeme se kochat starobylým mlýnem, který je stále v provozu a velmi starým domem
s doškovou střechou, který je zase perfektně udržovaný. Mlýn je překrásný a funkční a v minulých dobách mlel obilí a uměl také přečerpávat vodu z poldru.
Dneska je ryze soukromý a velmi, velmi krásný. Je tu ještě další rarita. Zdymadla, která jsou ještě ručně ovládaná.
Pokud loď potřebuje proplout, tak musí dojít do domku pro pana hrázného a ten ručně otevře jedny vrata, nechá vyrovnat hladiny a pomalým otevíráním druhých vrat napustí vodu do komory,
která loď vyzdvihne na výškovou úroveň jezera, kam chtějí s lodí dál plout. Krásná práce.
Takže jsme měli zástupce staré stavby z roku 1727 a hned se můžeme kochat dalšími, novodobými stavbami a vybírat si, co by se nám tak líbilo.
Už jsem se o tom zmiňovala, kdyby někdo chtěl stavět dům a nevěděl jaký, tak tady je ohromný výběr všech možných tipů a jeden krásnější než druhý. Stačí projet pár vesnicemi, toulat se po pár kanálech a nápadů, tipů a řešení je nepřeberně.
Tady můžeme obdivovat i obyčejné řadovky, které jsou známé a hojně stavěné, ale většinou bez nápadu a nehezké, jako by všichni co nejvíce šetřili anebo architektovi byly dány nepřekročitelné mantinely. Tady mají hranice fantazie volné pole působnosti.
Samozřejmě, je nutné vzít v potaz vodu, která vše jaksi dotváří, dolaďuje, ale i to je na Nizozemí nádherné.
Ohromné paneláky jsme zdárně nechali za sebou a jedeme na naše staré místo, na nuda pláž a honem do vody. Počítali jsme s tím, že se ani k autu vracet nebudeme, a tak máme vše sebou. Ručníky, deku, jídlo, hlavně pití a opalovací krémy.
Omlouvám se, ale v tom vedru se nedá moc víc psát. Už více jak 1,5 měsíce nám na cestě nezapršelo a teploty se šplhají přes 30°C. Vražedná teplota a jediná šance, jak to celé přežít je držet se v chládku a u vody. Máme kliku, jezero je stále čisté, téměř průzračné. Každé odpoledne se tu pohybuje pár potápěčů, takže je voda opravdu nezakalená sinicemi a bahnem. Ostatně, jedná se o bývalý pískovcový lom, který se zvětšil a zatopil a slouží k rekreaci.
Jediné, co je trošku nepohodlné, že večer musíme přejíždět na vedlejší parkoviště, protože tady stát přes noc nemůžeme. Byli jsme upozornění, že tady ne, ale o 500 m vedle, na velikém prázdném parkovišti už nikomu nevadíme. Nakonec je to v pořádku a my jsme rádi. Každý večer sedíme v tichu, klidu a grilujeme, což na našem denním parkovišti by moc nešlo. Na nočním můžeme pohodlně sedět u auta, pozorovat hejna divokých husí, a Zdenda si po večerech lítá s dronem a učí se fotografovat a natáčet vida z výšky. Tady může, tady nikomu nevadí, tady není nad zastavěnou oblastí, tady je to v pořádku a v pohodě.
Počítáme, že tu budeme ještě dva dny. Až ke konci měsíce mají teploty spadnout na 24°C a to už jde. Nemáme to domů tak daleko a termín na setkání s přáteli ve Svijanech v pohodě stihneme. Zdenda hodně upravil trasu. Courat se po památkách v takových vedrech je vražedné a to co jsme měli naplánované, jsme jednoduše odsunuli na dobu brzkého jara nebo zimy. Touto oblastí můžeme ještě několikrát projíždět při cestách do Francie, Španělska, Portugalska a Anglie, Skotska, Irska a Welsu, zkrátka na ostrov Velké Británie.