3.7.2018 Rotterdam - Zevenhuizen - Jižní Holandsko

Odpočinutí, vykoupaní a příjemně naladění jedeme na kolech do Rotterdamu.

Máme to zhruba 10 km, což není nijak velká vzdálenost i pro normální kola. Nutno myslet na to, že jedeme po rovině a hlavně, jedeme po silnici pro cyklisty, což je velmi příjemné. Cestou do města jedeme okrajovými čtvrtěmi a parky, takže příjemná cesta a za chvíli jsme v Rotterdamu, což je hned patrné z výškových budov, které vidíme už z dálky.

Pokud chceme, tak se můžeme nechat vést předem připravenou trasou v nám už známé cyklo mapě Nizozemí https://www.hollandcyclingroutes.com/cycling-daytrips , ale bohatě postačí řídit se směrovkami CENTRUM.

Ty nás bezpečně dovedou do cíle naší cesty. Kdo by čekal historii, bude čekat marně. Téměř vše je o nových výškových budovách, které se vysloveně předhánějí v nápaditosti stylu.

Ten, kdo miluje moderní architekturu by si Rotterdam neměl nechat ujít. Jenže, pro na nás je tu strašně moc lidí na kolech a občas se docela pěkně motáme mezi cyklisty a mopedy.

Mopedy tu totiž jezdí po stejných cestách jako cyklisti a jsou hrozně rychlý. Takže je to spíše, pro neznalce poměrů, stresující zážitek. Jistě, všichni se nám nakonec bezpečně vyhnou, ale já osobně mám stále strach, že někomu vjedu do cesty a způsobím dopravní katastrofu. Minimálně, někoho klasicky sejmu z kola.

Rotterdam byl za druhé světové války těžce vybombardován a historické jádro města bylo téměř srovnáno se zemí. S obnovou se nijak valně nepospíchalo, a tak si město vlastně počkalo na nové technologie a nové stavitelské směry.

Městu bohatě stačilo, že je největším Evropským přístavem a jakousi bránou do Evropy a finance a firmy přišli velmi záhy.

Stavitelé neměli moc omezení a vlastně si téměř mohli stavět co chtěli. Ve městě také sídlí několik předních světových architektonických ateliérů, a to už je dobrý základ pro neskutečné architektonické skvosty.

Mostem Erasmus počínaje, výškovými budovami konče. Je tu několik nej, ale to bychom strávili popisováním místních rarit hodně času.

Já se hlavně zastavím u jedné rarity, která nás velmi okouzlila.

Jsou to Cube Houses (holandsky Kijk Kubus) a je to úžasný a nadčasový architektonický počin architekta Pieta Bloma.

Cube Houses představují unikátní styl bydlení a jsou to nejpozoruhodnější stavby v Rotterdamu. Trošku jsem pátrala po původu vzniku tak unikátního díla a tady je maličko informací.

Počáteční myšlenka Cube Houses je následující: každý dům má představovat strom a dohromady tvoří les, což odkazuje i k použitému materiálu, protože domy jsou vystavěny ze dřeva. Architekt Blom se pokusil vytvořit jakousi městskou oázu klidu a pospolitosti. O to víc je tento architektonický experiment zajímavější, že vznikl už v roce 1984.

Podstatný je také kontrast mezi dolní – veřejnou částí, chodník, který vede mezi domy, je přístupný všem a zároveň tvoří nadchod nad silnicí a horní – soukromou částí, kterou tvoří samotné domy.

Každý jednotlivý kostkový domek je vystavěn na pilíři ve tvaru hexagonu. Ti, co neví, co je hexagon, tak jen pro upřesnění, je to pravidelný šestiúhelník, rovinný geometrický útvar, je to mnohoúhelník se šesti vrcholy a šesti stranami. Součet velikostí vnitřních úhlů šestiúhelníku je přesně 720°. Pravidelný šestiúhelník je v podstatě složen z šesti shodných rovnostranných trojúhelníků.

Domů je celkem 38 a každý má tři podlaží: první patro s kuchyňským koutem, druhé patro se dvěma ložnicemi a koupelnou a horní patro,

které slouží jako obývák nebo v některých případech jako zimní zahrada.

Jasně, přeci tu nebudeme mít obyčejnou kytku, když jsme v Holandsku.

Stěny a okna jsou nakloněny pod úhlem 54,7 stupňů, proto není jednoduché vybírat pro dům nábytek.

Oběd si dáváme klasicky v nejkrásnějším městském parku kousek od slavného mostu Erasmus . Vezeme s sebou deku a dáváme si pohodovou hodinku, protože nás čeká velmi dlouhá cesta zpět.

Sedací části našeho těla už volají po odpočinku. Opět pojedeme přes celé město, to se musíme nějak vymotat a pak velitel vozu a výpravy naplánoval trasu trochu oklikou, podél kanálu. Ještě se cestou podíváme do starého přístavu, kde je několik velmi starých lodí, jak se říká s historií.

Tabulky nám Nizozemsky sdělují, co která převážela a k čemu sloužila.  Tak, to není až tak zajímavé a my už máme města tak akorát a jedeme zpět k autu.

Nádherná krajina jedním z kanálů, které jsou tu všude. Stále a pořád obdivujeme domy a zahrady a úpravnost a jednoduchý a neokázalý přepych.

Faktem je, že z velké části ten úžasný dojem dělá nejen krásně čistá voda v kanálech, stáda koní, která se pasou na loukách, ale tady si umí upravit i obyčejné sezení u vody.

Nám by stačila nějaká stlučená lavička z pár prken, ale tady má každý dům malé molo nad vodou a na něm sice stará, ale natřená křesla nebo umělohmotné pletené lavice, křesla a stolečky a kamenný nebo litinový grily, to vše je velmi příjemně sladěné, jak já říkám, oku lahodící. 

Jižní Holandsko a vlastně celé Nizozemí, které jsme dosud projeli je překrásné.

Jistě, je to zase něco trošku jiného, nejsou tu hluboké lesy, kopce, skály a útesy, ale jsou tu jiné krásy, které právě objevujeme a o tom to celé naše putování Evropou je.

Poznávat nové země, místa, lidi, život, architekturu, přírodu, styl bydlení a tak podobně.

Večer se k nám připojili kolegáčkové z Moravy. Taková setkání jsou nejlepší. Náš sraz nebyl plánovaný dopředu, nebyl domlouvaný půl roku a pak pro kde co nerealizovaný.

Před týdnem Tonda napsal, že budou na dovolené v této oblasti a že bychom se mohli setkat. Samozřejmě, radost veliká nad našim možným setkáním, a to jsme pak schopný udělat i nemožné, jen abychom se skutečně potkali.

Vše klaplo a my sedíme až do půlnoci a povídáme, co je nového v tom našem cestovatelském rybníčku.

 Dnešní trasa na kolech je: 40 km