20.7.2018 Waterloo - Antverpy - Belgie

Dneska to vypadá na déšť, ale ten opět nepřichází. Jen je zataženo a na nás nespadne ani kapka vody. Víc jak měsíc tu nepršelo a všechno je strašně moc vyschlé.

Pastviny se změnily ve žlutou trávu a jen to co se zalévá je zelené, jinak vše schne na stojato. Cestou do Antverp máme známou oblast, kde se odehrála bitva u . Stejnojmennou vesnici jen míjíme a jedeme na velké parkoviště pod památníkem.

Parkoviště je zdarma, ale celý velký areál je oplocený a dovnitř se dá vstoupit jen přes turnikety v Návštěvnickém centru. Nevím, ale vstupné se nám zdá poněkud drahé. Můžeme v kinosále shlédnout smyčku z ukázek z filmu Waterloo, pak je nám dovolenou vystoupat na kopec s železným lvem a podívat se do kruhovité budovy, kde je panoramaticky nakreslený výjev z bitvy.

Moc mi to nemrzí, ale my jsme to nezaplatili, a tak jen pár ukázek z venku. A abych nezapomněla, je tu také restaurace, samozřejmě s venkovními stolky a nejlevnějším jídlem za 21eur, a to jsme taky nedali.

Několik německých kolegů se také vrací, asi i jim se vstupné zdá poněkud drahé. Nevadí, aspoň si můžeme říct pár základních údajů. 

 Bitva u Waterloo – se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18. června 1815 a jsme asi 20 km jižně od belgického Bruselu. Francouzská armáda císaře Napoleona I. zde utrpěla drtivou porážku od části vojsk VII. koalice evropských panovníků. Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu, pro Evropu však znamenala ukončení mnohaletých napoleonských válek.

Dominantou bojiště je uměle navezený kopec, kde na vrcholku je ohromný lev, který cení zuby směrem, jak jinak, na Francii. Pahorku se také říká Lví kopec.

Tvrdí se, že ohromný železný lev je vyroben z děl, které tu ponechalo utíkající francouzské vojsko. Je zde několik památníků a soch. Mě se samozřejmě nejvíc líbí nádherná železná socha orlice.

Pokračujeme směrem na Antverpy, které bychom si rádi prohlédli a bude to opět na kolech. Parkujeme u fotbalového hřišti v těsném sousedství s hřbitovem. Ideální místo.

Zdenda tvrdí, že sportovci a mrtví nekradou. Takže se cítíme drobet bezpečně. Ještě večer mi Zdenda na chvíli vyndal centrálu, abych upekla na zítřek něco do krabičky. Jasně, na přání jsou to opět čokoládové muffiny. Proč ne.

Dnešní trasa je: 135 km