26.6.2018 Haarlem - Severní Holandsko - Nizozemí

Včera jsme měli lehce odpočinkový den. Hlavně jsme potřebovali něco málo nakoupit z potravin, a ještě jsem se chtěla podívat do IKEA, která je kousek od nás.

 

Sháním malou vázičku na stůl, ale protože mám poměrně jasnou představu, jak by měla vypadat, tak je to problém. Chci, aby byla malá, když dám na sporák ubrus, tak abych jí neměla až po horní skříňky a za další, musí mít poměrně širokou základnu, abych jí mohla dát i ven na stůl a při prvním vánku se hned nezvrhla.

Takže, měla by být hezká, což je jasné, nízká a s otvorem na kytičku, tak akorát. Pak mám ještě dózy na potraviny do lednice se kterými nejsem spokojená. Taky jsem je koupila v IKEA, jsou bílé, ale mohutné a v lednici zabírají příliš mnoho místa.

Kdysi tento obchodní dům vyráběl jiné krabičky, bezvadné, tak akorát, ale ty už bohužel nevyrábí. Mám vyhlídnutou obyčejnou sadu a po dlouhém váhání bych jí koupila a zkusila změnu. Jestli bude k lepšímu, to se ještě uvidí.

Taky se nad naším nebem přehnaly mráčky, které bylo potřeba vyřešit a mraky rozehnat. Není každý den jen slunečno, a i ve vztahu dvou lidí se občas vyskytne problém. Pak je důležité se zastavit, sednout si, probrat problém a dobrat se nějakého smírného řešení.  No a den utekl jako voda. Stojíme dál na našem místě na okraji Haarlem, kam se zítra, už s úsměvem, pojedeme podívat.

Haarlem je opravdu jen kousíček od nás, nějakých 5 kilometrů, ale na kolech jsme tam za chviličku. Přesně to jsme si představovali. 

Zeleninová zahrádka u hausbotu

I úroda bude!

Zůstat stát na, podle nás, bezpečném místě a paprskovitě vyrážet na průzkum okolí. Jak zjišťujeme, vzdálenost okolo 50 km není na našich kolech vůbec žádný problém. Je to příjemná vyjížďka a pohodová vzdálenost.

Abychom neplýtvali energií a trochu něco dělali pro svojí kondičku, jezdíme jen na rychlostní stupeň 1 a hodně pomáháme šlapáním. Takže, není to jen o vezení se, ale i o šlapání a námaze, ale to si může zvolit každý dle svého.

Faktem je, že po dojezdu nejsme vyčerpaný, schvácený a na pokraji kolapsu. Jízdu si konečně vrchovatě užíváme. Myslím, že elektrokola jsou skvělou volbou pro lidi, kteří mají problémy se zdravím, špatně se jim chodí, nebo už mají hodně vysoký věk a do vzdálenějších míst od auta by se jednoduše nedostali a tráví tak čas u svého auta.

Německo je plné seniorů na elektrokolech a Nizozemí je plné seniorů na normálních kolech. Turista na kole se díky tomu velmi rychle rozpozná. Ikdyž, pravdou je, že všude se elektrokola nesmírně rozmáhají a v prodejnách kol jich je opravdu už veliká nabídka.

Jen cena nijak s objemem prodaných kol nejde nijak dolů. Stále se drží na cca 2 tisících eurech za velmi slušné kolo ať už horské nebo městské s motorem BOSH. Téměř všechny elektrokola jsou osazeny motory BOSH, které jsou samozřejmě jedny z nejlepších. My jsme taky chtěli tyto motory, ale BOSH nedělá elektromotory na přestavbu a my jsme se našich kol nechtěli zbavovat. Máme je hodně kvalitní a byly docela, na můj vkus, dost drahé a stále jsou téměř zánovní. Nic moc jsme na nich doposud neujeli a byla by škoda se jich za pár korun zbavovat.

Už jsme si projeli několik velkých měst na kolech a do historického Haarlemu jedeme jak jsem už řekla jen pár kilometrů. Odpadlo nám tedy obtížné hledání parkování co nejblíže centra, kroužení po zapadlých uličkách a vyhodnocování míry nebezpečí. Haarlem je krásné starobylé město, které několikrát vyhořelo a bylo postaveno znova a znova. Je to škoda, protože starobylé domy jsou nádherné a ty novější jsou samozřejmě taky krásné, ael už je na nich patrný vliv moderní doby. Každopádně, Haarlem nikdy nevyhořel celý, vždy jen část čtvrtí a proto je zde mnoho domů, které si nesou punc dávné doby.

Krásné šikmé domy, které jak jsem si říkali v Amstrdamu jsou postaveny tak, aby se při stěhování objemných věcí, vrátkem pod střechou, nepoškodila fasáda. Tak jako v Amsterdamu, i tady ve starém městě byly velmi drahé pozemky a domy se mnohdy museli vmáčknout na miniaturní prostor.

Pak měly do prvního a druhého patra tak úzké schodiště, že by se jím žádný nábytek neprotáhl. Proto se domy stavěly tak, že byly maličko vychýleny dopředu, jakoby přepadávaly, a pod střechou měly zabudovaný silný trám s vrátkem, kolečkem.

My jsme nakonec to vzali z Haarlemu velkým obloukem domů. Vzali jsme to na pobřeží a toho si kus projeli. Příšerně tu fouká a šáteček je nutnostní, jinak mi večer upadne hlava.

Na kolech je to krásná projížďka, všude tu jsou cyklostezky, takže nemáme šanci dostat se na silnici a motat se mezi auty.

Hodně často vede cyklostezka vedle silnice, ale lesíkem, takže jsme perfektně odstíněný a odkloněný od silnice.

Policejní auto.  

Jen mi dělají problém mopedy. Jezdí po stejné silničce pro kola a když nejsou slyšet, tak se jich občas příšerně leknu a v tu chvíli jsme scvhopná vyrobit problém.

Centrální náměstí je pod neustálým dohledem. Policejní auto jede krokem, policistě se usmívají, žádný stres. Za chvíli prošli nezávisle na sobě dvě hlídky a to vše doplnil policista na kole a po tom všem, než jsme dopili kávu, projeli kolem dvě policejní motorky, opět, krokem a s úsměvy. Někomu by to asi vadilo, ale my jsme v pohodě, víme, že je o naši bezpečnost dbáno, dohlíženo a to je důležité. 

Dneska jsem málem opět sestřelila jednoho cyklistu, ale, jak říká Zdenda, Nizozemci se snad už rodí s šlapkami na nohou a oni to vše bravurně zvládají. Jen občas nevím, komu se dříve omlouvat.

Parkoviště pro obytky. Nic tu není, jen asfalt, ani voda, ani výlevka, ale cena je úžasná. Holt, jsme přímo nad mořem, kde je písečná pláž a pozor, dá se tu koupat a to se tu velmi cení. 

Jestli těm před sebou, za sebou a nebo těm po stranách, hlavně ve městě, ale učím se a piluji styl. Obdivuji maminy když vezou svoje děti v takových bedýnkách, před sebou a mají taky jen dvě kola, žádné trojkolky, prodloužená kola a v bedně dvě malé děti. Úžasné.

Dnešní trasa na kolech je: 44 km